TEST: Leggero Enso 

Leggero u nás není tak známé jako Croozer nebo Thule. Nicméně Leggero bylo první, co do světa pustilo dětský vozík za kolo. Na trhu působí od roku 1989. Ve své rodné zemi, Švýcarsku na břehu Bodamského jezera, kde se i vyrábí, je Leggero synonymem pro nejbezpečnější vozík za kolo. V nabídce dětských vozíků najdeme dva modely, a to Vento R, kde cena startuje na 15 900,- Kč, a vyšší model Enso s cenou startující na necelých 32 000,- Kč. 

Vizáž 

Nám se do testu dostalo Enso Complete Surf v béžové barvě. Vždy, když jsem s vozíkem vyrážel ven, měl jsem tak trochu nutkání obléci si smoking. Moderní design, skvěle zvolené barvy s důmyslným zakompováním reflexních prvků zaručí, že se za vámi budou otáčet nejen lidi, co myslí, že tahat dítě za kolem není správné, ale opravdu všichni.

Enso ne nadarmo obdrželo ocenění Swiss Design. Na opláštění vozíku si Enso propůjčilo materiály z windsurfingu (rip-stop). Ty s integrovanou pláštěnkou zajistí, že dítko dovezete domů suché, i když bude venku zrovna řádit blizzard. Navíc se ho po blátivé projížďce nemusíte bát opláchnout tlakovou vodou. V Leggeru jsou si vědomi, že materiál stárne nebo může dojít k mechanickému poškození. Pláštěnka je proto uchycena zipem a v případě poškození ji jednoduše odepnete a zakoupíte novou. Za příznivějšího počasí pláštěnku jednoduše složíte pod vrchní lacl. Dítko pak od odletujících kamínků a jiných neduhů chrání přední síťka, která si poradí i s prachem. Přitom do vozíku propustí dostatek vzduchu.

K zajištění dobrého výhledu vaší ratolesti slouží průhledné a velkorysé postranní slídy. Zde trochu dle mého názoru pokulhává za konkurencí. Přecejenom možnost propustit vzduch i z boku zaručí lepší cirkulaci. U Ensa je to řešeno minimalisticky menšími otvory. Ty se nachází po bocích uprostřed vrchní rámové konstrukce. Nicméně výrobce upozorňuje na studie proudění vzduchu, které potvrzují funkčnost tohoto řešení. Prostupy náš Mára spíše využíval při nastupování a vystupování. Díky nim se mohl pohodlně a jistě přidržet a bezpečně provést ať ten, či onen manévr.

Když se na Enso podíváme zezadu, můžeme si všimnout důmyslného úložného prostoru. Ten, když je složený, působí opravdu nenápadně. Po rozložení získáte 30l prostoru, který bez problému pojme balík 1,5 litrových lahví a ještě zbyde dostatek místa na drobnosti. Váhově vás “kufr” zastaví na 9 kilogramech. To není úplně málo... Úložný prostor je samozřejmě také nepromokavý. Do úložného prostoru se dostanete velice snadno. Víko je po stranách zajištěno gumičkou a uprostřed víka to jistí ještě suchý zip. Nad úložným prostorem je ještě jedna léga. Pod ní najdeme dvě slídové kapsičky, kam se bez problému vleze větší telefon a klíče. Telefon lze přes slídu ovládat, což využijete při bruslích nebo běhu. Pod slídou se nachází zip, který otevře okénko do kokpitu. To se v praxi bohužel moc neosvědčilo. Otvor je příliš malý a přes dvě slídy toho moc neuvidíte, za slunečného počasí především. Daleko komfortnější je se vyklonit a potomka zkontrolovat bočním okénkem. Leggero Enso bylo jako jediný vozík na trhu u společnosti TÜV SüD podrobeno více jak 60 chemickým zkouškám na nezávadnost všech použitých materiálů, a to včetně pneumatik, které si za tímto účelem nechalo vyrobit na zakázku.

Konstrukce

Model Enso bych označil jako Volvo mezi vozíky. Právě Volvo se mi do paměti vrylo jako synonymum bezpečnosti. Švýcaři si velmi potrpí na bezpečnost. Proto Enso prohnali mnoha crash testy, a to až do rychlosti 50 km/h v plné zátěži. Jedinečnou bezpečnost potvrzují právě unikátní certifikace německého TÜV SÜD.

Konstrukce vozíku je vyrobena z vysoce kvalitního hliníku. Na spoje byl použit polyamid vyztužený skelnými vlákny. Dalším důležitým ochranným prvkem je přední část podlahy. Ta je vyrobena z ABS plastu vyztuženého taktéž vlákny, který se pyšní velkou odolností a stejnotvárností a odolá bez úhony nárazu při 50 km/h Na zbytek podlahy je pak použita odolná tkanina Cordura. 

Zadní náprava vozíku je odpružená centrálně, pružinovým tlumičem s 7,5 cm zdvihu, což je mezi sériovými vozíky na trhu nejvyšší hodnota. Ten se dá jednoduše doladit na váhu dítěte a daný terén. Do drsnějšího terénu by lépe zapadlo nezávislé odpružení, ale vzhledem k tomu, že je vozík určený na zpevněné cesty, to plně dostačuje.

Vozík se zemí spojují 20 palcová kola. Rychlost Ensa krotí mechanické kotoučové brzdy. Brzdová páka zastane i funkci parkovací brzdy. Jednoduše ji pomocí kolíku zaaretujete. Rozměrově se s vozíkem vejdete do každých dveří i kufrů aut. Složený na šířku zabere 71 cm. Na výšku s koly 50 cm a bez kol 36 cm. Délkově si v kufru ukrojí 101 cm. Po rozložení se jeho výška zvedne na 99 cm a délka se zmenší na rovných 100 cm. Po připojení tažné tyče se délka protáhne na 158 cm. 

Váha s tažnou tyčí se zastaví těsně pod 17 kg, přesněji na 16,7 kg.

Prostor pasažéra

Enso jsem v případě bezpečnosti přirovnal k automobilové značce Volvo. U automobilového přirovnání proto zůstanu a interiér si dovolím přirovnat k luxusním vozům Bentley. Ergonomická sedačka je zavěšená ke konstrukci kočárku. Díky tomuto uchycení pohltí i ty nejmenší vibrace. Sedačka byla vyvíjena pod dohledem lékařského týmu, aby dítěti poskytla co největší komfort a především správnou oporu páteře a funkci dýchání.

Mimochodem, sedačka je ve sklonu 75°. Opěra hlavy je výškově nastavitelná. K sedáku je uchycena pomocí sucháče. Stačí odtrhnout a dát do požadované výšky. S opěrou hlavy se automaticky nastavují i pětibodové bezpečnostní pásy, které prochází spodní částí opěry. Díky tomu jsou pásy ve správné pozici a rodiči to usnadní první nastavení.  Maximální výšku vymezuje červené prošití sedáku. Po bocích vozíku se nachází jemná strana suché zipu. Na ni můžete přichytit například držák na pití, sáček na drobnosti nebo jakýkoliv jiný insert. V našem případě posloužila na přichycení boční sluneční clony značky DOGY Components.

Samotný prostor pro cestujícího je velkorysý. Náš skoro dvouletý syn měl dostatek místa na nohy. Což není pravidlem u všech vozíků. Výše uchycený sedák mu dopřával dostatek výhledu. To mnohonásobně prodloužilo jeho ochotu zůstat ve vozíku a následně se do něj s radostí vracet. 

Praktické zkušenosti

Složení, rozložení a manipulace

Další věcí, se kterou si Švýcaři krom bezpečnosti pohráli, je systém skládání a rozkládání. Bezesporu je to nejlepší systém, který jsem měl tu čest vyzkoušet. Složení a opětovné rozložení je po zažitém grifu otázkou dvou sekund. Před složením musíte s vozíkem popojet o pár centimetrů dozadu, aby se srovnala malá kočárková kolečka. Po tomto manévru přistoupit zepředu a pojistkou po obou stranách odjistit konstrukci. Po slyšitelném cvaknutí kolenem zatlačit na prostřední část, přičemž rukama tlačíte bočnice nahoru. Kolečka pak zmáčknutím oranžových tlačítek (na každé straně jedno) uvolníte a zdvihnete do „parkovací“ polohy.

Výšku složeného kočárku můžete snížit demontováním bočních kol. Zde si Leggero taky připsalo poměrně hodně bodů. Po odjištění osy kol vyjmeme kolo i s kotoučem. Tím se zabrání možnému poškození kotouče při přepravě. Dobře Leggero!  Kdyby se vám náhodou složený vozík nevešel do kufru na délku, je možné demontovat madlo, což ho zkrátí o pár centimetrů. Rozložení je o poznání rychlejší. Prakticky stačí chytit vozík za rukojeť a při zmáčknuté brzdě tlačit dopředu. Vozík se rozloží a hlasité cvaknutí oznámí, že je konstrukce zajištěna.

Upnutí za kolo

Nejvíce času vám zabere prvotní namontování tažného systému na osu zadního kola. Před zasunutím tažné tyče do vozíku, je nejprve nutné vyjmout pojistný kolík. Po zasunutí musíme tažnou tyč opět tímto kolíkem zajistit. Při vyjímání je potřeba zmáčknout bezpečnostní knoflík. Stejný knoflík se nachází například na berlích. Jedná se o další bezpečností prvek konstrukce vozíku.

Vše důležité je jištěno proti uvolnění dvakrát. Samotné připojení vozíku je podobné jako u jiných značek. Před zapojením za kolo je potřeba sklopit kočárková kolečka. Ta uvolníte zmáčknutím oranžových tlačítek (na každé straně jedno) a zdvihnete do „parkovací“ polohy. Tažnou tyč připojíte ke kolu a zajistíte bezpečnostním páskem kolem zadní stavby. Velikou výhodou je pak samotné umístění tažné tyče na vozíku, pokud ji zrovna nepotřebujete. Tažná tyč má připravené místo po pravé straně vozíku, kde na ní čeká podobný úchyt jako na zadní ose kola. Skvělá vlastnost při výměně hlídání. Táta doveze potomka k cyklostezce, kde na něj čeká máma. Ta si s ním může dát pár inline kilometrů, zatímco si tatínek po rozehřátí odjede trénink. Po ukončení tréninku si ho opět zapřáhne a cestou domů vytočí nohy s občasným silovým vstupem při kopcovitém terénu. Přední jogger set se vejde do zadního kufru.  

Když se z tebe stane tahoun

Enso můžete táhnout “za své” nebo za elektrokolem, jehož rychlost nesmí přesáhnout 45 km/h. Tedy alespoň tak to přikazují ilustrace na vozíku.

Poté, co svého potomka přikurtujete do sedačky a přetáhnete ochranou protiprachovou síť, můžete vyrazit. Bez přetáhnuté prachové síťky nikdy netáhněte vozík za kolem! Přetažení samotné síťky je opět otázkou několika sekund. V plastové vaničce vozíku jsou pro ní připraveny dva výstupy, za které ji zachytíte. To opět ze začátku potřebuje trochu toho cviku. Po dvou třech manipulacích již jde vše automaticky a rychle. Opět je z bezpečnostních důvodu zapínání řešeno tak, aby jej některý z malých uličníků nemohl sám za jízdy uvolnit.

Samotná jízda je stejná jako s jakýmkoliv jiným dvoukolákem. Když vám cestu nezkříží severní vítr nebo kopec podobného stoupání jako na Mount Everest, o vozíku nevíte. Odpružení zvládne mělčí výmoly i nerovnosti bez probuzení pasažéra. Menší neduh Ensa se objevil až při přejezdu kočičích kostek, kde se rachotem připomenou kočárková kolečka. Sice to není velký rachot, dítě to nevzbudí, ale víte o nich.

Větší problém přichází s obtížnějším terénem. Tam je potřeba bedlivě volit stopu, aby vám jedno z kol nezapadlo do větší díry nebo příkopu. V praxi to znamená, že díru musíte vymést vy, aby se jí vozík vyhnul. Široké lesní cesty s ním projedete, ale ne tak rychle a ladně. I když to není výrobcem doporučováno, tak jsem s vozíkem zavítal i do těžšího terénu, kde byla trochu znát nevýhoda centrálně odpružené nápravy. V Leggeru by mohli popřemýšlet o nezávislém odpružení. 

Enso na inlinech

Tuto disciplínu si oblíbila především moje žena. Připojení předního velkého kola je stejně jednoduché jako připojení tažné oje a taktéž je jištěno dvěma bezpečnostními prvky.

Při jízdě na inlinech si obzvlášť pochvalovala manipulaci, což má na svědomí dobře zvolené těžiště. Z kopce dolů pak naplno využívala dobře dávkovatelný brzdný výkon kotoučových brzd. To, že s kočárkem na cyklostezce díky jeho designu trochu machrovala, nebudu pro klid naší domácnosti moc vytahovat. Navíc Enso je jediným vozíkem certifikovaným na běh a hlavně inline, kdy se rychlost rovná jízdě na kole.  

Závěrem

Leggero Enso si nás na první dobrou získalo svým vzhledem, jednoduchou a rychlou manipulací. Certifikace od TÜV a nezávadné materiály jen podtrhují dobrou práci, kterou Švýcaři při vývoji odvedli. Ano, dalo by se pár věcí vylepšit, jako například otevírání bočních okének a nezávisle odpruženou nápravu, ale tyto drobnosti se v celkovém hodnocení ztrácejí. 

Ptáte se, zda má smysl vydat z kapsy pár chechtáčku navíc? Ano, má! Už jen kvůli bezpečnosti, kterou Enso pasažérovi nabízí! Pro rodiče je pak odměnou spokojené dítě, skvělý design a celková manipulace s vozíkem je třešničkou na dortu. 

Více o Ensu se dozvíte na stránkách dovozce www.odpruzeni.cz.

Fotogalerie