TEST: Mondraker F-Podium DC R

V praxi

Rám F-Podia působí jak elegantním, tak praktickým dojmem. Opravdu velmi výrazný sloping poskytuje dostatek prostoru pro práci s těžištěm v náročném terénu, další zajímavým momentem je napojení zadní stavby na vahadlo přepákování. Zdá se mi, že tato konstrukce lépe ochrání ložiska před přímím kontaktem s bordelem od zadního kola, na druhou stranu činí rozborku zajímavější. Za zmínku stojí možnost umístit košík na bidon ve dvou polohách a vysloveně parádnicky působí plochá horní rámová trubka.

Tenhle bike se mi designově líbil od prvního momentu. Jen vždy zpozorním, když vidím složitější systém zavěšení zadního kola a evokuje to ve mně konspirační teorie, jak že se to čistí a servisuje. Na tyto starosti vám dá ale F Podium zapomenout od prvních kilometrů. I při hmotnosti tohoto konkrétního kola, ze které si na zadek nesednete, jde kolo neuvěřitelně za pedálem. A to nemám rád podobná klišé. A přitom se dostavuje ohromný pocit tuhosti a bytelnosti biku.

Takto si představuji moderní univerzální full. Pokud bych měl tento bike charakterizovat jedním slovem, tak je to jistota. A můžeme si hrát se slovíčky a dohadovat se, zda je to XC, trail bike, nebo něco mezi. Zkrátka tento Modraker je opravdu univerzál na dlouhé celodenní vyjížďky, kdy vás svou polohou za řídítky nebude nutit k častým zastávkám a protahování zad, umožní si přiměřeně zařádit v bikeparku a pokud podpoříte aerodynamiku oblečením z dílen pana „elasťáka“ a přikrčíte se za kokpit, tak i pár hladce oholených lýtek o víkendovém závodním měření sil, potrápíte.

Tak mazaný je tenhle španělský ptáček na steroidech. No a ve sjezdech, pokud to umožní schopnosti pilota, nechá většinu XC smečky za sebou. To vše díky podařené koncepci a vyladění, díky úhlu hlavy 66,8° dlouhému rámu, zdvihu vidlice 120 mm a solidně širokým řídítkům 760 mm. Což tedy dnes již považuji v XC za standard. A za tyto hodnoty se nestydí ani trail biky.

Při stoupání odpružení Zero drží zadní kolo příkladně v trakci a tlačí jej k terénu. Ne zrovna lichotivá celková hmotnost biku jako by ani nepřekážela. Velmi dobře si bike počíná v prudkých vracečkách ve stoupáních. Tam, kde potřebujete kolo zlomit v nízké rychlosti v prudké zatáčce, nechá se F-Podium perfektně vodit a v místech, kde jsem již projížděl na mnoha kolech, patřilo k těm velmi jistým v kramflecích.

To vše je zabaleno do příkladné tuhosti. Zadní zdvih na mě působí jako by také disponoval 120 mm, ač chodí „jen 100“. V terénu je velmi aktivní a patří k těm velmi pohodlným, zatímco na rovném povrchu vyžaduje uzamykání opravdu jen pro pocit, že omezuje ztráty při šlapání na minimum. 

Zapletená kola DT Swiss X1700 biku sluší, jak psovi uši a poskytují dostatečnou tuhost a odolnost. Druhá a aktuálně jediná varianta je se zapletenými koly Mavic.

Pláště Maxxis Rekon Race 2,25“/2,35“ jsou velmi dobře zvoleny k nejčastějšímu režimu pohybu kola v terénu a jejich vzorek koresponduje s opěvovanou univerzálností biku.

To samé, se dá říci i o pozici za řídítky. Chválím výrobce, že nechal dostatečně dlouhý krk vidlice a dostatek podložek pod představcem. Protože co? Protože řezat se dá vždy.

Co se komponentů týká. Na řadících páčkách a řetězu byl patrně plán pár drobných ušetřit, a tak se sáhlo do šuplíku označeného Sram NX. No ale že bych mohl tvrdit, že bych tuto úsporu poznal pocitově, tak to tedy nemohu. Potenciálu kola by slušely i ostřejší brzdy, ne jen slabší Shimano MT 501, avšak svou práci odváděly opravdu velmi spolehlivě a vzhledem k tomu, že cílovka pro tento bike se nebude rekrutovat z řad enduro jedinců, většině uživatelů budou zřejmě plně dostačovat.

Teleskopická sedlovka by měla být, a již je, standardem u biku s takovým potenciálem a jen dolaďuje skvělé geny pro jízdu v technicky náročných sjezdech.