TEST: Pivot Mach 4 SL

Jízdní dojmy

Vzhledem k výšce testovaného jezdce 178 cm a možnosti testovat rám L mohou být některé dojmy lehce zkreslené, poněvadž se jedná o hraniční velikost. Závodník by použil určitě o stupeň menší rám, na druhou stranu tato konfigurace přináší více pohodlí. Sedlovka byla vytažena na nejnižší optimální výšku, řídítka putovala nejníže, jak mohla. Kolo rozhodně nemá tak agresivní posed jako některé jiné závodní XC biky a to je dobře, protože se můžeme alespoň svobodně rozhodovat a řešit různé vlastnosti a preference.

Tlaky jako v tlumičích podobně jako u většiny testovaček celkem odpovídaly mé váze, stačilo lehce přifouknout. Kolo jsme testovali třeba na nových singltracích na polské straně Krkonoš. Na 60 kilometrech se tam nechází dost dlouhých výjezdů po cestách, mnoho klopenek, kamenitých i kořenitých sekcí, skoků, zatáček a různých jiných záludností. Dá se říci, že se jedná o bajkerský eden.

Posed, jenž by se dal označit jako neutrální, v rámci kol ostatních značek, má výhody i nevýhody. Rozhodně na něj není potřeba si příliš zvykat, protože se vždy alespoň vzdáleně bude blížit nastavení jiného závodního XC fullu, na druhou stranu jízdní vlastnosti zůstanou lehce univerzální.

Po rovině je nejmarkantněji cítit, že se jedná o závodní stroj. Technologie Fox Live Valve šlape téměř dokonale a při jízdě vzniká pocit, jak kdyby se jelo na tuhé karbonové silničce. V pocitové rychlosti by se mu mohl v závodní konfiguraci rovnat snad jen BMC Fourstroke, ale i ten by asi lehce ztratil. Kolo je rychlé hlavní díky nejlehčím sériovým kolům od DT Swiss.

V terénu to ale zas úplně naprostá dokonalost není. Technologie odpružení funguje spolehlivě a pozná třeba i to, že přední kolo vyskočilo do vzduchu a bude potřeba ztlumit dopad, ale za 310 000 korun nepřináší až o tolik navíc než třeba takový Brain od Specialized. Velkou výhodou ale oproti některým jiným fullům je, že není potřeba si na něj příliš zvykat. Posed je poměrně neutrální a geometrie kola není nikterak přehnaně agresivní. Měla by sednout každému. Jedná se tedy o stroj, na němž si to užije jak profík, tak náročný hobík.

Je pravdou, že pocitově tlumiče reagují opravdu okamžitě a téměř vždycky adekvátně k projížděnému terénu (neotevřou se naplno ale například při projíždění nerovnosti na asfaltové silnici). 

Jezdec si může vybrat z pěti nastavení, kdy nejnižší úroveň reaguje na jakoukoliv menší maličkost větším otevřením tlumičů, kdežto ta nejvyšší se naopak ihned neotevírá. Takové nastavení se doporučuje závodníkům. Před jízdou je potřeba zmáčknout tlačítko pro zapnutí senzoru, respektive si jeho pomačkáním nastavit požadovanou úroveň.

Při jízdě jsem samozřejmě měl nutkání občas mačkat pomyslnou páčku zavírání, či otevírání tlumičů, která zde však chybí. Liščí mozek to činil za mě. Je docela fajn nechat tuto činnost na stroji, přestože leckdo preferuje, že může otevírat a zavírat tlumiče dle nálady a potřeby a tenhle specifický způsob superchytrého systému odpružení ho nechá klidným. Mimochodem díky němu je na řídítkách příkladně "uklizeno". Kromě řadící páčky uchycené k brzdové páce tady není žádná další objímka, páčka ani bovden navíc. U XC kola nevídaný minimalismus, kterým se chlubí snad jen Epic.

Systém Fox Live Valve poskytuje nastavení 5 stupňů tvrdosti zamykání, ale nejefektivnější se ukázala maximální tvrdost. Proč si nechat tlumiče na asfaltu pootevřené, když se během pár setin odemknou? 

Za ty prachy by kolo mělo být absolutně bez kompromisu. V případě brzd a řazení tak je, neboť XTR sice není elektrické, ale mění pastorek srovnatelně rychle. Brzdy Shimano nezklamou. Možná by se uplatnil klasický 34 zubý převodník místo použité třicet dvojky. Nejmenší pastorek má sice jen 10 zubů, ale i tak by se našly pasáže, kde by se v závodním nasazení uplatnil těžší převod. Absence teleskopické sedlovky říká, že do úplně brutálního terénu bychom se pouštět nemuseli.  

Pláště Maxxis Ardent Race jsou jinak ale určitě výhodou oproti Rekon Race. Malinko hrubší dezén o menší hustotě lépe drží a na asfaltu odvaluje srovnatelně. Šířka je klasicky 2,25" na pohodlí si budeme v dalších letech rádi zvykat. 

Kolo se zdá být jako nejvhodnějším strojem pro maratony, protože je samozřejmě velmi rychlé a pohodlné. Neposkytuje ale největší agresivitu v případě projíždění ostrých toček. Jezdec se na něm úplně nesrovná. Pláště Maxxis Ardent Race rychle odvalují, zdají se být i poměrně odolné, ale neoplývají jistotou na mokrém terénu. Ideální pro ježdění v subtropech, u nás by se našla příhodnější směs.

Naopak jsem si nemohl zvyknout na uložení šlapacího středu. Často jsem si škrtl pedálem o nějaký kámen. Důvodem nebylo, že by se snad kliky nacházely níže. Jednak jsem na kole hlavně ze začátku nepředváděl žádnou čisťoučkou jízdu, ale také při otevření tlumiče se střed v rámci procesu absorbování překážky posune trochu dolů. Jedná se asi o jedinou malinkou nevýhodu, kterou může nový systém přinést. 

Oproti konkurenci bajk opravdu letí po rovných cestách. Skvěle reaguje na každé ostřejší šlápnutí a dokonce i pocit při točení klikami je zvláštní, neboť jezdce motivuje šlapat plynule a jet nejostřeji, jak dokáže. Ve stoupání v terénu takovéto lehké fully zpravidla excelují, protože pomáhají přejet nerovnosti, které by jezdce jinak vyhodily ze sedla. Pivot přeci jen ale nemá úplně nejrychlejší ovládání.

V rychlých sjezdech kolo naopak velmi dobře vede stopu. Tady se jezdec nemusí příliš starat, snad jen o to, aby nejel rychlostí, která je nad jeho dovednosti.

Na ideální průjezd zatáčkami, zejména klopenými, je třeba se s kolem už opravdu sžít. Na obyčejných cestách se kolo díky svému „střednímu“ nastavení a vhodným krajům plášťů chová parádně. Složitější disciplína přichází, když se potřebuje cyklista srovnat nad sedlo a řídítka pro agresivní průjezd klopenkou. Vyžaduje to trochu hraní a zkoušení, než se najde cesta k rychlému průjezdu.