TEST: Pivot Vault Team Force/X0 Wide Range AXS

Jízdní dojmy

Testovaný Vault dorazil ve dvou vlnách, nejdříve zpočátku března a pak na začátku dubna. Rozlučky s ním v podobě účasti na Cape Epic a pak i zánětu dutin mě vůbec nebavily. To kolo mi totiž někdo šil na míru.

Na kolo jsem se těšil, po nějaké době zase zajímavý gravel. Byť znovu zelený ☺ Po novém Superioru X-Road, který svádí k neustálému zrychlování, byl Pivot Vault – alespoň pro mě – dokonalým parťákem. Jsem spíše kategorie dobrodruh a krajinář než závodník. To ale neznamená, že nemám rád svižnou jízdu a poměřování "pindíků". 

Nicméně bych typicky u kola s dobrodružnější geometrií očekával, že bude o něco pomaleji zatáčet a že z něj při šlapání ze sedla nebude cítit tolik živosti. Tady to ale neplatilo. Jasně, někdo by mohl namítnout, že je to tím, že jsem zvolil menší velikost rámu, ale nemyslím si to. Zadní stavba má u všech velikostí 42 cm, takže kolo není zbytečně dlouhé jako limuzína, a po hodině nebo dvou v sedle mi všechno připadalo přesně tak, jak má být. 

Nový Pivot Vault se nechal bez potíží vodit i v techničtějším terénu a skvěle zvládal pomalou jízdu přes nejistý povrch, což mi umožnilo pečlivě volit stopu. A stejně tak si s chutí užíval svižnou jízdu po asfaltu nebo rychlém šotolinovém podkladu.

Co mě ale na kole zajímalo úplně nejvíc, byla funkčnost Iso-flexu. Přeci jenom gravel je o hledání toho nejúčelnějšího kompromisu mezi pohodlím a tuhostí. A tohle se pánům v Pivot Cycles podařilo. Iso-flex funguje.

Hodně asi záleží na tom, jak moc máte vytaženou sedlovku a kolik vážíte. Čím vyšší obě čísla, tím bude pohodlí vyšší. Nicméně já si projel svůj oblíbený okruh ve Voděradských bučinách nejdříve na svém ocelovém Author Roninu obutém do 45mm plášťů a pak na Vaultu. Komfort sedací části byl znát velmi výrazně, zatímco do rukou se odrážely mírné vibrace šotoliny, zadnice byla skoro jako na gauči. No, možná spíš na vypolstrované židli. Což ale zase také nemusí sedět každému…

Drobné výtky směřují k řazení – kdo by to čekal? Nevím, zda to byla kombinace Force a X0 Eagle, ale přehazovačce se při řazení nahoru moc nechtělo. Prodleva mezi zařazením a skutečným přeskočením řetězu na lehčí převod byla i na mé dobrodružné pojetí gravelování "just too much". 

Druhá a poslední věc, se kterou jsem nebyl spokojený, byla garáž. Nebo lunch box nebo jakýkoli jiný název dáte pro místo v rámu, kam se dá umístit cokoliv. Pivot svou garáž vybavil hned dvěma sáčky, do kterých je možné si to „cokoliv“ umístit. Což je milé, protože sáčky vypadají nádherně, chrání vnitřek rámu, zabraňují nechtěným zvukům a nakonec chrání i nářadí nebo to „cokoliv“. Jenže! Sáčky jsou až příliš robustní na to, abyste do nich něco vložili a pak to celé nacpali do rámu. Chce se to asi naučit je umět správně naplnit a manipulovat s nimi.