Všichni je máme na svých kolech a vždycky jsme měli. Bez nich se neprojedete ani na biku v terénu, ani na silničce, ani na městském přibližovadle, přitom většina cyklistů pomalu ani neví, na čem to vlastně jezdí a proč. Pokusíme se vám proto v následujících několika dílech přinést komplexní informace o tom, jak to dnes vlastně s plášti je, jak se orientovat v jejich nepřeberné nabídce a podle čeho vybírat konkrétní plášť pro konkrétní bike, resp. konkrétní styl ježdění.

A začneme pěkně popořádku od rozměrů. Prvním, co musíte totiž při nákupu nového pláště vědět, je jeho rozměr, který potřebujete pro své kolo. Tento údaj se primárně skládá ze dvou hodnot, přičemž první z nich je průměr a druhým šířka.

Mezi biky dnes nejčastěji figurují 27,5" a 29" kola, nicméně stále nejvíc je mezi lidmi starších 26" kol a nesmíme zapomínat ani na dětské biky, které se vyrábějí v mnoha průměrech počínaje 12" a konče 24".

Výrazně přehlednější jsou pak průměry kol u silniček resp. gravelů, kde figurují dnes zpravidla jen dva průměry, označované 650b a 700c, přičemž menší z nich je v poslední době spojovaný s širokými pneumatikami označovanými jako RoadPlus, zatímco v minulosti bylo jeho využití primárně ve specifických disciplínách jako časovka nebo triatlon.

Co je to ETRTO?

Před tím, než si řekneme další důležité věci, týkající se rozměrů, musíme si ujasnit ještě druhý typ značení rozměrů a tím je tak zvaný ETRTO standard. Tato zkratka znamená: European Tyre and Rim Technical Organisation. Specifikuje přesné rozměry ráfků, a to rovněž dvěma číslicemi, kde ta první udává průměr a ta druhá šířku. Na rozdíl od plášťů jde ale o úplně jiné hodnoty, takže jak se v tom vlastně zorientovat?

Dva typy značení, dvoje různé jednotky a především řádově jiné číslovky. Kdo se v tom má vyznat? Začneme s tím méně známým a tím je ETRTO značení. To je sice z pohledu zákazníků méně známé a méně říkající, ale pro výrobce nepostradatelné, protože jako jediné určuje opravdu přesnou specifikaci ráfku. První číslo totiž udává průměr označovaný jako "bead seat diameter" (BSD). To ovšem není vnější průměr ráfku v milimetrech, jak se mnozí domnívají, ale vnitřní průměr patky ráfku, do které dosedá patka pláště. Druhá číslovka pak označuje přesnou vnitřní šířku ráfku viz ilustrační obrázek:

Tady si pojďme jenom krátce připomenout, že z pohledu biků, ale i silniček dochází v posledních letech k velkým změnám, kdy se ráfky výrazně rozšiřují, a to ruku v ruce s rozšiřováním plášťů. U nových horských kol tak již prakticky nenajdete kdysi běžné 19 mm široké ráfky, ale 24, 26 mm a u trailových a enduro kol pak i 28, 30 mm a širší ráfky. Přidanou hodnotou širších plášťů je pak společně s širšími ráfky napříč jejich typy především lepší grip pláště, naopak nevýhodou je jejich vyšší hmotnost, odpovídající většímu množství použitého materiálu na výrobu.

Zatímco u ETRTO označení se pracuje s přesnými rozměry v mm, u druhého, běžnějšího označení pláštů se sice pracuje také s číslicemi, a to konkrétně v palcích, nicméně jejich "přesnost" je vysloveně orientační, mnohdy až možná zavádějící, jak si ukážeme za chvilku, a závisí na konkrétním výrobci, typu vzorku, šířce pláště a potažmo i ráfku. My jsme měli k dispozici bezmála dvacet různých typů 29" plášťů a jejich skutečný vnější průměr se lišil v rozmezí téměř 20 mm!

Zajímavé také je, že ačkoliv se dnes obecně vychází ze standardu ETRTO, který by měl zaručit plnou kompatibilitu všech ráfků se všemi plášti daného rozměru, odchylky, ke kterým ve výrobě dochází, způsobují, že některé pláště jdou na některé ráfky nasazovat snadno, bez použití montpák, zatímco jindy máte co dělat, abyste plášť na ráfek dostali. O tom jsme se ostatně přesvědčili na vlastní kůži při nandavání a sundavání všech testovaných plášťů, a jak se nám dařilo, prozradíme také již za chvilku.

Co a jak jsme měřili?

K dispozici jsme měli průřez nabídkou 29" plášťů od několika renomovaných výrobců plášťů v různých kategoriích a cílem bylo získat relevantní hodnoty skutečných šířek a obvodů plášťů naměřených ve všech případech při použití stejného ráfku.

Pro účely našeho prvního měření jsme vybrali moderní široký ráfek Race Face Aefect R30. Třicítková vnitřní šířka ráfku dnes představuje trend. Postupné rozšiřování ráfků je patrné napříč nabídkou a pomalu se zabydluje i v závodní výkonostní cyklistice, a ačkoliv netvrdím, že užším ráfkům nadobro odzvonilo, tak jsem přesvědčený o tom, že v budoucnu budou širší ráfky osazeny na většině sportovních dražších kol a naprostým minimem budou dnes pro mnohé stále ještě neskousnutelné šířky jako 26 nebo 28 mm v závodním XC.

Náročnost výměny plášťů

Takže jsme vzali tenhle ráfek, resp. zapletené kolo od Race Face, pro jednodušší testování z něj udělali bezdušovou verzi, namontováním adekvátního ventilku a na sucho, bez mlíka, na něm postupně vyměnili všechny pláště. Mimochodem, tuhle činnost jsem prováděl několik dní, protože sundavat a zase nandavat některé pláště v zápětí po sobě vám docela odrovná prsty u rukou a šlo to dokonce až tak daleko, že po skončení téhle činnosti už mi můj iPhone odmítal identifikovat nečitelný otisk palce. Poučení? Nejvyšší čas koupit si Xko, které místo otisku prstu idenfikuje majitele podle obličeje :-).

Ale teď vážně, co se týká zmiňované náročnosti a výměny plášťů, tak na testovaný ráfek šly optimálně a bez většího úsilí nasazovat Maxxisy, Mitasky a také pláště od Specialized. Až moc volné nám přišly Continentaly, které dokonce na první pokus nešly ani bezdušově nafouknout, a to jsem používal velký kompresor. Naopak montpáku pro nandavání pláště jsem musel použít v jediném případě a to u 2,25" širokého Trail Bosse od WTB.

Měření nevokecáš

Mnoho z nás se s tím na svém kole už zřejmě někdy setkalo. Rozhodli jsme se změnit značku plášťů, ale zachovat jejich psanou šířku, přesto nám přišel nový plášť opticky širší nebo užší než ten, na který jsme byli zvyklí. Jak je to možné, říkáte si, když jsem si koupil stejný rozměr? Odpověď je jednoduchá - protože tradiční palcové značení bikových plášťů je spíše orientační než striktně přesné a bohužel zde platí že nejenom co jeden výrobce, to jiný přepočet, ale rozdíly jsou i v rámci stejného výrobce a různých šířek stejného vzorku. V podstatě se tak dá k této hodnotě asi říci to, že by měla být pro vás spíše orientační a měli byste podle ní v některých případech snadněji rozklíčovat, o jaký jde plášť, co se týká jeho určení, než bazírovat na tom, že fakticky vám přijde, že je 2,25" někde více než 2,35 někde jinde :-).

Ačkoliv jsme použili řekněme širší ráfek, než pro který jsou některé užší rozměry stanoveny, v mnoha případech se jejich faktická šířka lišila i o několik desetin palce oproti té deklarované a to už je podle mě docela dost. Zajímavé je, že napříč výrobci neplatí, alespoň v případě vybraných testovaných gum, žádné univerzální pravidlo, že by byly všechny užší, nebo naopak širší ve skutečnosti oproti číselnému označení. Pro co možná nejobjektivnější srovnání jsem použil pro měření tlak 2 bary. Tenhle tlak také ve všech případech postačoval pro "zacvaknutí" plášťů do patřičné bezdušové drážky, které v praxi charakterizuje typické zapraskání pláště. Navíc dnes fouká jen blázen, nebo člověk, který musí absolvovat silníční trénink na biku a potřebuje minimalizovat valivý odpor.

Po nandání a nafouknutí na požadovaný tlak jsem měřil celkem tři hodnoty. Šířku bočnice pláště, šířku vzorku pláště v jeho nejširším místě a celkový obvod takto nafouknutého kola, resp. výsledný skutečný průměr kola. Tyto údaje najdete pro všechny testované pláště v následující tabulce společně s dalšími již přepočítanými hodnotami, abyste si mohli udělat konkrétní představu o tom, jak se u kterého výrobce liší deklarovaný a skutečný rozměr daného pláště.

Rozdíly, které jsme naměřili jsou podle mě docela zajímavé a v některých případech nejsou malé. Příště se proto v dalším dílu zaměříme na to, jaký vliv má rozdílná šířka ráfku na jízdní vlastnosti a vůbec rozměry pláště a opět si to ukážeme naprosto přesně na naší testovací sadě pneumatik.