TEST: Rock Machine Whizz FS I 90 AXS - první dojmy

První jízdní dojmy

OK, úplně se teď oprostím od všech těch názorů na to, jak je kolo těžký, jak mělo přijít o rok dřív a jak v reálu vypadá. První dojem z biku, když jsem ho přebíral, nakládal a následně vykládal z auta, byl ten, že jsem teda čekal větší "ingot" (čti těžší bike) a také že tohle fakt není ani trochu modrá barva :-). Jenže Deep Ocean Blue, jak zní jméno této matné barvy, vlastně hned dopředu říká, že to je modrá někde z hloubky Mariánského příkopu, takže to, že na první dobrou vidíte černošedý temný, odstín je vlastně správně.

Co vás samozřejmě na první pohled bouchne do očí, je horní rámovka, kterou nejenom že z celého kola vidíte jako první, ale také se na ni budete koukat po celou dobu jízdy, alespoň tedy na její přední část, která je podle mě designérským i technologickým skvostem, který rozumím, že nějaký čas trvalo navrhnout, zoptimalizovat, ale také prosadit do sériové výroby, protože jednoduché rámy umí dnes udělat každý, ale prosadit cokoli složitějšího a dražšího chce mít koule.

Zběžně kontroluju tlaky ve vidlici i v tlumiči, od oka je nastavuju a sedám. Velikost je tak akorát. Posez není zbytečně dlouhý, ale jelikož mám větší ze dvou velikostí, v duchu si říkám, že superhabánům bude možná delší reach scházet, ale za mě super kompromis na mých 189 cm.

Na enduro Vivid tlumič s poměrně krátkou délkou a zdvihem jsem hodně zvědavý. Obvykle vídám podobné tlumiče spíše na vysokozdvihových enduro kolech, kde je z nich vymačkáván co nejvíce mechový chod, což na trailbiku nebývá úplně prioritou. Vlastně si pamatuju na jednu výjimku a tou byla letošní novinka Specialized Stumpjumper, který ale dostal speciálně pro něj nadesignovaný tlumič s větší vzduchovou komorou a speciálním systémem, zajišťující větší progresi na konci zdvihu a tam jsem si sametovost chodu hodně pochvaloval.

Šlapání ve výjezdech na virtuálu, který byl vyvinut přímo pro nový Whiz, je překvapivě agilní a ani s plně otevřeným tlumičem nedochází k výraznějšímu rušivému propružování. Pokud navíc použijete páčku lockoutu, chod odpružení během šlapání se ještě více zpomalí, a ačkoli tomu nechci říkat vysloveně lockout, na mě to tak působilo. Páčka na tlumiči je přitom poměrně snadno přístupná i během jízdy, takže měnit režim před výjezdy nebo rovnými silničními úseky není vůbec žádný problém.

Hned pár dní poté, co jsem si Whizze přebíral, jsem ještě před příchodem sychravých podzimních dní stačil vzít Whizze alespoň na jedno odpoledne na Trutnov Trails, kde jsem ho protáhl jak po Boulderu, tak po rychlém Floutkovi a na první dojem bych vlastnosti shrnul následovně.

140 mm papírového zadního zdvihu bych biku netipoval. V praxi na mě zadní odpružení působilo, jako by mělo jít o 150-160 mm zdvih. Zatáčivost optimální, do manuálu se dá dostat poměrně snadno a v rychlejších rozbitějších kořenových pasážích jsem měl pocit, že za kratší konec tahá spíše vidlice než tlumič.

Pochválit musím překvapivě i hodně rychle a slušně se zajíždějící brzdy, byť zde jde o dostupný čtyřpístkový model DB8 od Sramu, u kterého ale dostanete pořádné 200mm kotouče na obou kolech, což je znát. K fungování elektronického GX AXS T-Type asi není třeba nic dodávat, snad jen to, že tady si nemusíte ani moc lámat hlavu nad tím, když vám náhodou dojde baterie, protože druhou si s sebou stále vozíte ještě v Reverb teleskopické sedlovce.