TEST: Santa Cruz 5010 C R

Santa Cruz je synonymem pro exklusivní biky s patentovaným virtuálním odpružením. Santa byl vůbec první výrobce, který s tímto typem přišel a věřte nebo nevěřte, už to bude patnáct let...

Dnes testovaný model měl premiéru letos s tím, že jeho výbava je postavena v rámci komponentů roku příštího, to jest 2019. Pojďme si tedy nejprve bike pořádně představit.

Základ pedesát desítky tvoří celokarbonový rám. Santa Cruz obecně nabízí dvě varianty svých karbonových rámů, základní "C" s větším podílem pryskyřice a cca o 200 g lehčí variantu "CC". Jelikož se testovaný bike nachází na pomyslném dně nabídky, jde zde o nižší z obou karbonů. Tvarově jsou ovšem obě varianty zcela totožné, protože jsou pro jejich výrobu použity stejné formy jako pro rámy cécéčkové.

Design rámu vychází z unifikované koncepce, kterou Santa Cruz promítá postupně s malými úpravami do všech svých celoodpružených modelů. Hlavní rámový trojúhelník je charakteristický dlouhou zcela rovnou horní rámovou trubkou s výrazným slopingem, která končí u sedlové trubky strohým napojením překvapivě bez výraznějšího zesílení. Sedlová trubka je přitom poměrně dost přetažena nad tento spoj a zakončuje ji klasická sedlová objímka. Rám je od počátku koncipován pro vysokozdvihové dlouhé teleskopické sedlovky, kvůli kterým je zde opravdu nízký standover a to i ve větších velikostech rámu, takže je jasné, že zde jako "zpevňující" element sedlové trubky funguje i samotná sedlovka, která nebude nikdy zasunuta nad úrověň napojení horní rámovky.

Zatímco sedlová a horní rámovka jsou poměrně subtilní a jednoduché konstrukce, spodní rámová trubka je výrazně robustnější. To samé pak platí jak o hlavové pasáži, tak o té středové, která navíc kromě středového složení poskytuje také krytý prostor pro ložiska spodního vahadla.

V posledních generacích Santa Cruz zapracoval právě na designu a přemístění spodního vahadla odpružení. Původně bylo totiž situováno pod střed a bylo tak daleko více vystaveno vlivu nečistot. Nyní je daleko více schované vedle klik nad samotným středem a z části zakryto, protože se v tomto místě ukrývá v jakémsi domečku končící sedlovky.

Horní vahadlo dostalo nový tvar, ale především také novou funkci, díky které lze měnit geometrii. Docíleno je toho přidáním malého excentru k čepu tlumiče, jehož otočením lze mírně měnit hlavový úhel a výšku středu. Na to, jak funguje souhra obou vahadel zadního odpružení, se můžete podívat v následujícím videu:

Zadní stavba, jak je u virtuálů zvykem, je z jediného kusu. Uložena je ve dvojici zmíněných vahadel z nichž to spodní není téměř vidět, ale jeho pozici prozrazuje dvojice spodnícj černých čepů. Brzdový třmen je zde uchycen v rámci klasického postmount adaptéru, který počítá s minimálním průměrem kotouče 180 mm. Boostové osy jsou samozřejmostí jak zde, tak i na předním kole. Za zmínku pak stojí i nově koncipované vnitřní vedení kabeláže, které z přední části do zadní přechází mírným obloukem nad středem a dál pokračuje v horních vzpěrách zadní stavby.