TEST: Santa Cruz 5010 C R

Praktické zkušenosti

Přiznávám se bez mučení, jsem velkej kluk a jako takovej jsem ztratil zájem o šestadvacítky hned jak přišel boom celoodpružených devětadvcítek. Už je to pár let, a samozřejmě mi to nedalo, abych si během té doby několikrát nevyzkoušel, kam se posouvají užitné vlastnosti 27,5" kol a jakým směrem se výrobci snaží jít v jejich konstrukci a především jízdních vlastnostech.

Jako by to bylo dneska si pamatuju moje první pocity při přecházení z menšího na větší průměr kol. Byl to opravdu obrovský rozdíl tehdy. Od té doby se ale hodně změnilo. Výrobci našli mnoho zajímavých možností a přicházejí s novými vlastnostmi kol napříč celých jejich spektrem. V tomhle kontextu jsem se tak trochu koukal a hodnotil dneska testovaný Santa Cruz 5010 v jeho nejnovější generaci, která přichází s kolem, které má možná na první pohled menší ambice, než které z něj ve skutečnosti dokážete vytáhnout.

Kdysi model označený SOLO byl posléze přejmenovaný na vizuálně podobný 5010. Jeho první prezentace spočívala tehdy v nádherném videoklipu, ve kterém Steve Peat brousil po zasněžených vrcholcích a užíval si přírodních trailových cestiček ve Skotsku. Byť i on se svými skoro dvěma metry vypadal na tehdy oranžovém biku poněkud divně.

Premiérové video představení modelu SOLO/5010

Poslední generace 5010 je ale úplně jiná káva. Do testu mi přistála velikost L a okamžitě jsem se na ni dokázal usadit a zaujmou ideální pozici. Rám se totiž opravdu výrazně prodloužil a současně se zkrátil představec na minimum, takže okamžitě zmizel sebemenší náznak vratkosti, nebo nervózního ovládání. Potěšil mě taktéž téměř ideální Stack, který je kombinací rozumně vysoké hlavovky a níž položeného středu kola. Ten přotom ale není zbytečně nízký, takže není potřeba se potýkat s častým kontaktem pedálů s kořeny či kameny. Nižší poloha těžiště spolu s delším rozvorem nabízí nevídané možnosti v ovládání a velkou porci celkové jistoty z řízení kola i v náročnějším terénu. Se 130mm zdvihem jste donedávna dostali tak maximálně 68° hlavovku. Tady? Tady dostáváte 66,5° s možností snížit si hlavový úhel až na 66,2°a snížit střed ještě o bezmála 5 mm. To všechno díky flipchipu na horním vahadle. Stačí povolit jeden šroub, přehodit o 180°, utáhnout a je to.

Tohle všechno navíc funguje nejenom při jízdě z kopce, ale také při stoupáních a to i těch docela prudkých. Vlastně jsem byl docela hodně překvapený tím, jak pohodlně se na biku jede, jak skvěle se ovládá ve sjezdech a jak jeho přední kolo drží doslova přibité k zemi i v místech, kde už musím na nejednom konkurentovi balancovat nad špičkou sedla, abych dokázal udržet přímý směr a nepřejít do nekontrolovaného manuálu.

Trochu skeptický jsem byl k fungování NX Eagle, nejlevnější sady od Sramu. První, co vám padne do ruky, je plastová páčka řazení. Jeho chod je, jak to říct, takový gumově delší, než na který jsem zvyknutý z vyšších Eagle sad, ale to neznamená, že by nebyl přesný a přeskakoval.

Rozdíl v maximální rychlosti, která tady bude kvůli většímu nejmenšímu pastorku o něco nižší, bych řekl, že není nijak zásadní a rozhodně ne, pokud jste zvyklí spíše na pohodovější jízdu v terénu a po trailech, kde se k zařazení nejtěžšího převodu sotva dostanete. Poněkud horší je situace s brzdami. Jejich gumovější chod poznám vždy, když na ně přesedlám z Shimana a jakkoliv si osobně myslím, že Guidy patří k tomu lepšímu, co Američané ve Sramu v poslední dekádě předvedli, tak na Japonce prostě nemají.

Pokud bych měl říct pár slov o samotném odpružení, tak mě vždy u virtuálů zajímal poměr resp. hranice citlivosti, v rámci které je potřeba začít regulovat chod tlumiče. Dnes se evidentně už nadobro vrátila doba, kdy to potřeba je, protože byť jde o virtuál VPP, který Santa vyvíjí a modifikuje průběřně od roku 2004, dnes se chová tento systém výrazně jinak než před deseti lety. Prioritou je citlivost odpružení a to s sebou nese i určitá negativa, kterými v omto případě je , že se pod vámi bike při silovém šlapání docela dost pohupuje a to i v prostřední trailové pozici páčky tlumiče. Pohupování, tedy to, které byste dokázali vnímat, skončí až s třetí polohou páčky tlumiče, která však přesto není stoprocentním lockoutem, nicméně brzdí tlumič natolik, že pohupování přestanete zcela vnímat. Výhodou je dokonalá přizpůsobitelnost jízdních vlastností kola, nevýhodoou pak potřeba poměrně dost často sahat po dotyčné páčce na tlumiči a měnit její polohu. Naštěstí je tlumič z tohoto pohledu celkem po ruce a manipulace s páčkou není nikterak komplikovaná.

Prostě sečteno a podtrženo tohle kolo mě začalo bavit dřív, než bych čekal a rozhodně víc, než bych si byl býval přál :-). V nadsázce, při debatách o sedmadvacítkách, občas používám laškovnou charakteristiku, že jde o dětská kola. U 5010 ale takové označení musím s pokorou vzít zpět a konstatovat, že jde nejenom o dospělý trailbike, ale také o hodně povedený trailbike, který má opravdu hodně široké ambice stát se zajímavou volbou pro mnoho nadšených bikerů, kterým devětadvacítky přeci jenom tolik neučarovaly, ale přesto chtějí moderní, všeho schopný bike.