TEST: Santa Cruz Hightower C R

Jízdní dojmy

Obvykle začínám kapitolu o jízdních dojmech prvním pocitem z usednutí na kolo a tím, jakou velikost jsem měl k dispozici. Ani dneska nebudu dělat výjimku. Testovačku jsem měl v eLku a musím přiznat, že i tady jsem si pohrával chvilku s myšlenkou, že bych asi mohl klidně v pohodě krotit i o velikost větší XL. Důkazem bylo poměrně velké vysunutí teleskopky pro potřebu nastavit můj optimální posez, resp. výšku sedla na hodnotu kolem 80 cm.

Ačkoli Santa přišel v této poslední generaci s pořádně protaženým rámem, oproti rekordmanům v souboji o delší reach stále několik centimetrů ztrácí, a ačkoliv není problém pár centimetrů délky rámu vstřebat, vnímal jsem prostě lehce vzpřímenější polohu za řídítky. Jasně, dílem za to může kratší představec, ale nic to nemění na tom, že výsledný pocit z rámu je, že oproti svému předchůdci je o poznání delší, ale také pocitově nižší. Na trailbike téměř ideální kombinace, která v terénu slibuje jak mrštnost, tak stabilitu.

Na uphill s trpělivostí

Pokud ponecháme Hightower ve škatulce trailbiků, kam tak nějak stále alespoň z části patří, tak od něj budeme jistě očekávat poměrně slušné stoupací schopnosti. Nasedám a vyrážím tedy na obligátní startovní výjezdovou stojku. První pokus chci dát schválně s otevřeným tlumičem, abych se podíval na zoubek tomu, jestli a jak moc to bude houpat. A odpověď znám téměř okamžitě. Houpe to dost. O něco méně, když zůstanu v sedle, ale ze sedla už je to skoro až moc. Tedy bavím se o tom, jak vnímám fungování zadní stavby ve výjezdech v rámci virtuálu VPP, který jsem vždy měl zařazený v kolonce aktivní, ale hodně odolný právě proti impulzům vznikajícím při šlapání.

Nový systém odpružení je vyladěný prostě úplně jinak a skoro bych řekl, že to, jak jsem dosud vnímal virtuál VPP, bylo zcela zapomenuto a místo toho zvolili konstruktéři daleko proaktivnější přístup k celkovému fungování biku, se kterým vlastně tak trochu souvisí i navýšení zdvihu u tohoto modelu. No co dodat? Zkouším výjezd ještě jednou, ale tentokráte s bloklým tlumičem. A vida. Najednou se celé kolo výrazně uklidnilo a přestalo pode mnou tak tancovat. Přitom tady rozhodně nejde o úplný lockout tlumiče. Ten pod vámi stále dokáže rozlišovat větší nerovnosti, ale houpání kvůli šlapání se výrazně omezilo. Tak takhle se na to musí, říkám si v duchu, když podruhé zvládám stejný výjezd, ale z výrazně menším úsilím než v prvním případě.

Doplnit pak musím ještě jeden poznatek z výjezdu. Vlastně dva poznatky. Zaprvé kolo drží skvěle trakci. Široký plášť prostě jen tak nepodhrábne, a to ani v případě, když narazíte na příčný kořen. Zadruhé, ať zdoláváte jakkoli prudkou stojku vaše pozice za řídítky zůstává v naprostém klidu. Není potřeba nijak zvlášť pracovat s těžištěm. Přední kolo drží a zemi jako přibité. To asi dřív slezu, protože to neušlapu, než abych musel balancovat na špičce sedla a krotit zvedající se řídítka.

Jediné, co mě tak trochu štve a limituje právě ve výjezdech, je základní specifikace biku, která vám nenabízí ani nějak extra jezdivá kola a ani rozumnou hmotnost. Mimochodem, předchozí generaci Hightoweru bylo možné dostat docela výrazně pod 13 kg hranici. Nový Hightower odhaduju, že na tom bude tak minimálně o kilo hůř, což je zřejmě daň jak za nový rám, tak za jeho novou drsnější DNA.

V trailu s grácií

No, jakmile se dostanete na kopec a přestane vás tolik zajímat zbytečné ztrácení výkonu při šlapání, máte vlastně vyhráno, protože teď vám začíná opravdová zábava. Hightower totiž výrazně posílil své sjezdové a trailové dovednosti a z kopce dolů ho to baví nyní o poznání víc než jeho předchozí generaci.

Přiznám se, že vždycky, když jsem se zastavil po nějakém sjezdu a přemýšlel, co bych o chování tohoto biku v něm řekl, nenapadala mě kritická, ani pochvalná slova. Prostě proto, že bike dělal přesně to, co jsem od něj očekával a ničím vysloveně nenaštval. Při tvrdších doskocích nikdy nešel na doraz, a to ani v případě, kdy jsem nechal tlumič na hranici minimálního tlaku, aby pracoval co možná nejaktivněji s vyšším sagem. Progresivita tedy naprosto v pořádku.

To samé platilo i u aktivního reagování na menší nerovnosti a zobání jak ve vyšších, tak nižších rychlostech. Jasně, dokážu si představit, že Kashima by asi na Foxu fungovala ještě o něco citlivěji, ale eRko je prostě výrazně dostupnější specifikace a ne každý si může dovolit dát dvojnásobek za takový bike.

Obecně se po testování mnoha podobných celopér dostávám do fáze, kdy si myslím, že pro tento typ celopéra, které osciluje někde mezi trailbikem a allmountain strojem a nemá úplně závodní enduro ambice, by mělo mít geometrii podobnou té, co zvolil Santa zde. 65°je rozumně položený úhel i na slušné blbnutí, a přitom tu zůstává stále docela výrazná schopnost s kolem obratně zatáčet. 76,5°sedlové trubky pak zařídí optimální stabilitu kola i ve strmějších výjezdech a všechno ostatní už pak je o tom, jestli zvolíte o chlup delší reach a větší velikost, nebo naopak zůstanete u kratšího rámu a jeho větší obratnosti. I v tomhle se prostě Hightower trefil a osobně musím říct, že mi zde rozhodně nechyběla položenější vidlice, kvůli které bych uvažoval o výměně za vyšší zdvih například.

Optimálně nízko je tu také těžiště. Dokonce jsem se párkrát setkal s tím, že jsem si při intenzivnějším šlapání škrtnul klikou o kořen nebo pařez, ale bylo to převážně ve chvílích, kdy jsem měl na biku již zmiňovaný vyšší sag a tím pádem se častěji dostával k více zanořenému tlumiči.

Na druhou stranu jsem pochopitelně zkoušel i opačné, jezdivější pojetí Hightoweru s minimálním sagem, které by se blížilo řekněme maratonskému kolu. Ani tady jsem se ale nemohl zbavit pocitu, že bych si na maraton, byť s technicky náročnějšími úseky, Hightowera prostě nevybral, protože nedokáže alespoň v testované specifikaci jít za pedálem tak, jak bych si představoval, a navíc nutnost neustále manipulovat s páčkou lockoutu na tlumiči, který je zde proklatě nízko a je lepší si kvůli tomu dokonce o něco snížit teleskopku, mě rozhodně nadšením nenaplňoval.

Přitom předchozí generace stejného modelu měla v tomto ohledu daleko lepší předpoklady. Holt změna je život a Santa má v nabídce tolik modelů, že ten svůj si dokáže najít každý.