TEST: Shimano EP8 - První dojmy

Mluvilo se o něm v podstatě již od léta loňského roku. Mnoho výrobců ho objednalo ještě dřív, než ho vůbec vidělo a dosud někteří z nich čekají na jeho dodání. Podobně jako při uvedení předchozí generace nejsilnějšího pohonu Shimano Steps E-8000 se i nyní mnoho vzorků na prezentacích MY2021 muselo obejít bez plnohodnotného sériového provedení a tak trvalo poměrně dlouho, než jsme měli možnost svézt se na biku s tímto novým pohonem.

Jak asi poznáte z fotografií, jako testovací vzorek nám posloužila novinka z dílen Rock Machinu pod označením Blizzard INT E70 - 297.

Dnes ale samotný bike a jeho vlastnosti a vychytávky přeskočíme. Věnovat se jim totiž budeme v samostatném testu tohoto kola. Zaměříme se na samotný pohon, jeho ovládání a chování v terénu. Shimano touto novou generací EP8 chtělo ukázat, že výrobci ještě zdaleka nejsou na technologických limitech v rámci ebiků. Nebavím se přitom pouze o kapacitě baterií, které neustále rostou, ale spíše o konstrukci a principu samotného pohonu, který se mezigeneračně zmenšil a průběžně narůstá také jeho účinnost.

Tabulkové hodnoty, dané evropskou legislativou, pochopitelně zůstávají na konstantní úrovni, to znamená, že nominální výkon je zde 250 W a maximální rychlost, při které se odpojuje elektrická dopomoc, je 25 km/hod. Naopak o něco narostl maximální točivý moment, který je nyní 85 Nm.

A když už jsme u těch čísel, tak je dobré zmínit ještě pár dalších. Systém pracuje na bázi 36 V napětí a pro svůj chod má k dispozici speciální plně integrovanou baterii, kterou do Rock Machinů dodává firma Darfon. Ta pak nabízí kapacitu 630 Wh. Spolu s ní pak dostanete Darfon 4 A nabíječku, která dokáže vybitou baterii nabít za cca 5,5 hod.

S tím se pak pojí samozřejmě ještě jedna z nejdůležitějších otázek a to jaký je dojezd takovéhoto ebiku? Rock Machine na svých stránkách uvádí, že na ECO mód to může být až 150 km, ovšem přiznejme si, že toto jsou teoretické laboratorní hodnoty podmíněné pokojovými teplotami, lehkým jezdcem a rovinatým profilem tratě. Já se s oblibou snažím vždy otestovat naopak minimální dojezd v mrazivých dnech s cca 100 kg zátěží v náročném terénu, takže výsledek pak bývá zhruba čtvrtinový. A k tomu je samozřejmě nejlepší mít dotyčný bike k dispozici v pořádné zimě.

Jízdní projev a dojmy

To hlavní, co mě na novém pohonu zajímalo, bylo samozřejmě jeho chování za jízdy. Ale začnu obecnějším pohledem na jeho ovládání. Rock Machine pro řízení tohoto nového pohonu použil samozřejmě stávající kompatibilní ovládací prvky, které jsou mimochodem vizuálně stejné s těmi, které Shimano dosud používalo na svých elektrokolech.

SC-E7000 je dostupnější variantou řídící jednotky s menším, pouze monochromatickým displejem. Oproti barevné grafice vyššího osmitisícovkového modelu, kde jsou jednotlivé módy odlišeny také barevně, je tady vše zobrazováno bíle na černém pozadí, ovšem kontrast je příkladný a ani k menší velikosti písmen bych neřekl, že je na škodu.

Umístění displeje, hned vedle představce, na pravé straně řídítek, je takřka ideální. Displej zde nepřekáží, ale je přitom ve vašem zorném úhlu, takže můžete kdykoli krátkým pohledem zkontrolovat v jakém režimu se zrovna nacházíte a v jaké kondici je vaše baterka.

Ve znamení tlačítek

S novou generací pohonu se v Rock Machinu rozhodli, že vylepší i uživatelský komfort ovládání. Zatímco loni se systém zapínal přímo na baterii pogumovaným tlačítkem, které však bylo vystaveno neustálému přísunu nečistot od předního kola, protože baterie se zde z rámu vyjímá ve spodní části dolní rámové trubky, letos se "startovací" tlačítko přestěhovalo tam kam patří, to jest na vrchní stranu horní rámovky, kousek za představec. Nemusíte ho tedy složitě nahmatávat vespod rámu, vypadá daleko lépe a funguje opravdu jednoduše. Stačí ho krátce podržet, na displeji se objeví startovací logo a za pár sekund můžete vyrazit. Opětovné podržení pak pohon zase vypne, ale to nutně řešit nemusíte, protože řídící jednotka po několika minutách nečinnosti systém vypne sama.

Jedna malá poznámka. Pokud jste někdy měli ebike se Shimano Steps pohonem, nebo ho měli půjčený, možná jste narazili občas na chybovou hlášku W013, která se objevila vždy, když jste pohon zapnuli až během jízdy, nebo se snažili ho spustit s nohou na pedálu. Systém to totiž vyhodnotil jako chybu snímače točivého momentu a donutil vás ho restartovat a spuštění zopakovat bez toho, abyste na pedálu stáli. Nový pohon EP8 už vás této opakované lapálie ušetří, a to rozhodně chválím, minimálně proto, že je to uživatelsky daleko přívětivější přístup.

Startovacím tlačítkem tedy systém spustíte a teď je potřeba ještě nastavit ten správný režim dopomoci. To se dělá sympatickým, poměrně subtilním dvojtlačítkem, které najdete u levé rukojeti. Horním tlačítkem zvyšujete úroveň dopomoci, spodním naopak snižujete a můžete dopomoc dokonce i dočasně úplně vyřadit, pokud zvolíte režim "OFF" V tomto případě však fakticky systém úplně nevypnete, to musíte udělat startovacím tlačítkem, a řídící jednotka tak bude stále vyhodnocovat běžné údaje o vaší jízdě jako jsou ujetá vzdálenost, nebo maximální či průměrná rychlost atd.

Pokud chcete tyto údaje zobrazit během jízdy, musíte sáhnout na řídící jednotku a pod displejem nahmatat malé přepínací tlačítko, jehož opakovanými stisky rotujete veškeré dostupné údaje v rámci cyklocomputeru.

Je to fičák

Hlavní, co mě na novém pohonu zajímalo, bylo ale to, jak se chová za jízdy, jak zabírá v jednotlivých módech, jestli se nějak změnila jeho hlučnost, nebo to, jak se projevuje při odpojení pohonu při dosažení hraniční maximální rychlosti.

Vezmu to popořadě. Ale ještě před tím musím říct jednu důležitou věc. Shimano totiž nový EP8 pohon vylepšilo o uživatelská nastavení a novou aplikaci, která je umožňuje upravovat. Toto je ale článek o prvních dojmech a jelikož laborování s nastavováním různých průběhů a vůbec popisování prostředí aplikace mnoho uživatelů vůbec řešit nebude, ponechám popis toho, jak funguje a co umožňuje, na samostatný test tohoto ebiku a jízdní dojmy tak budou vycházet z továrního nastavení tak, jak dostane zákazník kolo při jeho koupi.

I zde stále platí, že Shimano rozděluje úroveň dopomoci na tři stupně. ECO, TRAIL a BOOST. Kromě nich se pak můžete během jízdy přepnout i do vypnutého pohonu, který poznáte nápisem OFF.

Na test jsem měl krásné zimní podmínky. Obvykle teplota kolem nuly, spíš o pár stupňů méně a pravidelně alespoň 5-10 cm čerstvého sněhu, takže jsem pravidelně přeskakoval základní EKO režim a přepínal buď do trailu, nebo většinou rovnou do nejsilnějšího boostu. Právě v boostu se totiž opravdu výrazně změnilo jeho chování. Zatímco dosud jsem ho u předchozí generace STEPSu obvykle popisoval jako nakopávací režim, který pod vámi dokázal při sebemenším tlaku na pedál vystřelit kolo dopředu maximálním výkonem, EP8 systém se v tomto ohledu výrazně zklidnil. Jeho chování je nyní daleko plynulejší a více uživatelsky předvídatelnější.

To ovšem neznamená, že by vám kolo nedokázalo dát rychle maximální dopomoc. Dokáže ji přidělit převodníku během opravdu krátkého časového intervalu, ale s výrazně klidnějším nástupem, bez kopnutí a výrazně víc v závislosti na tom jakou silou šlápnete do pedálů. Tady musím říct, že se Shimano podle mě hodně inspirovalo konkurenčním Boschem, který ve své poslední čtvrté generaci pohonu CX Performance používá hodně podobně fungující režim EMTB.

Boost u EP8 umí nyní výrazně citlivěji reagovat na intenzitu šlápnutí, ale přitom dokáže dát ještě o chlup silnější záběr než předchozí Steps E-8000, protože v nové generaci umí dát až 85 Nm. Pochopitelně aby se tak stalo, musíte mít nejenom sami pořádně našlápnuto, ale také mít zvolený optimální převod a jet rozumnou kadenci. Pokud budete do kopce "tahat" těžké převody nepomůže vám zdaleka tolik, jako když si přehodíte na lehčí.

(Ne)slyšet to je cílem

Když jsem psal před časem článek o představení nového pohonu EP8, říkal jsem si, že jsem docela dost zvědavý na to, jak bude v reálu fungovat tvrzení Shimana, že jde o nejtišší a nejvýkonnější pohon, který vyrobilo. U Bosche totiž tvrdili to samé, ale po několika testech jejich čtvrté generace jsem si tím tedy rozhodně jistý nebyl.

Shimano představuje EP8 

Nový EP8 mě, musím říct, v tomto ohledu hodně nadchnul, protože ztišení, zejména v Boost režimu, který je obvykle nejhlučnější, je zde opravdu výrazné. Tedy abych to zase moc nepřechválil, tak to musím uvést na pravou míru. Pohon samozřejmě určitý hluk vydává, ale jeho úroveň je prostě výrazně nižší a zejména při jízdě v terénu ho daleko častěji přehluší jiné zvuky, například vítr v uších či chroupání sněhu. Záleží pochopitelně také na tom jak velký výkon zrovna pohon vyvíjí. Při klidnější jízdě a plynulém šlapání ho tak opravdu téměř neslyšíte a to samé platí naopak i při rychlé jízdě těsně kolem hranice 25 km/hod, kdy obvykle šlapete na těžší převod.

Pokud už samotný zvuk slyšíte, pak je jiný než u předchozí verze pohonu. Podle mě má totiž i jinou frekvenci. Ve výsledku působí slabším dojmem ale o něco vyšším tónem bzukotu. Těžko se to popisuje, navíc je to znatelné opravdu pouze při silové jízdě, kdy je pohon nucený pracovat ve vyšších obrátkách s vyšším točivým momentem.

Daleko méně častěji se zde také stává, že by se pohon úplně odpojil. To bylo docela časté u předchozí verze, která se docela často, jakmile jste polevili ve šlapání, rychle odpojila a dala to najevo citelným cvaknutím. Tohle se u EP8 téměř neděje, a pokud už k tomu dojde, pak bez znatelného opakovaného cvakání. Prostě to vše funguje plynuleji a tak nějak uživatelsky přítulněji.

Co mě trošku mrzelo, bylo to, že v tomto konkrétním případě byl bike nastavený na vypínací rychlost přesně 25 km/hod. V rámci tolerance jsem se totiž v poslední době několikrát setkal s tím, že se pohon odpojoval až mírně nad 26 km/hod. Rozdíl je to sice minimální, ale pokud jezdíte často na hranici těchto rychlostí, tak rozdíl 1,5 km/hod poznáte.

Dojezd až na posledním místě?

Nakonec jsem si nechal první zkušenost s mnohdy diskutovaným dojezdem. A musím předem říct, že si vysloužil pochvalu. Musím zopakovat, že jsem neměl ani čas, ani chuť testovat bike na maximální kilometráž na jedno nabití. Tuhle disciplínu bych přenechal na léto cyklosteskařům. Já prostě chci od ebiku, aby mě dopravil co nejkratší cestou na kopec co nejrychleji a pokud možno opakovaně, takže profil mých testovacích vyjížděk na ebiku bývá obvykle ve tvaru různě ostré pily :-).

Připomínám, že mráz bateriím a jejich kapacitě moc nevoní, stejně tak jako to, že jsem jezdil s plnou polní na zádech, takže hmotnost pasažéra překračovala sto kg. I tak první dílek baterie ubyl až po ujetí necelých 8 km. Celkem se mi úplně vybít baterku podařilo do 37 km. Více jízd víc ukáže a pokud vám tahle hodnota přijde nízká, pak si uvědomte, že v létě to bude pravděpodobně na stejné trati o 20% víc a při běžném, nikoliv extrémním využití ebiku dojedete bez problémů dvakrá tolik, pokud pojede s rozmyslem a dáte do toho i trochu víc své energie.

Polemizovat tady nad tím, za jakých podmínek se dá docílit na tomto kole avizovaných "až" 150 km dojezdu nebudu. Na každém elektro kole se to dá ujet, otázkou je kolik vás to bude stát námahy během kilometrů ujetých bez podpory elektromotoru.

Krátce závěrem

Pokud bych měl shrnout hlavní přednosti nového pohonu Shimano EP8, pak by to byly rozhodně tyto dvě. Zaprvé, výrazně klidnější a chytřejší fungování pohonu v Boost režimu, během kterého dokáže plynuleji dávkovat točivý moment od nižší až po maximální hodnotu. Zadruhé, výrazně tišší provoz, který v některých momentech opravdu téměř neslyšíte.

Více dojmů se dozvíte v kompletním testu tohoto biku jehož technické podrobnosti můžete studovat na stránkách výrobce www.rockmachine.us.