TEST: Trek Fuel EX 8 29

Lesní fičák

Tohodle "fuelixe" jsme měli půjčeného na pár týdnů těsně před vánočními svátky, takže jsme s ním nezažili žádné sněhové kalamity, i když pár mrazivých vyjížděk ano. Nemohl jsem se přitom ubránit podvědomému pocitu neustálého srovnávání s minulou generací Remedy, které, přiznám se, jsem přišel osobně hodně na chuť a samotný Trek dnes vlastně říká, že tento 29" Fuel EX je v podstatě náhradou za 29" Remedy, protože tento průměr kol Trek u modelové řady Remedy 2017 zrušil.

A hned na začátku musím dát Treku za pravdu, protože po prvním nasednutí a vyštelování sedla do správné výšky jsem se uvelebil za řídítky poměrně velkého a dlouhého rámu úplně bez problémů, velice pohodlně a přitom i poměrně sportovně. Navíc oproti Remedy je nový Fuel EX minimálně pocitově nižším rámem především díky hodně šikmo položené horní rámové trubce, která vám dává nejenom přehršel místa pro kolena a vůbec pro ovládání kola a těžiště.

Hodně mi vyhovoval také o chlup kratší představec, než které se dávaly na předchozí Remedy. Vlastně i ten možná nemalou měrou přispívá k onomu pocitu větší jistoty z řízení kola, který byl u tohotou Fuel EXe jasně patrný od první chvíle.

Cose týká odpružení, tak tady bych se na chvilku zastavil, protože to byl jediný poněkud kontroverzní bod na tomto kole. Zatímco s tlumičem jsem neměl jediný problém, jelikož jsem na Re:aktivu už jezdil a zhruba jsem věděl, co od něj očekávat. Problém jsem měl bohužel trochu s vidlicí. Jestliže dosud Fox i na svých základních modelech fungoval poměrně spolehlivě, i když s občasnými výhradami, co se jemnosti chodu týkalo, nový OEM model Rhythm je bohužel jiná káva.

Pominu-li strohý design nálepek, který ale může někomu vyhovovat právě díky jednoduchosti, a minimalistické možnosti regulace komprese a odskoku, které se provádějí na obvyklých místech v dolní a horní části pravé nohy, pak jako hlavní problém tohoto modelu vidím naprostou absenci progresivního konce chodu zdvihu vidlice. Chvíli jsem se sice snažil vymyslet takový tlak ve vidlici, který by byl optimální a zabránil cvakání dorazů při agresivnější jízdě v kořenových pasážích, kam s oblibou jezdím testovat právě chod vidlic a tlumičů, ale nakonec jsem to vzdal. Přefukovat vidlici totiž nemá smysl, protože ji pak deklasujete v podstatě skoro na pevnou v běžném provozu, a tak jsem se prostě smířil s konstatováním, že buď výrobce časem tuto minelu napraví, nebo že nebude u menších velikostí a zejména lehčích jezdců takovým zádrhelem, jako u mě. Kovových cvaknutí na konci zdvihu jsem bohužel zažil víc než dost a to jsem bike netrápil nikde v žádném bikeparku nebo na uměle postavených dropech.

Ani tento šrám z ne zcela dobře fungující vidlice mi ale nezkazil jinak výborný pocit z kola a jízdy na něm. Přesné ovládání, okamžité zatáčení a bezproblémové pokládání do zatáček má Trek prostě v paži. Mimochodem u řízení se musím krátce zastavit a říct něco o novince - omezovači protočení řídítek Knock Block. Fičura je to smysluplná nejenom s ohledem na konstrukci rámu, ale také když uvážíme, že může mnohdy opravdu pomoci od zamknutí řídítek. Já jsem však narazil i na jedno omezení a tím byla klasická situace, která nastává téměř vždy při redakčním focení, kdy musíte několikrát opakovat jeden záběr a neustále se tak musíte točit na jednom místě a jezdit fotografovi opakovaně do záběru. A právě při otáčení na úzkých cestičkách můžete občas narazit díky Knock Blocku na to, že vás řídítka nepustí dál, než byste potřebovali. Uznávám, je to zřejmě situace, do které se při běžné jízdě jen tak nedostanete, nicméně třeba takové trialové stání na místě s vybalancovaným předním kolem a kolmo byste tady museli chvilku nacvičovat :-)

Stoupání a s ním spojené možnosti ovládání tlumiče tak, aby nepožíral zbytečně vaší energii, a přitom reagoval na nerovnosti, je zde příkladné. Přiznám se, že mi občas tak trochu v podvědomí hlodal náznak pochybnosti, jestli se vůbec charakter zadního odpružení se 130mm liší od toho 140mm, který jsem znal z Remedy. Pocitově občas asi absenci deseti milimetrů pocítíte, ale Trek to částečně eliminoval širšími plášti, takže onen pocit z nižšího zdvihu bych popsal spíše jako hodně subjektivní věc, nikoliv něco zásadního.

Co se týká fungování ostatních komponentů, tak v podstatě nemám výhrad. Mile mě překvapily mimosadové kotoučovky někde na úrovni Deore, které se překvapivě rychle zajely a začaly hodně slušně fungovat. Jako jeden z papírově nejslabších komponentů jsem se jich bál, ale bylo to zbytečné. XT řazení patří mezi špičku a spolu s novým systémem přesmykače side swing řadí i na převodnících krásně hladce, tady musím vyseknout Japoncům fakt poklonu, navíc tahle verze smyku není ani obludně ošklivá jako ta na klasický direct mount, takže i tady velká pochvala.