TEST: Trek Fuel EX 9.8 27,5"

Vzhůru do trailování

Fuel EX je kolem, které jsem měl možnost v minulosti jezdit několikrát v různých generacích. Vždy šlo o bike, s ambicemi skloubit rychlost, sportovní ambice a jistou míru pohodlí tak, aby si člověk jzdu užil, nebyl kolem příliš limitován a přitom se s ním mohl občas pustit i do náročnějších pasáží.

Poslední generace tohoto modelu se opět posunula o notný kus kupředu. Svou roli v tom hrají jednak větší 27,5" kola, která se o poznání lépe dokáží vypořádat s menšími nerovnostmi, ale i zmíněná změna geometrie. Níže položené těžiště dělá divy zejména v techničtějších pasážích, kde kolo působí stabilněji a celkově tak nějak bezpečněji.

PP - Přesvědčivá Přesnost

Obdivuhodná je ovšem také tuhost kola i výpletů. Je vidět, na co byl v Treku kladen důraz při vývoji tohoto nového rámu. Masivní středová pasáž drží kliky pevně na svém místě, a to i při hodně silovém šlapání. Kolo jede přesně tam, kam chcete, řízení je zábava, protože krájet zatáčky jde téměř samo. Po pár dnech ježdění na tomhle biku jsem se párkrát přistihl, že v zatáčkách hledám už spíš krajní meze adheze výborných Bontrager plášťů, které jsou posety spoustou poměrně malých špuntíků. Dlouhá jarní sucha byla pro tento typ plášťů téměř ideální, horší by to s nimi bylo v bahenních lázních podzimu, ale v několika případech i tak překvapily poměrně slušnou samočistící schopností.

Hodně zvědavý jsem byl na nový RE:aktiv tlumič. Ten provází velký příběh o tom, jak Formule 1 v dalším případě vstoupila se svými technologiemi mezi kola, nicméně může být něco ještě nějak zásadně lepší, než již tak optimalizovaný DRCV systém? Upřímně - nemůže. Bohužel jsem neměl možnost postavit vedle sebe loňský a letošní tlumič modelu Fuel EX, nicméně pocitově rozhodně o nějakou zásadní změnu nejde. Dokonce si troufnu tvrdit, že většina z vás by naslepo rozdíl ve funkci obou tlumičů vůbec nepoznala. Re:aktiv se asi nejvíc projeví při šlapání, kde, pokud se na to soustředíte, zaregistrujete lepší odezvu od pedálů. Při jízdě z kopce s otevřeným tlumičem se ale o zásadně jiném chování zadní stavby mluvit rozhodně nedá. Ta totiž příkladně pracuje s celým rozsahem zdvihu již mnoho let právě díky DRCV s dvojitou komorou a na tu se v rámci letošní revize nesahalo.

Brzdit je tak snadné

Krátce se zmíním také o brzdách. Ne, nechci zde popisovat, jak dobře se opět osvědčily XT brzdy. Pochválit chci spíš krásně fungující zadní odpružení, které i při hodně silném brzdění v rozbitém sjezdu absorbovalo nerovnosti, jako by se nechumelilo.

Stoupat k výšinám

Trailbike nemá ambice být univerzálním enduro strojem. Jeho majitel spíš než podkopnutý úhel vidlice a motorkoidní rozvor uvítá raději poněkud chrtí ambice stoupat. Stoupat dlouho, stoupat rychle a stoupat tak nějak s grácií. Ačkoliv na fotkách je představec ještě s podložkami pod ním, praktičtější, a to tak, že o mnoho, bylo podložky přeházet nad něj, a posunout tak úchop o poznání níž.

I tak je sice kokpit ještě o dost výš, než u XC speciálů, ale co do stoupacích vlastností tento úkon vrchařské schopnosti hodně pozvedl. I v prostředním módu Trail se tohle karbonové kolečko dokázalo šplhat do neuvěřitelných stojek, které navíc díky dvoupřevodníku nebyly nezdolatelné ani po zimní tréninkové přestávce a s pár kg navíc. Svou roli sehrála určitě i výborná hmotnost 12,67 kg, kterou jsme navážili tomuto kolu ve velikosti 19,5 bez pedálů.