TEST: Trek Superfly 9

Dnes jsme si do testu vzali jedno z nej alu kol, které ve stínu karbonu udělají překvapivě hodně moc dobrou službu...

Autor: Dan Horák
TEST: Trek Superfly 9

Na vlastní kůži



Po potřebném seřízení systému, úpravách tlaků v pláštích /p. 1,7, z. 1,8 BAR, vidlice /95PSI/ a v neposlední řadě přizpůsobení posedu se konečně můžeme plně věnovat kolu a zvolené trase.

Na dlouhé seznamování nebylo moc času, jelikož trasa byla vybrána tou nejkratší cestou rovnou k nejtechničtějším místům v okolí Berouna. Každopádně první pocity byly velmi pozitivní. Lehká kola ve spojení s tuhým duralovým rámem odváděla svou práci bez jediného náznaku odporu.

V serpentinách našeho Talichova údolí, kde máme největší koncentraci úzkých turistických pěšinek, jsem se proplétal s velkou lehkostí. Při každém šlápnutí bylo cítit, jak kolo nabírá na rychlosti až do mého výkonnostního limitu. Jakákoliv nevýhoda devětadvaceti palcového rozměru byla díky inovované geometrii G2 a vyváženému poměru komponentů eliminována na minimum.

Velmi podobné pocity jsem měl z kola i při průjezdech zatáčkami ve vyšších rychlostech. I v těchto případech rám s koly odváděly své pracovní povinnosti na jedničku. Kolo bez sebemenších problémů drželo svojí stopu. Jak to tak na světě bývá, tak každá pozitiva mají i svá negativa. Netrvalo dlouho a byli jsme s partou v rozbitém kamenitém sjezdu propleteném spletí kořenů. Zde jsem přeci jen trochu ztrácel na jistotě. Tuhý rám, kterým jsem se nechal hýčkat před pár minutami do kopce, mi ukazoval svoji druhou, tvrdší tvář. Samozřejmě, že to nebylo žádné velké překvapení, ale přeci jen jsem očekával trochu více komfortu, možná naivně. Bohužel, i velmi dobrý duralový rám má v pohodlí své limity. Po každém sjezdu, jak je nám všem dobře známo, následuje výjezd. Superfly nezaváhal ani vteřinu a hned mi ukazoval svoji vlídnější tvář.



Vidlice RS SID odváděla svou práci nadprůměrně, ale na větších kořenech byla znát progrese solo-airu, která ukrajovala další centimetr z nevelkého, avšak v této kategorii kol běžně používaného zdvihu 100 mm. Navíc novější modely vidlic Rock Shox se vyznačují malou výchylkou štelování expanze, a tak je problém najít optimální nastavení zpětného chodu. Ucelená sada XT fungovala příkladně bez jediného zaváhání. Stejně tak brzdy XT s vynikajícím brzdným účinkem a dobrou dávkovatelností.

Přečteno - 70976x Tagy: testy 29 trek
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Qayron Spyro MKIII Q
    TEST: Qayron Spyro MKIII Q
  2. TechnikaFotogalerie: Van Rysel E-GRVL HD
    Fotogalerie: Van Rysel E-GRVL HD
  3. TechnikaFotogalerie: Orbea Occam LT M30
    Fotogalerie: Orbea Occam LT M30
  4. Testy - RecenzeTEST: Van Rysel E-GRVL HD
    TEST: Van Rysel E-GRVL HD
  5. Testy - RecenzeTEST: Orbea Occam LT M30
    TEST: Orbea Occam LT M30
  6. Testy - RecenzePrvní dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
    První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #3 McBlacky - vloženo: 27.07.2014 v 10:30:53

    docela se divím, že je výtka na progresivní chod soloair SIDa. Mě přijdou naopak proti dřívějšímu dualu víc lineární. Až po zmenšení komory vložením spaceru se to zlepší - na seriová kola se osazují vidlice bez spaceru.

    PS: slovo "napřevodování" vážně v češtině existuje ?

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #2 Sobys - vloženo: 26.07.2014 v 19:58:57

    Kolik měří tester nevím, ale já mám taky velikost 21,5, měřím 188cm a jsem spokojený. Je tam i trochu rezerva. Horní trubka měří vodorovně +-64cm a představec 105mm.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #1 maxmilian - vloženo: 26.07.2014 v 11:11:30

    zajimalo by me kolik tester meri? pokukuju po treku ale jsem na ponezi 21,5 a 23...

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744