TEST: Tři trailoví pevňáci - díl 2. jízda

Canyon Stoic 4

Tohle kolo je ze všech 3 testovaných nejvíc “enduro” má nejpoloženější hlavový úhel a celkově si říká o nejagresivnější jízdu.

Představení Canyon Stoic 4

Všechna kola jsem testoval v podobných podmínkách a Stoic je dost dravý. Rovnou musím vychválit volbu plášťů Schwalbe Magic Mary vpředu a Hans Dampf vzadu. Měkká směs držela úplně všude a pláště naprosto excelovaly v jakémkoli terénu, i na totálně promoklém blátivém povrchu. Stoic je nejvíce jezdivý z kopce, bohužel se to ale trochu podepisuje na jeho vlastnostech při jízdě do kopce. Oproti GT nebo Meridě se ale plahočí, cesta na něm zdaleka tolik neutíká a v prudších výjezdech měl občas i tendence stavět se na zadní.

Naopak ve sjezdu je Stoic nástroj na opravdovou zábavu. Sice občas zamrzí delší rozvor, kvůli kterému se hůře dostáváte například do manuálů, ale není to nijak velký problém. Je potřeba jen trochu víc zatáhnout za řídítka.

Jinak do klopenek se skládal Stoic téměř sám. Měl jsem pocit, že to je dokonalá symbióza. Klopenky, kořeny, kameny nebo namrzlý povrch, Stoic vás v tom nenechá. I na skocích kolo působí stabilně a nemusíte o sebe ani o něj mít strach.

Hodně dobrá je taky tuhost rámu, kolo se nijak nekroutí, všechno drží tam, kde má. Mírnou výtku bohužel musím mít k brzdám Sram Guide T, nejsou to brzdy na kolo s 29 palcovými koly na ježdění rychle. U jednodušších pasáží dostačují, dojde-li ale na něco většího, člověk by byl rád alespoň za vyšší model R.

Vidlice Rock Shox Pike asi nemusím nijak moc popisovat. Chod naprosto plynulý a žehlí krásně i menší nerovnosti. Jenom je dobré časem přidat nějaký ten token, pokud jste častěji ve vzduchu.

Závěrem

Stoic je úžasný, z kopce hravý, nemusíte se na něm vůbec bát, do kopce je ale občas línější než klasické XCéčka, ale to mu dokážete odpustit. Taky bych řekl, že je míň pohodlný. Naopak se ale vůbec nebojí ostřejších trailů nebo skoků. Pokud tedy hledáte zábavné kolo pro jízdu hlavně z kopce dolů, Stoic je model pro vás.