AMP aneb jak se zrodil Horst-Link

Dnešní cyklistický průmysl využívá mnoho běžně dostupných technologií, které jsou ověřené a mnohdy nikdo vůbec nepřemýšlí o tom, jak to vypadalo v pionýrských dobách MTB, kdy většina rámů byla z oceli, nikdo nepoužíval prohnuté trubky, natož karbon a kotoučové brzdy byly výsadou aut a motorek.

Končila první dekáda horských kol (osmdesátá léta) a s přelomem let devadesátých přichází z dnešního pohledu nejprogresivnější období, ve kterém se s příchodem prvních odpružených vidlic začaly v horských kolech dít opravdu velké věci.

Ocelové rámy postupně nahrazují lehčí slitiny hliníku a první značky začínají investovat nemalé peníze do vývoje celoodpružených kol. Jak to tak bývá, pionýrské doby píší zajímavé příběhy a jeden z nich se jmenuje Horst-Link, po svém zakladateli Horstu Leitnerovi.

Horst Leitner byl mladý inženýr a motokrosový závodník, který v roce 1980 odešel s celou svou rodinou ze svého rodného Rakouska do USA. Nejprve se zabýval konstrukcí motocyklového odpružení, kde navrhl systém odpružení, nezávislý na brzdění a akceleraci. Dotáhl to dokonce tak daleko, že v osmdesátých letech začal pod vlastní firmou ATK Leitner Corp. vyrábět motokrosové motocykly. Mimochodem, název firmy ukrýval právě dotyčnou vlastnost a unikátnost jeho konstrukce ATK-"Anti-Tension Kettenantrieb" z rodného německého jazyka.

Horst Leitner jako motokrosový závodník v sedmdesátých letech a nyní

Velkou vášní Horsta Leitnera začínala být na přelomu osmdesátých a devadesátých let horská kola. A asi tušíte, jaký to mělo další vývoj. Kromě toho, že měl Horst v té době bohaté zkušenosti s vývojem i výrobou motocyklového odpružení, viděl obrovský potenciál právě v cyklistice. Tedy, abych byl přesný, v horských kolech, která začínala pomalu vstupovat na práh odpružené éry. První odpružené vidlice se objevily v roce 1990. K jejich většímu rozšíření, spojenému s úpravou geometrie rámů, kterou bylo potřeba udělat, ale došlo až v dalších dvou letech.

Horst Leitner byl velice schopný konstruktér, ale současně byl také dost netrpělivý. Říká se, že už tehdy odstartovala jeho spolupráce s firmou Specialized, ovšem Horstovi nevyhovovala rychlost, kterou u Specialized vznikaly prototypy, a tak dal dohromady v Laguna Beach v Kalifornii malou firmu s několika svářeči a frézami a pustil se do vývoje a výroby prototypů sám podle vlastních návrhů. Asi nebude pro nikoho překvapením, že se Horst od počátku nespokojil jen s vlastním odpruženým rámem, ale navrhl si a vyrobil i vlastní odpruženou vidlici. Ta byla na tehdejší dobu hodně jiná oproti produktům ostatních výrobců, ale spolu s rámy tvořila takřka nerozlučný celek, byť měla pochopitelně i svá slabá místa a provázely ji i různé porodní bolesti.

AMP Research založená v roce 1990 nejprve sloužila k rychlé produkci a vývoji prototypů. Posléze ovšem rozšířila výrobní kapacity a začala produkovat sériové verze rámů i vidlic. Vše s čím ostatní bojovali, jako například neexistence tlumičů optimálních roztečí, velikostí a úchytů, nebo tlumících patron, řešil Horst jednoduše a především rychle. Prostě tak, že si dotyčnou věc sám navrhl a vyrobil. Své unikátní paralelogramové vidlice tak osazoval vlastními tlumícími patronami a do všech svých rámů si vyráběl vlastní pružinové tlumiče s olejovým tlumením. Ty byly specifické nejenom tím, že přesně pasovaly do jeho rámů, ale také svou jednoduchostí. Používal v nich přitom běžně dostupných těsnění za pár dolarů takže i jejich servisovatelnost byla jednoduchá. Konstrukčně byly tlumiče od počátku stavěné pro přímé uchycení do zadní stavby tak, aby odolávaly bočním silám. Šlo o opravdový unikát se všemi výhodami, ale také nevýhodami s tím spojenými.

Postupem času pak Horst dokonce vyvinul i vlastní kotoučové brzdy pracující na principu lankového vedení, které bylo v těle třmenu převedeno na hydraulický systém, ovládající čtyři brzdové pístky. K brzdám si AMP vyrábělo jak vlastní lehké kotouče, tak specifické náboje charakteristické pouze tříděrovým uchycením kotouče. Na svou dobu další velký unikát, který až zpětně dokládá, jakým byl Leitner vizionářem. Později se dohodl s Rock Shoxem, kterému své brzdy prodal a ten je pak mohl na stejném hydraulicko-mechanickém principu vyrábět pod vlastním logem a se svým designem.

Jeho produktová řada rámů byla velice jednoduchá a obnášela výhradně celoodpružené typy osazené vlastními odpruženými vidlicemi. Koupit jste si mohli buď rámový kit a nebo samotnou odpruženou vidlici. Postupem času Leitner samozřejmě své rámy zdokonaloval a pokaždé, když došlo k větší změně, dostal rám nové označení. Prvním sériově vyráběným modelem odstartovala firma AMP Research modelový rok 1993.

AMP B2 až B5 - jak šel čas

Jak již bylo řečeno, firma AMP Research vznikla v roce 1990, ale první sériové kolo dala do výroby až o pár let později v rámci modelového roku 1993.

AMP B2 (B3)

Tímhle modelem to v roce 1992 všechno začalo. Ve své době to byl unikát. Rám postavený na poměrně subtilních hliníkových trubkách vypadal jednoduše a jeho nespornou výhodou bylo, že byl také velice lehký. Charakteristická pro něj byla spodní rámová trubka, kterou tvořily vlastně trubky dvě, které byly na několika místech svařeny plechovými propojkami, na kterých byly umístěny úchyty pro dvojici košíků na láhve.

Zadní zdvih činil 75 mm a zajišťoval ho tlumič vlastní výroby, který byl speciální objímkou s vnitřním průměrem 19 mm pevně spojený se zadní stavbou. Horst tehdy použil předchůdce čtyřčepové kinematiky zadní stavby, která se vyznačovala zadním čepem umístěným v rámci řetězové vzpěry před a současně pod osou zadního kola, což způsobovalo ony, na svou dobu unikátní, vlastnosti, kterými se tato konstrukce liší od jednoduchých jednočepů. Fakticky šlo v podstatě ale o trojčep, kde třetí čep zajištovalo samotné uchycení tlumiče v rámu.

Druhým unikátem v rámci modelu B2 byla odpružená vidlice AMP F2. Ta se vyznačovala paralelogramovou konstrukcí, díky které mělo přední kolo lépe reagovat na nerovnosti a přitom byla neuvěřitelně lehká. Vážila jen něco málo přes 1 kg.

Původní model B2 nakonec přešel na označení B3. Kvůli větší tuhosti rámu tady Horst vyměnil dvojitou spodní rámovou trubku za jednoduchou ovšem většího průměru a mírně byly pozměněny také zadní patky a čepy. Spolu s tím se vyvíjela také konstrukce odpružené vidlice, nicméně stále šlo jen o dílčí změny, související s optimalizací funkce a životnosti výhradně kluzných pouzder, použitých jak v rámu, tak ve vidlici.

AMP B4

V roce 1995 přichází zásadní změna ve vizáži rámu. Model, který je označen B4, sází na přední rámový trojúhelník vytvořený ze dvou kusů. Snížená přední část, svařená z dvou trubek, nese horní část s úchytem sedlovky, díky které jde snadno upravovat velikost kola bez zásahů do zadní kinematiky. Zajímavé je, že nový model tehdy dostává zdvih pouhých 70 mm, což je o 5 mm méně než měl jeho předchůdce B2(3).

Model B4 se stal současně nejúspěšnějším modelem značky. Horst si na něm vyzkoušel mimo jiné také implementaci karbonu do svých rámů. Karbon konkrétně používal v rámci zadní stavby, a to jak na řetězových, tak na horních vzpěrách zadní stavby. Samotné patky zůstávaly ale vždy hliníkové, stejně tak, jako uchycení tlumiče.

Podobně jako u rámů začal Horst používat karbon také u odpružených vidlic. I tady ovšem zůstával hlavní mechanismus vidlice hliníkový a karbonové trubky byly použity jen v rámci samotných nohou vidlice.

Společně s modelem B4 se začala psát také historie kotoučových brzd. Postupem času tak byl tento rám nabízen pouze ve verzi pro kotoučové brzdy, to jest bez čepů pro V-brejky, a to samé platilo i o odpružené vidlici.

AMP B5

Historii firmy AMP Research završil pak v roce 1997 poslední model s označením B5. Ten už Leitner vydává v době, kdy je vázán patentem a jeho unikátní systém čtyřčepového zadního odpružení, pro který se časem vžilo pojmenování Horst-Link, vlastní firma Specialized, se kterou Horst úzce spolupracoval při vývoji prvního celoodpruženého Stumpjumpera. Exkluzivitu čtyřčepu tedy mohl po dohodě využít pro sebe až s určitým časovým odstupem poté, co ho nabídl Specialized. Nejznámější Horstův patent, týkající se bikového odpružení s Horstlinkem, byl registrován přesně 9. září 1994. Fakticky šlo ale jen o doplnění (rozšíření) jeho původního patentu na odpružení, vydaného už 21. ledna 1993.

Ale pojďme zpátky k modelu B5. Ten sice vypadá na první pohled téměř identicky jako jeho předchůdce, ovšem liší se od něj veledůležitým detailem, a to přepákováním tlumiče. Nové subtilní frézované ramínko, umístěné mezi tlumičem a zadní stavbou, přinášelo hned několik obrovských benefitů. Těmi hlavními byla možnost cíleně ladit kinematiku zadní stavby a také pracovat se zdvihem. Zatímco Specialized u svých prvních Stumpjumperů umístil tlumič nahoru nad kolo za sedlovou trubku a tím poměrně zásadně omezil možnost použít delší tlumič, Leitner měl pro tlumič ve svém rámu dostatek místa a mohl tak přijít na tehdejší dobu s nevídaným zdvihem 115 mm.

Společně s vývojem rámu B5 probíhaly také práce na nové vidlici F4, která se poprvé objevila ještě před uvedením nového rámu na modelu B4. Horst Leitner u ní překopal celý paralelogram a doplnil o druhou pružinu. Nově tak měla F4 nepřehlédnutelné ocelové pružiny po obou stranách paralelogramu a disponovala zdvihem 90 mm, což bylo víc, než tehdejší ikony od Marzocchi i Rock Shoxu, které končily na 80 mm.

Postupný odchod z výsluní

Po deseti letech od založení firmy AMP Research její role v cyklistice pomalu končí. S příchodem velkých a finančně silných hráčů a přesunem výroby na Dálný východ ztrácí AMP konkurenceschopnost. Navíc končí pionýrská doba vývoje odpružení a mnoho firem už dokáže vyrábět funkční celoodpružená kola za méně peněz a s menšími servisními nároky. AMP doplácí na relativně krátkou životnost kluzných pouzder v čepech jejích rámů a vidlic a rozhoduje se dál nepokračovat ve vývoji nových modelů. Nicméně ke svým zákazníkům se firma chová velice vstřícně a ještě mnoho let po ukončení výroby drží skladem náhradní díly na všechny své modely rámů i vidlic. Poslední katalog AMP nese označení 2001, poté cyklistická divize definitivně končí a výrobní technologie jsou přestavěny na výrobu automobilového příslušenství.

Horst Leitner je pro novou generaci bikerů dnes téměř neznámým jménem. Jeho přínos horským kolům byl ale obrovský. Během svého bikového angažmá přitom nespolupracoval jen s firmou Specialized. Upravené verze jeho rámů jste mohli v devadesátých letech vidět také u několika dalších značek z nichž nejznámější byly asi Mongoose Amplifier, nebo upravený softail Rocky Mountain EDGE.

Legendární spolupráce pak proběhla také mezi jeho firmou a značkou Mercedes-Benz, pro kterou vyráběl upravený model B4 obrandovaný vyraženým logem Mercedes na zvětšené plechové sedlové části. V USA pak dodával svá kola se speciálními úpravami v podobě nosičů také několika útvarům policie.

Méně známou kapitolou Horsta Leitnera a jeho motocyklové firmy ATK Leitner Corp. je anabáze se značkou Cannondale. ATK Leitner Corp. totiž sice vyráběla motokrosové motorky jako jedna z prvních firem v USA od poloviny osmdesátých let, což byl ve své době unikát, ale používala do nich osvědčené rakouské motory Rotax. Horst Leitner pak jako velký fanda do kol bedlivě sledoval velké plány značky Cannondale, která se v roce 1998 pustila do projektu vývoje vlastní krosky, která měla jako první v USA nabídnout také motor vyvinutý a vyrobený v USA. Leitnerovi by se pochopitelně takový motor hodil do jeho motorek ATK, jež by tak mohly nést nálepku "handmade in USA", ale sám se do nákladného vývoje pustit nechtěl.

Bublina kolem motokrosové sekce Cannondale nakonec po třech letech splaskla a skočila katastrofickým scénářem. Cannondale kvůli tomu zkrachovalo, jeho zakladatel Joe Montgomery přišel o velkou část svého majetku. Motokrosová divize zcela zanikla a ta cyklistická sice krizi překonala, ale to jenom díky strategickým změnám, které učinil její nový vlastník, koncern Pacific Cycle. Ten tehdy kontroloval také některé další značky z nichž nejznámější byl americký Schwinn.

Horst a jeho ATK Leitner Corp v rámci finančního vypořádání při uspokojování pohledávek věřitelů Cannondale koupilo část patentů, souvisejících právě s nedokončeným vývojem motorů Cannondale. Na jejich výrobu, nebo úpravu či další vývoj nakonec nikdy nedošlo, nicméně ATK uměla zajistit alespoň původním majitelům motorek Cannondale některé náhradní díly.

AMP Research jako výrobce rámů a vidlic sice na přelomu století skončila, nicméně přeorientovala se na výrobu automotiv komponentů, kde dál těžila ze svých inovativních nápadů a zkušeností s prací s hliníkem i karbonem. Definitivní konec působení Horsta Leitnera pak přišel v roce 2013, kdy firmu AMP Research prodal koncernu Lund International Holding Company. Pod novým majitelem zůstal ovšem název firmy i nadále zachován a dodnes se tak můžete setkávat s produkty AMP Research souvisejícími především s velkými pickupy.

V podobné době, konkrétně 9. září 2014, přestala platit také patentová exklusivita pro Horst-Link. Mimochodem, do té doby využívaly legálně její přednosti kromě Specialized také značky jako Intense nebo Norco, ale také mnoho dalších výrobců, kteří na jejím základě postavili svá vlastní odpružení. Od konce roku 2014 pak na Horst-Link přešlo mnoho dalších firem, které ho mnohdy využívají dodnes.

Tím končí naše dnešní Retro ohlédnutí za značkou kol a jejím tvůrcem Horstem Leitnerem, který se zapsal nesmazatelným písmem do historie horských kol. Odteď, když se řekne Horst-link, už snad budete více v obraze, co za tímto legendárním a dodnes běžně používaným označením opravdu stojí.