Burčák jede do finále

Vinařské cyklostezky jsou nejmalebnější na začátku podzimu. A přestože se 2. října symbolicky slavnostně uzavřely, lze na nich samozřejmě jezdit i nadále, což vřele doporučuji neboť provoz je zde rozhodně menší než v letních měsících, ubytování bývá levnější a hlavně zde nyní koupíte to, co zde (ani jinde) až do 1. srpna oficiálně sehnat nelze – pravý burčák, a to naprosto ideálně, rovnou od vinaře. Což se vám poštěstí výhradně u nás, v Rakousku a na Slovensku. V jiných zemích není burčák příliš populární a většinou se ani nestáčí.

 A nebojte, nic jste „neprošvihli“, v našich zeměpisných šířkách dozrávají první odrůdy vinné révy obvykle až na konci prázdnin a sklízejí v průběhu celého podzimu i na začátku zimy.

Bílý nebo červený, hlavně v ČR vyrobený
Víno mám ráda bílé a burčák červený – pěnivé sladké červené bublinky, obvykle z Modrého portugalu. Nicméně červený se shání o poznání hůře než bílý, vlastně spíš žlutavý, mléčně kalný a nevzhledný, zkvašený vinný mošt. Burčák je totiž nízkoalkoholickým meziproduktem v cestě hroznů za jejich konečnou ušlechtilou tekutou podobou. Obsah alkoholu v burčáku se pohybuje od 1 do 7 %, nejobvykleji 4-6 %, přibližně stejně, jako v pivu. Díky nedávné kauze týkající se dovezených maďarských hroznů již asi víte, že za burčák lze označit pouze částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z vinných hroznů sklizených v České republice, a dle vinařského zákona jej lze nabízet pouze mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, ve kterém byl vyroben.

Pro burčák „ve varu“ jedině na kole
Chuťově vyvážený burčák „ve varu“ lze ochutnat takřka výhradně u výrobce, jeho křehká pěnivá rovnováha cukru a alkoholu prý trvá jen několik hodin. U většiny pouliční prodejců pak pijeme buď burčák „sladký“ nebo „po zlomení“, což jsou chuťově dva rozdílné nápoje; z nichž první obvykle preferují ženy a druhý muži. Pokud máte rádi burčák sladký, chuť přešlého, řezavého nápoje s menším množstvím cukru vás možná zklame a rozladí. To samozřejmě platí i opačně. V případě, že jste někdy ochutnali „červený“ burčák a nedáte na něj od té doby dopustit, připravte se na to, že budete s jeho sháněním na štíru. Vzhledem k odlišné technologii výroby červeného a bílého vína je údajně vcelku komplikované odebrat do fialova zbarvený mok z kvasných kádí.

Důležité vitaminy i další prospěšné látky
Lidová moudrost praví, že člověk by měl vypít tolik litrů burčáku, kolik má krve – přibližně tedy 8 litrů! Samozřejmě ne za jeden večer, ale během jedné burčákové sezóny. Něco na té „moudrosti“ asi bude. Burčák obsahuje hojnost vitaminů skupiny B a množství dalších zajímavých látek, kterým se v dalším textu koukneme na zoubek. Dále obsahuje přírodní cukry a bílkovinné látky, i proto je nápojem poměrně výživným. 2 dcl v sobě ukrývají úctyhodných 830 kJ (hotové víno okolo 450kJ). Obsažené vitaminy B mají kladný vliv např. na činnost srdce a nervové soustavy, a jak známo pozitivně ovlivňují i stav pokožky.

Burčák je s oblibou označován jako nápoj vhodný k pročištění organismu s velmi pozitivním vlivem na zažívací trakt. Nicméně v odborné literatuře se mi bohužel nepodařilo nic konkrétnějšího vyhledat.  Pokud vám tedy neočistí útroby, pak alespoň lehce vysmýčí mysl a povznese duši.

Stejně jako hotové víno obsahuje i burčák přírodní barviva, aromatické i fenolické látky mající zajímavé účinky na lidský organismus. Mnohé z  těchto látek vykazují preventivní i léčebné účinky u některých civilizačních chorob. Modré odrůdy vinné révy v sobě ukrývají tzv. antokyany (červená barviva), tyto látky zpomalují růst rakovinných buněk, chrání cévy a zlepšují zrakové schopnosti ve ztížených světelných podmínkách. Slupka bobulí bílých odrůd obsahuje tzv. flavonoidy, jež se též starají o dobrou kondici našich cév. Další látky – třísloviny, mají potenciálně antibakteriální a antivirové vlastnosti. Jejich nadměrné požití však způsobuje ono dobře známé bolení hlavy.  

A závěr?
Burčák je jednoznačně zdravý a mnohým z nás chutná, ale až pro něj pojedete, pamatujte na to, že rozhodně není jen sladkou limonádou, ale polovičním vínem se vším všudy, tedy i s polovičním obsahem alkoholu, který cyklistům v sedle rozhodně nesvědčí.


Foto: Miloš Lubas