Švýcar Felix Stehli se zapsal nejen do historie Cape Epic, ale do celého mountainbikingu - jako první vyhrál na 32" kole! Stošek s Allemanem znovu na bedně, žlutý dres má nové majitele...
Třetí etapa Absa Cape Epic zavedla závodníky z Montagu do Greytonu a s délkou 140 kilometrů byla vůbec nejdelší etapou letošního ročníku a zároveň symbolicky uzavřela první polovinu závodu. Hlavní zprávou třetí etapy je historické vítězství na 32palcovém kole, o které se postaral Švýcar Felix Stehli. Nejlépe si z českých jezdců vedla česko-belgická dvojice Martin Stošek – Wout Alleman, která se po skvělém výkonu znovu postavila na stupně vítězů. Třetí etapa rovněž přinesla změnu na pozici lídrů – nově se do žlutých dresů oblékl tým Wilier-Vittoria, soutěž žen je nadále pevně v režii týmu Thömus Maxon – Sabi Sabi.

Dlouhá, rychlá a převážně „rolující“ trať připomínala starší ročníky Epicu, kdy se závod rozhodoval spíše tempem než technikou. Přesto nechyběly dramatické momenty – během etapy se v jednu chvíli rozpršelo, což proměnilo některé úseky v blátivou past, která dala zabrat především technice. Defekty, mechanické problémy i pády tak sehrály v průběhu dne výraznou roli.
Třetí etapa Absa Cape Epic přinesla historický moment, o kterém se zřejmě bude ještě dlouho hovořit. Švýcar Felix Stehli společně s Jihoafričanem Marcem Pritzenem z týmu Honeycomb 226ers vyhráli etapu a postarali se o vůbec první vítězství kola s 32palcovými koly v historii závodu a celého mountainbikingu. Stehli jel na modelu Stoll P32, jednom z mála kol této velikosti, která jsou aktuálně dostupná na trhu. Jeho parťák Pritzen závodil na klasickém 29" modelu Stoll M3.

Třetí etapa byla se svými 140 kilometry nejdelší v letošním programu a svým charakterem připomínala Cape Epic z doby před patnácti a více lety – rychlou, hodně „rolující“ a otevřenou trať bez extrémně technických úseků.
Profil trati na papíře vyhovoval právě větším kolům a tým Honeycomb 226ers toho dokázal využít. Po úvodní části, kdy se vpředu držela velká skupina favoritů, začaly peloton postupně trhat defekty, technické problémy i změny tempa.

V této situaci se Stehli s Pritzenem rozhodli zariskovat a vyrazili do dlouhého úniku ve chvíli, kdy se tempo v hlavní skupině na chvíli uklidnilo.
Jejich odvážný útok v poslední třetině závodu se ukázal jako vítězný. Dvojice si postupně vypracovala náskok a navzdory snaze pronásledovatelů ho dokázala udržet až do cíle. O to cennější je vítězství i proto, že tým v předchozích dnech trápila smůla v podobě technických problémů.
"Je to nejlepší den mého života," rozplýval se v cíli jihoafrický šampion Marco Pritzen. "V předchozích etapách jsme měli smůlu a dnes jsme si to užili a vyhrát v dresu národního šampiona, to je třešínka na dortu," vykládal v cíli Pritzen.

"Posledních 30 km jsme do toho šli úplně na plno. Neohlíželi jsme se a jen jsme dupali do pedálů. Je to velký den pro celý tým HoneyComb a pro 32palcová kola," řekl pětadvacetiletý Felix, jemuž před šesti týdny zemřela maminka. "Nepřijel jsem na Cape Epic v úplně 100% formě, po úmrtí maminky jsem neměl náladu trénovat. Ale dnes jsem jel jenom pro ní, byla tady se mnou," odkazoval se Felix na fotografie na rámové trubce....
Za nimi se závod výrazně rozpadl ve chvíli, kdy dosavadní lídři Toyota Specialized Imbuko ztratili kontakt s čelem vinou defektu. Situace využily týmy Wilier-Vittoria, Canyon a Buff-BH, které bojovaly o další pozice.
Nakonec si druhé místo vybojoval tým Buff-BH před Wilier-Vittoria, což výrazně zamíchalo průběžným pořadím.

Právě Wilier-Vittoria se díky tomu dostává do čela celkového hodnocení s náskokem 1:14 minuty, poté co Toyota Specialized Imbuko v cíli ztratili více než 1:20 minuty.
Nejlépe si ve třetí etapě Absa Cape Epic vedla česko-belgická dvojice Martin Stošek – Wout Alleman (Buff-BH). V nejdelší etapě letošního ročníku dokázali po dramatickém průběhu vybojovat 2. místo, když o vítězství přišli až v těsném sprintu. V průběžném pořadí se díky tomu posunuli už na 4. příčku.
Etapa dlouhá 140 kilometrů měla od začátku vysoké tempo a závodní pole postupně rozbíjely technické problémy i proměnlivé počasí. Stošek s Allemanem se s komplikacemi potýkali také, přesto dokázali zůstat v kontaktu s čelem závodu.

„Bylo to rychlé od začátku, ale jeli jsme komfortně ve skupině. Pak ale Woutovi začalo ucházet zadní kolo, takže jsme museli dofukovat. Ztratili jsme čelo, ale podařilo se nám ho dojet,“ popisoval průběh etapy Stošek. Problémy se však vracely: „Na 47. kilometru jsme měnili Woutovi zadní kolo a od té chvíle jsme jeli dlouhou stíhačku asi až do 70. kilometru.“
Po sérii nástupů a rozdělení závodu se česko-belgická dvojice udržela v přední skupině. „Když jsme viděli, že máme šanci jet ve druhé skupině, nastoupil jsem. Byl to dobrý tah a zůstali jsme tam s Canyonem. Ke konci jsme nechali pracovat Wilier a dopadlo to dobře,“ hodnotil Stošek.

Etapa byla náročná nejen fyzicky, ale i technicky. „Projížděli jsme pastvinou a přes trať přebíhalo obrovské stádo dobytka. Bylo to hodně uklouzané a ošemetné, materiál dostával zabrat, ale kola fungovala dobře,“ dodal.
Méně štěstí měla dvojice Filip Rydval – Hermann Persteiner, kterou opět potrápil defekt. Ten přišel už na 18. kilometru a dvojice se ocitla na chvostu startovního pole.

„Od 18. kilometru jsme jeli poslední. Pak jsme se střídali jen ve dvou a před cílem se nám podařilo dojet asi šest dvojic. Něco jsme z toho ještě udolali, ale bylo to hodně těžké,“ popsal Rydval. Po téměř pěti hodinách v sedle nakonec obsadili 36. místo.
S náročnými podmínkami bojoval také český pár Vojtěch Neradil – Filip Adel (Superior Lions). Po úvodu, kdy se propadli pořadím, se ještě dokázali vrátit zpět do tempa.
„Na začátku to bylo těžké. Odpadli jsme, ale pak jsme se zázrakem dostali zpět. Začalo být dost bahna a bylo to hodně náročné, ale udržovali jsme tempo a jsem rád, že jsme v pořádku v cíli,“ řekl Neradil.

V samotném závěru však přišel nepříjemný moment pro Filipa Adela. „Asi dvacet kilometrů před cílem jsem trefil kámen a katapultovalo mě to přes řídítka. Byl to hodně nepříjemný pád, dlouho jsem nic takového nezažil. Naštěstí jsem se ale oklepal, dali jsme kolo do kupy a dojeli jsme,“ popsal.
Dvojice nakonec dorazila do cíle na 40. místě.
Závod elitních žen byl rovněž nejdelší v letošním ročníku – 108 km / 1 450 m – a zůstal dlouho otevřený. Až do mezičasu na 87. kilometru jela pohromadě početná vedoucí skupina, než iniciativu převzaly dvě vedoucí dvojice.
Kate Courtney (USA) a Greta Seiwald (ITA) v barvách She Sends Foundation cítily svou šanci a pokusily se lídryně dostat pod tlak. Dvojice Keller – Lill však přijela na Epic ve vynikající formě a svým soupeřkám nedala možnost okusit vítězství. Naopak dámy v oranžových dresech zaútočily.

„Dnes na nás zaútočily Kate a Greta. Zůstaly jsme ale klidné a dokázaly jsme jejich nástup pokrýt. Náš plán vyšel a jsem velmi spokojená s naší spoluprací,“ uvedla Alessandra Keller.
V cíli měly Keller s Lill náskok 1:21 minuty před dvojicí Courtney / Seiwald (USA/ITA), která skončila opět druhá. Keller a Lill tak ještě navýšily své vedení v celkovém pořadí. Tým Thömus Maxon – Sabi Sabi nyní vede s náskokem 4:52 minuty právě před dvojicí Courtney / Seiwald.
Čtvrtou etapou – 87 km / 1 750 m - začne druhá polovina letošního Cape Epicu. A ačkoliv etapanepatří k nejdelším, rozhodně nebude o nic lehčí. Tratě v okolí městeček Greyton a Genadendal jsou pověstné dlouhými, síly vysávajícími výjezdy a technickými sjezdy, které jezdcům téměř nedají vydechnout.
Po relativně klidné první čtvrtině se závod naplno rozjede a každá zatáčka přinese dilema: riskovat a získat výhodu, nebo zvolit bezpečnější tempo. Příliš odvážná stopa může znamenat okamžité problémy.
V závěrečné části etapy čeká legendární výjezd UFO, který je mezi bikery v regionu téměř kultovní. A ani poté nebude čas na odpočinek – hned po něm následuje technická sekce Toyota Tough ve sjezdu směrem do Middelplaas.
Etapa startuje v 7:00 ráno (6:00 SEČ), přímý přenos o 15 minut dříve.

Vložit komentář