Po roční pauze se včera poprvé otevřely brány tradičního cyklistického veletrhu Eurobike...
Přesuny termínů, nejistota a nakonec úplné zrušení Eurobiku, to byl loňský scénář, který organizátoři největší cyklistické výstavy v Evropě nechtěli letos opakovat. Pandemie Covid-19 loni vystavila stopku mnoha výstavám, ale i díky zkušenostem z loňska se mohli organizátoři o to lépe připravit na různé eventuality a letos, v klasickém eurobikovém termínu, na začátku září, konečně po dvou letech opět otevřít brány výstaviště ve Friedrichshafenu a pozvat návštěvníky na v pořadí již 29. ročník tohoto veletrhu.
Letošní ročník Eurobiku, jak avizovali jeho organizátoři, je ale současně také posledním, který se koná na tradičním místě u břehů Bodamského jezera. Strategické rozhodnutí, které padlo během letošního roku, veletrh totiž od příštího roku stěhuje do prestižních prostor Frankfurtu na tamní výstaviště, které má nabídnout nejen větší a prestižnější veletržní areál, ale především dramaticky lepší logistickou dostupnost a to jak pro návštěvníky tak pro vystavovatele. Ostatně na tuto skutečnost upozorňuje také jedna z expozic v rámci které jste se mohli dozvědět i další turisticky zajímavé informace o novém místě konání Eurobiku.
Ale pojďme zpět k letošnímu ročníku. Ten včera zahájil svůj čtyřdenní program a podle prvních dojmů musím říct, že potvrdil většinu očekávání. Tady je pár prvních postřehů které jsem zaznamenal během prvního dne:
Jenom ve stručnosti. Kdo chce letos na Eurobike musí mít Covid pas, tedy přesněji řečeno doklad v angličtině nebo němčině o tom, že buď prodělal nemoc Covid-19 v uplynulém půl roce, nebo že má ukončené očkování vakcínou, uznanou v rámci EU, nebo že je negativně otestovaný jedním ze schválených testů. V uzavřených prostorách musíte mít respirátor a ideálně dodržovat častou hygienu a také vzájemný odstup.
I přes tato opatření a jejich striktní prověřování u vstupu se překvapivě nekonaly žádné velké čekací fronty a výstaviště se během prvního dne celkem slušně naplnilo návštěvníky a přilehlá parkoviště automobily.
Po léta se Eurobike potýkal s nedostatkem výstavních prostor a evidoval mnoho čekatelů, na které se prostě nedostalo. Kdo si vybojoval svou výstavní plochu, obvykle si ji držel mnoho let a to jak v rámci metráže, tak i umístění expozice v konkrétní hale. Už předloni však Eurobike zažil z tohoto pohledu velké stěhování a letos bych se nebál říct, že byly kompletně překresleny plány všech hal a ze starých dobrých časů tak již opravdu mnoho nezůstalo.
Asi nejlépe nastalou redukci vystavovatelů ilustruje samotný plán výstaviště. To ve svých zlatých časech hostilo vystavující firmy v celkem třinácti halách. Letos zůstalo poprvé v historii několik áčkových i béčkových hal zcela uzavřených a veletrh tak probíhá pouze v osmi halách A1, A3, A4, A5, A6, B1, B2 a B3. Některé z hal, které zůstaly otevřené navíc nejsou zcela zaplněny. Prázdné plochy ale organizátoři decentně oddělili od stánků, aby nevyužité plochy v zadních částech hal nepůsobily příliš neutěšeně.
Zredukován byl ale také počet venkovních expozic a zaplnění meziprostor na výstavišti. Nicméně plochy, dedikované pro neustále rostoucí například startupové projekty, nebo diskusní panely a konference naopak posílily. Hlavní pódium tak změnilo svůj tradiční program a místo bohatého doprovodného programu módních přehlídek a tanečních show hostilo téměř nepřetržitě panel prezentací a diskusí, převážně na témata související s elektro mobilitou, sdílenou ekonomikou, startupy atd. Většina z nich je navíc také online streamována pro ty, kteří se z nějakého důvodu nemohou letos Eurobiku osobně účastnit.
Že se Eurobike mění, není nic nového. Ukázal to už ve velkém jeho předchozí ročník 2019 a v podobném gardu pokračuje také ročník letošní. I přes návrat ke "starému" zářijovému termínu, který si někteří vystavovatelé doslova vydupali, opět ubylo největších hráčů, kteří v roce 2019 drželi ještě laťku Eurobiku na poměrně vysoké úrovni.
Organizátoři se do poslední chvíle snažili přesvědčit některé firmy, aby do Friedrichshafenu přijely a také proto si nechávali finální seznam vystavovatelů a plán hal dlouho pro sebe a vyšli s ním ven jen pár týdnů před zahájením veletrhu. Citelným oslabením je odchod Sramu, Scottu nebo Haibiku, jejichž mnoha set metrové expozice patřily ke kmenovým místům pro většinu návštěvníků.
Překvapivou masivní absenci zaznamenal ovšem také tradiční tchaj-wanský úsek. "China-town" Tentokráte na veletrhu zcela chyběl. Na svědomí to mají údajně problémy s víza a také aktuální situace s nedostatkem vakcín pro Tchaj-wan a omezení možností cestování, které nařídila Čína.
Mimochodem, podobné problémy s cestováním a vůbec logistikou při organizování velkých veletrhů v zahraničí řeší také Američané. Velký úbytek zámořských značek sice Eurobike zaznamenal již na předešlých ročnících ale letos byste továrních zastoupení amerických značek lehce spočítali na prstech jedné ruky.
Očekávání od letošního veletrhu nebyla velká, ale jednu věc, nebo trend, chcete-li musím pochválit, a to, že ti, kteří zůstali, přivezli většinou opravdu plnohodnotné expozice, na kterých není vidět nějaké vědomé sesekávání rozpočtů. Navíc kdo se rozhodl, že na Eurobiku zůstane, většinou si polepšil a to jak co do metrů, tak co do umístění svých expozic.
Letos totiž organizátoři nemuseli stavět stanová prodloužení hlavních hal a tak se všichni vystavovatelé vešli do prémiových prostor moderních výstavních hal. Na prémiových postech hlavních uliček prosklených hal se tak nově ocitli firmy jako Bosch, Bulls, Niner, nebo Nicolai a velké stěhování zažilo také Shimano, které se z tmavé "kobky" B5 přestěhovalo do prosluněné B3.
Byť velikostně a rozsahem vystavovatelů chudší, musím říct, že na mě letošní Eurobike rozhodně nepůsobí špatným dojmem. Ano, už není tím čím byl před deseti roky, ale většina veletrhů napříč různými odvětvími se dnes mění a je zřejmě logické, že se tak děje i v případě Eurobiku, který čeká v budoucnosti další důležitý krok, kterým je nejenom jeho stěhování do Frankfurtu, ale především také výrazná změna jeho pojetí.
Více konkrétnějších informací o premiérách, české stopě a dalších zajímavostech připravujeme...
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Nová pravidla, kvalifikace, závody jen těch nejlepších, divoké karty…..odvážný krok směrem k budoucnosti horské cyklistiky....…
Celý článek…Specialized uvedl na trh elektrokolo Vado SL 2 Carbon, které se váhou dostalo na pouhých...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…