Festival hand-made srdcařů BESPOKED obsadil drážďanské letiště

Velké značky stále řeší přebytky skladů, prodejci se předhánějí ve slevách a masoví zákazníci hledají hlavně kde co nejvíce ušettřit minimálně polovinu ceny. To je realita dnešního průmyslu – trochu unaveného, trochu přesyceného. Na druhé straně ale neustále roste nová, neuvěřitelně živá scéna – parta malých výrobců, kteří nepotřebují navyšovat výrobu o 15% ročně, neřeší korporátní grafy excelovské tabulky s reporty, ale prostě dělají kola pro lidi, poctivě, na míru a s duší, kterou mnohdy u mainstreamu, plného masově unifikovaných technologií, prostě nenajdete.

Možná právě proto vnímám pomalu, ale nezastavitelně rostoucí segment malých hand made výrobců, kteří vznikají doslova po celém světě a ukazují úplně jiný level pojetí cyklistiky – postavený na 100% custom rámařském, ale i komponentovém segmentu, kterému jsou cizí korporátní praktiky velkých firem, nepotřebuje k zisku neustálé navyšování výroby a zaměřuje se čistě na konkrétního zákazníka, jeho potřeby a snahu nabídnout mu absolutní originalitu spojenou navíc se skutečnou ruční výrobou realizovanou zpravidla přímo v sídle firmy a nikoli tisíce kilometrů daleko, kdesi na dálném východě.

Není tak vlastně divu, že ačkoli největší veletrhy Eurobike nebo i náš ForBikes postupně ztrácejí na své velikosti, prestiži a fakticky také významu, začínají se objevovat naopak nové rostoucí projekty, které mají za cíl ukazovat na jednom místě právě malé hand made výrobce, kteří nemají jinak ani potřebu se takto prezentovat, ale ani finance na honosné výstavní expozice, jež jsou doménou velkých veletrhů. S rostoucí komunitou těchto výrobců pak roste postupně i jejich potřeba dávat o sobě vědět, ale také se vzájemně potkávat a diskutovat o tom, co kdo z nich vymyslel, proč používá ten který materiál, nebo jak a kde tiskne titanové, hliníkové či jiné komponenty.

Výstava BESPOKED je v tomto ohledu asi jednou z nejznámějších mezinárodních akcí, a protože to do Drážďan není od nás zas tak daleko, rozhodli jsme se, že se pojedeme letos konečně poprvé osobně přesvědčit, jak taková akce vypadá a jaká je na ní atmosféra.

Musím říci, že jsem čekal „něco“, ale to, co jsem v rámci dvoupatrové výstavy a necelých čtyř hodin, které jsem na BESPOKED strávil, všechno zavnímal, daleko předčilo má očekávání. Takovou koncentraci nadšenců do cyklistiky a výrobců rámů, mnohdy nabízejících až absurdně dokonalé obskurdnosti, u kterých jsem měl podezření, že cílová skupina musí být jen a pouze jediný člověk – a to ten, co si takovou věc vyrobil sám pro sebe. Naprostá většina vystavujících byli ale evidentně srdcaři, špičkoví technici, konstruktéři, svářeči, frézaři nebo páječi, pod jejichž rukama vznikají opravdu unikátní stroje.

Těžko říci, jestli nejčastěji použitým materiálem byla ocel, nebo titan, ale jisté je, že karbon a hliník zde byly v absolutní menšině – ačkoli exponátů, které kombinovaly 3D tištěné hliníkové nebo titanové patky s karbonovými trubkami, jste zde vidět mohli poměrně často.

Jelikož výstavu BESPOKED sleduji již pár let, a to zejména z pohledu značek, které zde vystavují, zaujalo mě, že se seznam neustále mění, protože některé značky odcházejí, jiné naopak přicházejí, ale výstava jako taková má, co do plochy, kontinuálně rostoucí tendenci. Mimochodem, ani letos na ní nechybělo pár českých značek. Kluci z Warnsdorfu dovezli svá Posedla, včetně vzorků dostupnějších sedel s ocelovými ližinami nebo barevných modelů.

Sušické C/Duro ukázalo novou generaci svého celoodpruženého high pivotu, o kterém jsem se rozpovídal s Vojtou Bláhou, známým testovacím pedantem a ladičem, který dokáže odhalit slabá místa rámu a přispět tak k jejich vylepšení – což by měl být i tento případ.

S brněnským Martinem Saidou jsme pokecali o jeho rámech Zoceli a o tom, že to, co má v plánu, sice nestihl dodělat před touto výstavou, ale že se o jeho další novince již brzy dozvíte i u nás na MTBS, protože nejobletovanější rám na jeho stánku „VYSOKO“, který proslavil celosvětově i díky Pinkbiku, bude mít co nevidět dalšího brášku – tentokrát naopak s nižšími zdvihy, a samozřejmě, že bude opět z oceli.

Hodně zajímavé téma byla 32" kola. Celých kol jsem právě v rámci hand made segmentu čekal víc, ale že je to jasný trend jak mezi gravely, tak i mezi biky, bylo zřejmé třeba na stánku německého BikeAhead, který sem přivezl celosvětovou premiéru svého 32" karbonového hardtailu. Ten byl osazen kompletně funkčními 32" loukotěmi stejnojmenného výrobce, což znamená, že forma pro karbonové loukotě je na světě a zbývá pořešit širší nabídku vidlic a plášťů, která prozatím není extra široká, ale očekává se, že během pár let by měla postupně narůstat.

Popisovat všechny vystavovatele a jejich nápady by vydalo na mnoho odstavců. Ale pokud si chcete udělat obrázek, určitě se podívejte na tři naše fotogalerie – rozdělené tematicky na Gravel, MTB a komponety a doplňky. Uvidíte nejen krásné detaily rámů, ale i komorní, přátelskou atmosféru, která celé akci dominovala. Musím říct, že alespoň na mě působila jako takový návrat ke kořenům výstav z pionýrských dob devadesátek, kdy neexistovaly žádné e-biky a svět byl ještě tak nějak v pořádku.

„Sem se určitě v budoucnu ještě vrátím,“ říkal jsem si v duchu, když jsem opouštěl letištní halu drážďanského letiště a začal přemýšlet o tom, co o této výstavě budu psát...