Eurobike 2024 perličky

Několik zajímavostí a perliček z letošního Eurobiku, které by vás mohli zajímat...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
Eurobike 2024 perličky

Informovat o novinkách, zajímavostech, ale také trendech a hlavních směrech je každoročním pravidlem, ale pak jsou tu ještě věci, které se do žádného tématického článku úplně nehodí, ale přesto je dobré se o nich zmínit a to bude přesně cílem dnešního článku týkajícího se pelmelu letošních eurobikových perliček...

DH tříkolka

Celoodpružená rámová platforma, dvojkorunková vidlice, motor s integrovanou baterií v karbonovém rámu a k tomu dvě zadní kola a úložný prostor za zadní nápravou, co to je? Na cargo bike to má neprakticky malý zavazadlový prostor, jako pohybovadlo pro seniory to má zbytečnou výbavu a obtížné nastupování. Jako lákadlo na stánek to však fungovalo skvěle.

e-Motorky na každém rohu

Eurobike je stále ještě cyklistický veletrh, ale rok od roku je zde k vidění stále více elektromotorek, které s koly opravdu nemají nic společného, protože prostě vůbec nemají kliky s pedály a převodníkem, ale pouze stupačky, motor a obrovskou baterii, usazenou uvnitř speciálního rámu, který v ničem nepřipomíná horské kolo. Jedna taková stála i na stánku českého Totemu ale desítky podobných byly rozesety doslova po celém areálu veletrhu.

Cargobike Leader Fox

Dříve nebo později to asi přijít muselo. Jen by mě zajímalo, v jakých krabicích se k zákazníkům transportují takovéto Cargo biky, jejichž rámy jsou prostorově daleko rozměrnější než obyčejná kola. Tady už podle mě dává opravdu smysl uvažovat i o výrobě rámů v rámci stejného kontinentu ve kterém to má jezdit, protože tahat to lodí přes půl planety nebude ani levný, ani moc ekologický. Takže tady máte první český cargobike by Leader Fox.

Nino u Scottu

Spojení Nino Schurtera se švýcarským Scottem je samozřejmé. Že tohle spojení už trvá docela dlouho víme, ale podíváteli se na to, jak se během té doby posunula horská kola, tak vám teprve spadne brada. Jiné průměry kol, galusky na karbonových Ritchey kolech, nebo integrované sedlovky zařezávané přesně na míru kvůli úspoře hmotnosti. Jóó to byly časy. Dnes je Nino držitelem 10 titulů mistra světa, 35 vítezství ve světových pohárech, doma má kompletní sadu olympijských medailí a stále dokáže pořádně prohánět novou generaci závodníků. Prostě borec.

Retro u DT Swiss

Jestliže předchozí Scott se za vysloveně retro kolo ještě úplně považovat nedá, tak titanový Raleigh Torus, vystavený na stánku DT Swiss, už ano. Kromě samotného rámu a první generace Manitou odpružené vidlice na něm ale byly nejzajímavější DT Hugi náboje, ale také DT Swiss pláště. I v tomto případě jde o jasnou ilustraci toho, kam se během uplynulých třiceti let posunul cyklistický průmysl.

Decathlon jede

Víte jak poznáte, že jde o renomovanou značku? Tak, že její kolo uvidíte na stánku Sramu, Shimana, nebo některého z dalších známých výrobců komponentů, kteří se pyšní tím, že tato značka vozí jejich komponenty.

V případě závodního fullu, který byl k vidění na stánku Manitou to zase tak velké překvapení není, protože Decathlon již několik let úzce spolupracuje s Manitou a podílí se i na testování budoucích novinek. K vidění zde proto byl bike jednoho z členů továrního týmu jménem Joshua Dubau.

V případě Van Ryselu na stánku Sramu, konkrétně v sekci Zipp se to dá už ale považovat opravdu za slušnou odměnu pro Decathlon.

Stárek u Bitexu

Guru mezi odborníky na zapletená kola u nás, Karel Stárek, který byl po léta spojený s Mavicem a dnes staví vlastní zapletená kola Kastar byl i letos na Eurobiku pracovně, jen bychom ho nečekali v dress code Bitexu.

Kilometry chodeb

Výstaviště ve Frankfurtu leží na poměrně rozlehlé ploše a obnáší mnoho architektonicky odlišných hal, přičemž Eurobike zabírá jen menší část z nich. Co je však pro toto výstaviště typické, jsou dlouhé propojovací chodby, díky kterým se můžete snadno dostat z jedné strany výstaviště na druhé, aniž byste se museli obávat nepřízně počasí. Uvnitř tohoto labyrintu chodeb vám pak navíc dlouhé "propojovací" kilometry zkracují pojízdné chodníky, stejné jako mají například na letištích. Každodenní cesta z východního cípu výstaviště, u kterého jsem bydlel, na západní cíp, kde se rozkládal Eurobike, mi díky tomu zabrala jen necelou čtvrt hodinu Chůze.

Poprvé elektroautem

Během tří dekád, kdy se Eurobike stal nedílnou součástí mého života, jsem zažil různé způsoby dopravy na něj i bydlení. Letos poprvé jsem ale cestu absolvoval elektroautem a řeknu vám byl to poměrně zajímavý zážitek, v rámci kterého jsem si jen sám v praxi potvrdil, že se není potřeba vůbec obávat provozu EV ani na dlouhých vzdálenostech. Do karet mi navíc hrála na několika místech rozkopaná dálnice mezi Norimberkem, Wurzburgem a Frankfurtem, kde se dlouhé desítky kilometrů posunujete maximálně stovkou, což výrazně snižuje spotřebu EV a tím i celkové náklady. Jinak pokud vás zajímají přesná čísla, tak tady jsou.

Obě cesty jsem měl naplánovány tak, že jsem vyrážel se 100% nabitou baterií a jel na jedinou nabíjecí zastávku spočítanou tak, abych měl v cíli rezervu cca 100 km dojezdu. Nabíjení na cestě trvalo cca 28 min cestou tam a 40 min cestou zpátky, ale to mohlo by být klidně i o něco kratší, protože jsem chtěl mít na cestu domů rezervu abych to mohl pořádně pálit u nás doma, kde dálnice jela bez stavebních omezení.

Zajímá vás cena? Celkem jsem zaplatil v rámci tří nabíjení 2488 Kč za ujetých 1030 km do Frankfurtu a zpátky.

Přečteno - 2895x Tagy: eurobike
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Eurobike 2024
    Fotogalerie: Eurobike 2024
  2. Výstavy a veletrhyTop Ten Eurobiku 2024
    Top Ten Eurobiku 2024
  3. Výstavy a veletrhyEurobike 2024 - Československý
    Eurobike 2024 - Československý
  4. Výstavy a veletrhyJaký byl Eurobike 2024?
    Jaký byl Eurobike 2024?
  5. TechnikaFotogalerie: Eurobike 2023
    Fotogalerie: Eurobike 2023
  6. Výstavy a veletrhyEurobike 2023 #5 (R-Y)
    Eurobike 2023 #5 (R-Y)

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744