Giro Tracker - boty na ebike i do města

Ne každý potřebuje nutně supertuhé závodní karbonové tretry a spíše se kouká po pohodlných "keckách", které poslouží jak pro jízdu na kole s obyčejnými pedály, tak na pohodlnou chůzi.

V posledních letech vzniká a neustále roste skupina rekreačních cyklistů - ebikerů, kteří nemají ambice se učit jezdit na nášlapných pedálech a k životu jim stačí zpravidla základní pedály, dodávané s kolem. Právě pro takové zákazníky nyní značka Giro přichází s novinkou, jejíž název Tracker již mnohé napovídá.

Tracker bych vlastně nenazval ani cyklistickou tretrou, ale spíš univerzální komfortní sportovní botou. Její konstrukce je zaměřená na komfort a platformové pedály. V podrážce totiž nenajdeme prostor pro montáž nášlapných kufrů a podešev je sice zpevněná, ale rozhodně nedosahuje tuhosti SPD treter.

Bota je velice lehká a její svrchní část je vyrobena lepením z oděru odolné rychleschnoucí mikrovláknové tkaniny, která je na špičce, patě a stranách vyztužena zpevňujícími panely.

Co se týká upínání, tak se zde nešetřilo. vrchní část je opatřena kolečkovým stahováním BOA L6, které prostřednictvím stahovací struny fixuje botu na noze jediným kolečkem.

Svrchní vnitřní část boty, včetně patní opěrky, je bohatě polstrovaná včetně jazyku a výrobce slibuje i dostatečnou prodyšnost, která by měla zamezit nadměrnému pocení.

V tomto konkrétním případě jsme měli k dispozici boty ve velikosti 45 a pár vážil 726 g.

Praktické zkušenosti

Když jsem si tyhle botky přebíral k testu, vlastně jsem moc nevěděl, co od nich čekat. Osobně často jezdím na kole v různých pohodlných zejména enduro nebo trailových botách, protože potřebuju často chodit při focení testů a sbíhat po šutrech, skalách, nebo lesních kořenových pěšinkách, což v karbonových S-Works tretrách tam a zpět prostě není ani pohodlné ani bezpečné.

Gito Tracker jsou v tomto ohledu přesně botami ve kterých, když slezete z kola, nemáte vůbec problém chodit kde se vám zamane. Má to ovšem jediný háček a to ten, že nemůžete mít nášlapy.

Pokud vozíte platformové pedály, tak pro vás budou tyhle botky minimálně hodně slušnou alternativou ke klasickým skejtovým botám. Od těch se však liší jednak designem a jednak pojetím a tvarem podrážky. Ta se tady svým tvarem blíží spíše sportovním botám, ale oproti běžeckým je výrazně nižší a díky tomu máte při jízdě na kole lepší kontakt s pedály.

Jakmile z kola sesednete, zjistíte, že je podrážka natolik měkká, že vás při chůzi v podstatě nijak neomezuje, snad krom jediného a tím je jen minimální podpora klenby nohy. To se však dá snadno řešit použitím adekvátně tvarovaných vložek, které i samotné Giro také nabízí ve více verzích.

Nazouvání je naprosto bez problémů, lžíci rozhodně nebudete potřebovat. Pokud si ponecháte povolené kolečko a uvolněný jazyk, nebude problém nazout boty i úplně bez pomoci ruky. Stahování jedním kolečkem, kdo ho někdy používal, vyžaduje většinou nejprve prvotní fixaci, kdy se vám více utáhne horní část nártu a po pár krocích, během kterých se rozloží síla utažení struny rovnoměrně i do spodní části nártu, je pak většinou třeba botu ještě trošku dotáhnout. Záležet bude přitom na tvaru vaší nohy a pocitu, jak moc jste zvyklí botu utahovat.

Při zouvání pak stačí zatáhnout za kolečko směrem nahoru, tím BOA strunu povolíte a současně i velice snadno odklopíte jazyk a následně pak botu vyzujete. Ohledně volby velikosti se pak říká, že je u Giro bot potřeba volit o trochu větší velikost zejména pokud máte vyšší nárt a obecně širší chodidlo. Sám tohle pravidlo ale potvrdit nemohu, protože moje subtilnější noha, pravda s nižším nártem, se vešla úplně bez problémů do boty standardní velikosti, kterou běžně používám, a to bez jakéhokoli pocitového délkového, výškového, nebo šířkového omezení. I v tomto případě však samozřejmě platí, že boty je nejlepší si vyzkoušet a případně porovnat se sousední velikostí, pokud byste měli o volbě správné velikosti pochybnosti.

Ohledně komfortu při jízdě i chůzi nemám co bych vytknul. Na kole s platformami krásně cítíte pedály a podrážka na nich bez problému drží. Chůze je v nich oproti klasickým tretrám výrazně pohodlnější, ale na celodenní pěší tůru bych volil raději nějakou čistokrevnou trekovou obuv s podrážkou tomu odpovídající. Osvědčili se mi však překvapivě dobře i jako autoboty při řízení a to i na delší vzdálenosti, což se o mých jiných SPD trailovkách říci rozhodně nedá.

Giro Tracker jsou prostě takové boty "pracant", které když potřebujete, tak s vámi pojedou na kole, půjdou pěšky nebo třeba vyběhnou po závodě na stupně vítězů. K dispozici jsou v široké škále velikostí a pořídíte je za doporučenou maloobchodní cenu 3 299,- Kč. Kompletní informace o sortimentu Giro najdete na stránkách českého zastoupení www..progresscycle.cz.

Fotogalerie