Gravel Blinduro 2023. Velebíme i pošesté.

Panaracer Gravel Blinduro má svého krále a královnu. Šestý ročník dvoudenního závodu, jenž se jede formou rychlostních zkoušek "naslepo", vyhrál Tomáš Paprstka (Bikeaction Rocky Mountain) a Eva Krkavcová (Nusle bejby), což ve své podstatě není žádná novinka. Tito dva už dohromady posbírali celkem 8 výher v šestileté historii! Novinkou byl nárůst závodníků a závodnic, počet přihlášených totiž překonal pětistovku. Startovní číslo si nakonec na berany připnulo 425 účastníků. 

Šestý ročník Gravel Blinduro se odehrál o uplynulém víkendu na stejném místě jako předešlé ročníky, tedy v Cyklokempu ve Starém Městě pod Landštejnem v krásné lokalitě Česká Kanada. A zásadním tématem byla jednoznačně trať. Ta totiž oproti loňsku slibovala více trailů a techniky.

Nakonec to s tím trailováním ale tak žhavé nebylo, obutá pětačtyřicítka na předním kole sice byla dobrá, ale nebyla nutná. "Pořád je to gravel, nechceme z toho dělat bikovej závod v hrabance. Je mi jasný, že se to líbí, ale šotolinky by měly převažovat," komentoval výběr letošní trasy ředitel závodu Michal Prokop, který do deseti erzet vložil dvě terénní, dvě namixované a šest poctivých šotolinek. Myslím, že výběr byl mimořádně vyvedený a podle reakcí mých soupeřů bych si dovolil tvrdit, že jsem nebyl jediný s tímto názorem. Byť tedy dlouhé, desetiminutové měřené úseky bolely jako hrom, v jejich cíli musela na Prokopovu adresu letět pěkná řádka nepěkných vzkazů.

Ze startů jednotlivých měřených úseků také zmizely cedule - loňská novinka se základní informací o délce a profilu. "Vloni jsme to vyzkoušeli a zpětná reakce řady lidí byla taková, že jsme se vrátili k původní myšlence konceptu Blinduro, tedy nevědět před startem erzety vůbec nic," vysvětlil Zdeněk Pól a svůj komentář přidal i ředitel Michal Prokop.

"Okruh se podle ohlasů na místě povedl, ano, pro některé to bylo možná na hraně, ale krasné počasí a líné tempo závodu umožňovalo jet okruh na pohodu. Letošní měřené erzety bych nazval slovem mix, chtěli jsme trochu více do terénu na traily a doufám, že záměr se povedl a i méně techničtí jedinci si to užili. Řekl bych, že i párty byla povedená, i když blinduristi věděli, že v neděli je čeká další porce kiláků. Mám radost, že značení vydrželo, čísla rostou a pořád je tu neskutečně super atmosféra. Strašně se mi líbí, že to není o prestiži a o nějakých pózách, je to spíš vyjížďka s kámošema, sem tam vyhecovaná erzetama. A přesně takhle bychom to rádi udrželi do budoucna."

Myslím, že ti, kteří se zapojili do letošního ročníku Gravel Blindura, se mnou budou souhlasit, že to byla pecka. Ať už jde o poctivé frekventanty nebo příchozí nováčky. Až je mi to hloupé, neustále se opakovat a každoročně akci ve Starém Městě pod Landštejnem velebit. Prostě to tak je, s  Gravel Blindurem zkrátka nešlápnete vedle. Akce dál roste a pomalu se z ní stává takový malý gravelový festival, není čas se nudit. 
 

Neporazitelný Tomáš Paprstka 

"Musím pochválit kluky - Michala se Zdeňkem - za výběr trati. Letos dali na naše rady z předchozích ročníků a bylo více přírodních trailů, hrabanky a kořenů. Byl i lepší výběr celé trasy, v předešlých letech se vždy tak nějak kombinovaly stejná místa. Letos to bylo jiný, super. Počasí pecka, ani vedro, ani zima, ani se moc neprášilo, ani nebylo bahno. Za mě topovka, nejlepší ročník, co se trati týče," vyseknul pochvalu na adresu Gravel Blindura už pětinásobný vítěz Tomáš Paprstka. 

Ten mimochodem vyhrál devět z deseti měřených úseků! V celkovém součtu strávil 50:47 minut v měřených úsecích, které byly rozprostřeny na okruzích 69 a 60 km s celkovým převýšením 2 100 metrů. Jan Jobánek (Superior) ztratil na druhém místě minutu půl, třetí skončil Lukáš Pitel (BikePart Cycling). 
  

 
"Já jsem to vůbec nečekal, věnuju se jiným věcem než závodění na kole, takže jsem sem přijel si to užít. Ale chtěl jsem samozřejmě zkusit zabojovat. Konkurence tu byla podobná, tak jsem byl zvědavý, jak to půjde. Po prvním dnu jsem zjistil, že mám na Jobra 20 vteřin, což jsem vůbec nečekal, protože on je stále v tom závodním a tréninkovém rytmu. Já objel ve středu jeden trénink a to bylo všechno. Nakoplo mě to, ale druhý den jsem měl úplně jalové nohy, vůbec to nejelo, cítil jsem se slabý. Poslední dvě erzety byly parádní a nakonec se ukázalo, že jsem náskok na Honzu Jobánka ještě navýšil. On se ale chudák trápil s nějakými střevními problémy," vypověděl Tom Paprstka, jenž už před závodem avizoval, že letos má najeto jen 5 000 km, což je oproti minulým rokům s 20 000 km sakra rozdíl.

Stejně jako poslední roky dominuje mužům Paprstka, mezi ženami, kterých se na start postavilo celkem 74, je to zase Eva Krkavcová v dresu Nusle bejby. Šestatřicetiletá Eva, mimochodem molekulární bioložka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vyhrála potřetí za sebou. V erzetách strávila celkem 1:02:46 hod., nejrychlejší čas zaznamenala v sedmi z nich. Se ztrátou 1:22 min skončila druhá rakouská závodnice Birgitt Braumann (Trek Store Vienna) a třetí Anna Lužná (Nupreme - Valašský holky), jež zaostala o 2:13 min.

Návštěva z endura je na Gravel Blinduru běžná, letos si to s berany střihnul například František Žilák /celkově 7. místo/ nebo Max Adami, který skončil na 44. místě a navíc vyhrál [Uvex] Bunny Hop Battle, Jirka Fikejz zase neměl konkurenci v [Uvex] Snail Slalomu...
 

Vítej do kategorie 50+ 

Naše závodní parta se sice letos scvrkla na pouhé dva kusy. Mě a Kubu. Rýmičky, děti a jiné výmluvy zanechaly zbytek parťáků doma. Ti pochopitelně litovali v okamžiku, kdy jsme je začali zásobovat fotkami. Ale co, o nějakého soupeře méně :-)

Torzo naší party. Já na svém ocelovém Author Ronin obutého do Pirelli Cinturato Gravel M, vpředu 45 a vzadu 40. Kuba na Giant Revolt obutého do Continental Terra Speed 40...
 

Sportovní ambice jsou vždy nejsilnější po skončení závodu. "Hele, na příští rok to natrénujem. Dáme si ňáký ty intervaly a porazíme toho a toho..." takhle nějak to vždy bývá, ale realita je pochopitelně úplně někde jinde. Každoročně pak dojíždíme na Gravel Blinduro, nechci říct nepřipravení, ale rozhodně nenatrénovaní tak, jak bychom si asi představovali. Z našich výletů a vyjížděk jedním tempem se zkrátka potom nedá jet erzetu v totálním šrotu, dvě nebo pět, nebo dokonce deset minut. Respektive dá, jenže se vlečete jako chasník z hospody. Nohy neposlouchají a před očima mlha.

Nakonec jsem ale byl po prvním dnu mile překvapen. Vlastně jsem ani výsledky neřešil, ale když mi začali někteří kolegové - soupeři - poklepávat na rameno a někteří zase spílat: "Tak von mě předjede kluk s baťohem" nebo "Ty vole, novinář předjede závoďáka", tak mi bylo jasné, že se sobota povedla. Ve své nové prestižní kategorii 50+ jsem se uvedl skvěle, tedy aspoň první den, kdy mi na bednu z pátého fleku chybělo 9 sekund a celkově jsem byl pětašedesátý.  

Sobotní den jsme strávili v doprovodu Pepy Hladíka a jeho starší ségry - to říkal on...
 

Jenže tu byla past v podobě sobotní pohody a kamarádů. Regenerace šla do kopru obloukem. Protažení a studená sprcha. A pak: pivo, flákoty masa u Hladíkových, pivo, cigárko, pivo, slivovička, pivo, Status Preasents. Člověk neví, co dřív, a brzdy v podobě několika birelů a vody nepomohly. 
 

Úsměvy Gravel Blindura. Zde v podání spolujezdkyň z našeho flightu G16...
 

A nedělní výkon už tomu taky odpovídal. Borce, které jsem zdravě vytočil tím, že jsem jim dal v sobotu za uši, jeli jak znovuzrození a plní odhodlání mě pojet. Tělo se mi pomstilo totální neochotou jít za plynem, bránilo se sebedestrukci fakt nepříjemnými pocity jako otřesná bolest a vyčerpání. V sedmé a osmé erzetě jsem myslel, že slezu z kola, zahodím ho a lehnu si s brekem do borůvčí. Skvěle namixovaná devítka - i když byla nehorázně dlouhá - tak mi sedla, ale tam mě v terénní vložce krásně zbrzdil pomalejší jezdec a zase jsem ztratil. V desítce mi spadl řetěz a posledních 200 metrů jsem jel do cíle jen setrvačností. Takže je asi všem jasné, že nejen že jsem těch 9 vteřin na bednu ze soboty nestáh, ale přesně naopak. Nabral jsem další dvě a půl minuty zásek. 

Ale co, nakonec 90. místo celkově je oproti loňsku zlepšení. To jsem skončil 91. Takže v mých letech jednoznačný úspěch a pochopitelně i výzva do dalšího roku ;) 

Robe, víš, že tohle dokáže fakt nakrknout, viď....
 

Ostatně já jsem v roce 2018 nejel na první ročník Grvlblndr rozhodně se závodními ambicemi, spíš ze zvědavosti a touhy bavit se. A také díky tomu, že mé kořeny sahají do nedaleké Telče a okolí Landštejna, Slavonic jsem jako dítě navštěvoval často. Láska k tomuto malebnému koutu Česka přetrvává dodnes, a tak tři dny - už v pátek jsem natočil krásných skoropadesát - strávené na jihu Čech nemůžu vynechat. 

Radost mi tak dělá krajina České Kanady, která se neuvěřitelně rychle zmátořila po kůrovcové kalamitě. Rok 2020 byl velký špatný. Roušky a ten malý brouk, který naprosto zdecimoval lesy Vysočiny a České Kanady. My jsme tak svědky toho, jak rychle se dokáží lesy hojit. Zatravněné holiny přidaly v nastupujícím babím létu krajině další rozměr a tak nějak laskavěji dávají zapomenout apokalyptickým obrázkům z doby před třemi roky.

Je jen velmi těžké hledat nějaká negativa na celé akci. Snad jen... Ale nic. Asi ideální by bylo, kdyby pan Prokop a panem Pólem Cyklokemp pod Landštejnem koupili a hodili ho do nějaké lepší formy. 

Tak Gravel Blinduro, žij dál a na shledanou v roce 2024. 
 

Výsledky

Muži
1. Tomáš Paprstka (Bikeaction Rocky Mountain) 50:47
2. Jan Jobánek (Superior Team) +1:29
3. Lukáš Pitel (Bikepart) +2:07
4. Tomáš Raiser (N1 Team) +3:23
5. Zdeněk Chmel +4:05

Ženy
1. Eva Krkavcová (Nusle Bejby) 1:02:46
2. Birgit Braumann (Trek Store Vieanna) +1:22
3. Anna Lužná (Nupreme-Valašský Holky) +2:13
4. Klára Filipová +2:48
5. Denisa Bravencová (Bikeporn Bluegrass Enduro Team) +2:53

Kompletní výsledky ZDE