Jako by toho nebylo málo v cyklobusinessu samotném, tak nám i necyklistické firmy ládují informace o tom, že se chystají zaútočit na zákazníky se svými koly...
Susanne a Felix Puello stáli u zrodu jednoho z největších evropských úspěchů v oblasti elektrokol. Z tradiční německé Winory pomáhali vybudovat významnou část evropského cyklistického impéria Accell Group a díky Haibiku patřili k lidem, kteří prakticky definovali kategorii moderních sportovních e-biků.
Když ale získali pocit, že se velký nizozemský koncern začíná ubírat směrem, se kterým se již nedokážou ztotožnit, odešli. O několik let později udělali něco nápadně podobného podruhé. Tentokrát se značkou Raymon, kterou vybudovali společně s rakouskou skupinou kolem Stefana Pierera. Ještě předtím, než se finanční problémy Pierer Mobility naplno projevily, začali svou značku z koncernu vyčleňovat a nakonec nad ní opět získali stoprocentní kontrolu.
Dnes, kdy se Accell Group dostal až do bankrotu a někdejší velké cyklistické ambice Piereru jsou rovněž minulostí, vypadá historie těchto rozhodnutí skoro až prorocky. Jenže příběh Puellových není jen příběhem dobře načasovaných odchodů. Je především příběhem rodiny, která se už více než sto let pohybuje v cyklistickém byznysu a několikrát dokázala rozpoznat nejen to, odkud může přijít příští velký trend, ale také okamžik, kdy je lepší opustit zdánlivé bezpečí velkého koncernu a začít znovu, takříkajíc na „zelené louce“.
Kořeny celého příběhu sahají do roku 1914, kdy Engelbert Wiener založil ve Schweinfurtu společnost E. Wiener. Z ní postupně vyrostla Winora a právě Susanne Puello je pravnučkou jejího zakladatele. Společně s manželem Felixem Raymundem Puellem se v devadesátých letech podílela na výrazné proměně firmy. Vedle tradiční Winory vznikla nová sportovně orientovaná značka Haibike a postupně se kolem této společnosti vytvořilo portfolio zahrnující rovněž značky Staiger, Sinus nebo komponentového giganta XLC.

Samotná Winora přitom už dávno nebyla klasickou rodinnou firmou. V roce 1997 ji převzal koncern Derby Cycle Corporation a v roce 2001 se pak Winora Group stala součástí tehdy rostoucího nizozemského koncernu Accell Group. I po prodeji ale Puellovi ve firmě stále zůstávali a právě následující období ukázalo jejich mimořádný cit pro změny trhu.
Na přelomu první a druhé dekády nového tisíciletí stále velká část cyklistického světa vnímala elektrokolo především jako dopravní prostředek pro starší zákazníky. Puellovi se na věc podívali úplně jinak, což naznačil Haibike, který v roce 2010 představil e-bike XDURO a začal elektromotor spojovat se sportovním horským kolem. Dnes to působí naprosto samozřejmě. Tehdy to samozřejmé rozhodně nebylo.

Vznikla kategorie e-MTB a Haibike se stal jednou z jejích nejvýraznějších značek. Během několika následujících let jeho prodeje dramaticky rostly a elektrokola začala tvořit dominantní část produkce Winora Group. Puellovi tak pomohli proměnit část tradičního německého výrobce kol v jednoho z technologických lídrů začínající e-bike revoluce. A právě na vrcholu tohoto úspěchu přišlo první zásadní rozhodnutí.
V roce 2017 Susanne Puello po 36 letech Winoru opustila. Oficiálně kvůli „nepřekonatelným rozdílům“ v názoru na novou strategii Accell Group. Podstatou sporu bylo především další směřování a centralizace koncernu. Susanne tehdy zdůrazňovala, že Winora dokázala i pod vlastnictvím velké skupiny dlouho fungovat s mentalitou rodinné společnosti, úzkými vztahy s dealery a značnou mírou samostatnosti. Nové směřování Accellu ale podle ní tento model měnilo a přicházelo s korporátním fungováním, se kterým se nedokázala smířit.

V té době zdaleka ještě nebylo zřejmé, kam až problémy Accellu jednou povedou. Koncern stále patřil mezi největší evropské cyklistické skupiny a disponoval portfoliem značek, které mu mohla závidět většina konkurence.
Z dnešního pohledu se však dá s trochou nadsázky tvrdit, že Puellovi vlastně opustili koncern za pět minut dvanáct, protože to, co následovalo, již nemělo zhola nic společného s jejich původním rodinným pojetím vedení firmy. Accell Group postupně prošel převzetím investiční skupinou KKR, enormním zadlužením, následnou nucenou restrukturalizací, převzetím věřiteli a nakonec, když nic z toho nepomohlo, v roce 2026 insolvencí a bankrotem.
Samozřejmě by bylo přehnané tvrdit, že Puellovi již v roce 2017 předvídali bankrot o devět let později. Jejich tehdejší výhrady vůči způsobu, jakým se firma začínala řídit, ale dnes dostávají podstatně zajímavější kontext. Mimochodem, že je podobných příběhů v cyklobusinessu více, asi vidíme úplně všichni. Jen některé z nich naštěstí dopadají o něco lépe, jiné mají podobný osud.
Susanne a Felix přitom tehdy z cyklistiky úplně neodešli. Prakticky okamžitě začali znovu. Společně se Stefanem Piererem založili PEXCO – Puello eMobility Crossover Company. Spojení dávalo velký smysl. Pierer měl kapitál, průmyslové zázemí a zkušenosti z motocyklového světa, Puellovi přinášeli desítky let zkušeností s jízdními koly, kontakty na dealery a především know-how z rodícího se trhu sportovních elektrokol.
Výsledkem byly dvě nové značky. Prémiověji zaměřená Husqvarna Bicycles a dostupněji a univerzálněji pojatý Raymon, ke kterým časem přibyla ještě další, z motocyklového průmyslu známá značka GasGas.
A právě druhé jméno nebylo vybráno náhodou. Odkazovalo totiž na druhé jméno Felixe Raymunda Puella a mělo po letech znamenat opětovný návrat k rodinnému podnikání. Zatímco značka Raymon se postupně rozvíjela a budovala si jméno, PEXCO se stále více integrovalo do struktur rakouského Pierer Mobility. V roce 2020 už bylo plně začleněno do Pierer E-Bikes a Puellovi tak byli znovu součástí velkého průmyslového koncernu. O několik let později se pak historie začala nápadně opakovat.
Na podzim roku 2023 začalo postupné vyčleňování Raymonu z Pierer Mobility. Susanne a Felix Puello se tehdy rozhodli značku převzít pod svá křídla a znovu z ní vytvořit samostatnou rodinnou společnost. Vedl k tomu ale poměrně komplikovaný proces. Bylo potřeba oddělit sklady, logistiku, IT systémy, databáze, financování, webové stránky, obchodní B2B platformu, ale také servisní struktury. Raymon se musel během relativně krátké doby postavit zcela na vlastní nohy a naučit se fungovat bez zázemí obrovského koncernu.

Zpočátku mohlo toto rozhodnutí působit jako krok zpět. Jenže nedlouho poté začaly přicházet první problémy Piereru. Skupina se dostala zejména kvůli motocyklové divizi značky KTM do hluboké finanční krize, následovala restrukturalizace motocyklového byznysu a někdejší velké ambice v oblasti jízdních kol se postupně nejprve odsouvaly na druhou kolej, aby se poté definitivně rozpadly. Prioritou se stala záchrana KTM a původní plány s PEXCO tak vzaly definitivně za své.
Pierer Mobility Group končí s elektrokoly
Raymon už ale naštěstí v té době stál mimo hlavní strukturu Piereru. A když v březnu 2025 Puellovi odkoupili také zbývající podíl Pierer Group, R Raymon Bicycles GmbH se dostala stoprocentně do rukou Susanne a Felixe Puellových.

Podruhé během několika let Puellovi odešli z velkého cyklistického koncernu krátce předtím, než se koncern dostal do zásadních problémů. Náhoda? Částečně určitě. Jenže podruhé se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí, alespoň s ohledem na zachování rodinného podnikání v cyklistice.
Nejzajímavější na tomto příběhu je, že Raymon po svém osamostatnění nepůsobí jen jako značka, kterou její zakladatelé zachránili proto, aby ji za každou cenu udrželi při životě. Právě naopak. Puellovi začali téměř od počátku budovat vlastní dealerskou síť, vlastní obchodní strukturu i nová mezinárodní zastoupení. Sami. Bez pomoci korporátních postupů, bez obrovského kapitálu a opulentních regionálních sídel.
Několik intenzivních let práce se ale vyplatilo. Raymon dnes spolupracuje s více než tisícovkou evropských dealerů a postupně rozšiřuje svou produktovou nabídku v podobném duchu, jako tomu kdysi bylo při budování Haibiku.
A opět jsou uprostřed všeho samozřejmě elektrokola. Značka má dnes nabídku sportovních e-biků, pustila se mezi prvními do spolupráce se ZF, ale nabízí také bestsellery s Avinoxem a současně se snaží pokrývat poměrně široké cenové spektrum. Pro modelový rok 2026 nabízí desítky různých elektrických modelů a pokračuje v přípravě dalších novinek.
Ve chvíli, kdy velká část evropského cyklistického průmyslu stále řeší následky postcovidové krize, nadměrných skladových zásob a cenových válek, tak Raymon paradoxně působí podstatně zdravěji než některé jiné společnosti, pod jejichž křídly Puellovi v minulosti pracovali.
Přesná finanční čísla Raymonu veřejná nejsou, takže by nebylo korektní tvrdit, že firma už generuje obrovské zisky. Indicie v podobě rozšiřování dealerské sítě, zahraniční expanze, nových produktů a investic do samostatné infrastruktury ale ukazují, že návrat k rodinnému vlastnictví rozhodně neznamenal ústup.

Na historii Puellových je fascinující především její opakující se vzorec. Jejich předkové nejprve vybudovali Winoru. Susanne a Felix pomohli vybudovat Haibike a velmi brzy vsadili na sportovní elektrokola. Když přestali věřit směřování Accellu, odešli a založili PEXCO a Raymon. Když se Raymon ocitl uvnitř stále větší struktury Piereru, vzali si značku zpět. Accell následně skončil v bankrotu. Pierer prošel podobnou existenční krizí a svůj cyklistický byznys prakticky opustil.
Puellovi mezitím opět sedí ve Schweinfurtu a budují vlastní rodinnou cyklistickou firmu. Možná měli jen dvakrát podobné štěstí. Možná ale více než sto let rodinných zkušeností s cyklistickým byznysem dokazuje, že vytvořit něco fungujícího neznamená mít jen skvělé účetní závěrky a manažerské prezentace, ale že je potřeba mít také intuici, srdce a zdravý selský rozum, které jsou mnohdy daleko víc než chytré excelovské tabulky.
Vložit komentář