Jaký byl Eurobike 2024?

Minulý týden se v německém Frankfurtu uskutečnil v pořadí již 32. ročník cyklistického veletrhu a organizátoři se v rámci něj pokusili přinést několik novinek a pohledů na současný cyklistický svět.

Od středy do neděle se v rámci nového termínu letos konal největší evropský cyklistický veletrh, který do Frankfurtu přilákal celkem 68 170 návštěvníků z řad odborné i laické veřejnosti, kteří měli možnost v rámci osmi výstavních hal zhlédnout expozice 1800 vystavovatelů z celkem 60 zemí světa. Tolik hovoří o letošním Eurobiku oficiální statistiky, které potvrzují průběžně rostoucí zájem o výstavu od chvíle, kdy se Eurobike před třemi lety přesunul z Friedrichshafenu více na sever a do středozemí do Frankfurtu.

Jako pravidelný návštěvník Eurobiku od konce devadesátých let musím říct, že jsem měl letos od veletrhu různá očekávání a byl jsem zvědavý, jak se naplní, a musím říci, že mě docela pozitivně překvapilo několik novinek, v rámci celkového pojetí veletrhu, ale také to, jak se i v ekonomicky těžké době podařilo zorganizovat a přilákat k účasti takové množství vystavovatelů.

Větší a prémiovější expozice

Asi největším otazníkem, jak pro organizátory, tak pro návštěvníky, je každoročně struktura stánků a úroveň jednotlivých značkových prezentací. Zatímco od počátku frankfurtského veletrhu byla zejména trojice "devítkových" hal zaměřena převážně na asijskou produkci, od které se příliš neočekávala kultura expozic a šlo spíše o jednodušší "buňky" napěchované maximem produktů, v průběhu posledních let se i v rámci těchto hal začaly objevovat větší a prestižnější stánky méně i více známých výrobců, které návštěvníkům v mnoha případech ukazovaly, jakým směrem se posouvá dnešní asijská produkce.

Větší a prémiovější stánky však byly k vidění především v dalších halách, a ačkoli se prozatím nedá plošně hovořit o velkém návratu většiny globálních značek, tak ti výrobci, kteří se rozhodli akce účastnit, tak učinili řekněme ve velkém reprezentativním stylu a rozhodně nešlo jen o domácí německé výrobce, kteří vždy obsazovali ta nejprestižnější místa v rámci výstavní plochy.

Regionální prezentace zemí

Novinkou, která se evidentně již loni ujala, bylo dílčí seskupování evropských výrobců podle zemí původu. Již loni jsme takto mohli vidět společnou prezentaci několika portugalských výrobců, kteří ve větším formátu dostali samozřejmě prostor také letos, a to včetně i nám známého výrobce Carbon Team, jehož jedním z prvních zákazníků na poli odpružených rámů je český Superior.

Regionální "seskupování" a společná prezentace letos proběhlo ale i v rámci několika dalších států jako například Francie nebo nově i České Republiky, které proběhlo pod záštitou německé pobočky vládní agentury CzechTrade, spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, která letos přivedla na Eurobike například Pells, Olpran, nebo Rubenu.

Mnoho českých značek však i letos vystavovalo na Eurobiku samostatně v rámci svých vlastních expozic, rozesetých doslova po všech halách. Jejich aktuální průřez pro vás také připravujeme...

Tématické zaměření sekcí

Obdobně jako regionální slučování probíhá na Eurobiku také určité tématické slučování, a to v rámci oborově členěných sekcí. Asi největší z nich je několikátým rokem "Cargo zóna", v rámci které byly k vidění roztodivné exponáty určené k přepravě prakticky čehokoli.

Podobně koncipovaná byla i letos sekce, zabývající se startupovými projekty. Tady byly k vidění novější i již pomalu se etablující projekty původem z celého světa, které cílí jak na trh se službami, tak i na samotný produktový trh.

Najít jste zde mohli například i sekci výrobců elektrických pohonů, halu zaměřenou primárně na komponenty a doplňky nebo tématickou sekci zaměřenou na sport a závodní cyklistiku.

Poprvé se letos na Eurobiku objevila také samostatná sekce Hand Made malovýrobců, do které lákal zdaleka stánek s nepřehlédnutelnými vysokými koly.

Obrovská venkovní účast pro testování

Opravdu velký zájem byl i o venkovní testovací expozice, kam mířily především tisíce návštěvníků z řad laické veřejnosti, během dvou víkendových festivalových dnů, kdy byl Eurobike otevřen i pro ně.

Desítky, možná spíše stovky stánků lemujících venkovní testovací koridor sice v prvních dnech bojovaly s nepřízní počasí, ale to se koncem týdne umoudřilo, v některých chvílích tak provoz testbiků připomínal ranní zácpu na magistrále :-).

Návrat velkých premiér

Ačkoli mluvit o Eurobiku jako o místě, kam se vrací většina velkých premiér, by bylo příliš odvážné a zavádějící, přeci jenom zde bylo k vidění hned několik zajímavých novinek. Jednou z nich bylo například představení zcela nové generace gravelu Revolt od Giantu, o kterém si řekneme více již brzy.

Několik neveřejných premiér bylo možné vidět v "secret" sekci na stánku švýcarského Scottu, která byla paradoxně větší než veřejnosti přístupná expozice, ale zajímavé na ní bylo to, že šlo o modely, které Scott zatím nechce ukazovat koncákům, ale obchodníci je vidět mohli, protože by se měly začít prodávat ještě letos na podzim a je potřeba je včas objednat. Všichni společně se ale pak mohli kochat dvojicí kousků od známého bikového tunera Dangerholma.

Většina ostatních fyzických premiér měla již svůj mnohdy nedávný termín představení za sebou, nicméně není nezajímavé si osahat a vyzkoušet například nové řadící sady od TRP, Microshiftu a dalších nebo se polaskat s novinkami od Park Tool či nahlédnout do dílny ručně svařovaných rámů německé značky Nicolai.

Dost obletované byly elektro novinky od GasGasu, ale také obrovský stánek Bullsu, který představoval kompletně nové rámové platformy jak elektro, tak i klasických "bio"kol, a to v rámci jedné z největších výstavních ploch na veletrhu.

Určité "ticho před bouří" bylo cítit u Bosche, který žádnou velkou revoluci letos na Eurobiku neuvedl a většina prostor na jeho stánku tak byla soustředěna na zelenost a všeobjímající komunikaci a chytré aplikace, nicméně i tady se mají ještě za pár měsíců vytahovat nové projekty, související s modelovým rokem 2025. Uvidíme.

Hlavní trendy

Krátce se ještě musím zmínit o hlavních trendech, které byly na veletrhu k vidění. Že zde jednoznačně dominovaly elektrifikované exponáty, asi není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat, protože jedním z hlavních témat veletrhu je městská mobilita a kolem ní se tak točí většina peněz.

Zajímavé ale bylo sledovat i to, jak se elektrifikace promítá stále více i do sekundárního komponentového trhu. Roste také nabídka elektronicky ovládaných řadících sad nebo teleskopických sedlovek. Ve velkém se představují například světla a blikačky napájené a ovládané přímo z menu elektrobiků, resp. jejich baterií.

Zmiňovat specifickou nabídku robustnějších a odolnějších ebikových komponentů a doplňků, které jsou konstruovány nikoli na nejnižší hmotnost, ale primárně na větší odolnost pod těžšími jezdci, asi není potřeba, protože tento segment je budován již několik let a nastoupili do něj i renomovaní výrobci komponentů.

Jasně patrné byly letos také prezentace míry zelenosti některých výrobců, kteří se na obrovských tablech chlubili tím, jak málo CO2 emitují.

Nechyběly ani firmy prezentující produkty z části nebo zcela vyrobené z recyklátů, mezi kterými druhým rokem kraluje firma Igus, která se specializuje na zpracování vyřazených rybářských sítí. Jakkoli jsou její produkty z čistě praktického hlediska spíše úsměvné.

Velkým tématem byl letos pak také neustále rostoucí segment gravelů. Novinky v tomto segmentu hrály obecně jednu z hlavních rolí a zabíraly mnohdy většinu plochy v rámci expozic mnoha značek a troufám si tvrdit, že mezi "bio"koly byly právě štěrkolety nejčastějšími exponáty, byť zde nechyběly samozřejmě ani jejich elektrifikované verze.

Jednoznačně patrným trendem poslední doby jsou tak zvaná "lehká elektrokola", pro které dosud platilo, že úsporu na vyšší hmotnosti zajišťuje kombinace slabšího pohonu a menší baterie. Jenže podobně jako u automobilové elektromobility i zde probíhá neustálý vývoj a další výrobci přicházejí se svými novinkami, v rámci kterých lze obecně vysledovat trend snižování hmotnosti elektrokol.

Jde jak o superlight modely s opravdu menšími bateriemi a slabšími pohony, ale také o nové kombinace středně silných pohonů se středními nebo velkými bateriemi, nebo nově supersilných pohonů, ke kterým si můžete kapacitu baterie zvolit podle toho, do jaké hmotnostní kategorie se chcete dostat.

Nových pohonů od známých i méně známých značek bylo na Eurobiku k vidění spoustu. Premiéru si zde odbyl překvapivě i pohon od známého výrobce dronů a kamer DJI a svou expozicí elektropohybovadel mnohé překvapila také známá IT značka Acer. Jinak třeba i takový Bafang nebo Mahle v obou případech představovali své verze odlehčených pohonů.

Kdo měl nějaké naopak velké očekávání od Shimana, že by mohlo představit například nové XTR nebo bikové Di2, byl bohužel zklamaný. Ne že by velká expozice Paul Lange zela prázdnotou, ale kterého entuziastu uspokojí nový pohon EP5, nebo nové plastové platformové pedály a k nim nachystané platformové "tenisky"? Jediné, v čem mohlo Shimano letos držet krok se Sramem, tak byla velikost cateringových služeb obou konkurentů v rámci obou expozic, kde mělo Shimano nad Sramem lehce navrch, ale bude to stačit?

Více fotek a informací o letošním Eurobiku připravujeme...