Jiří Ježek už myslí na paralympiádu v Londýně

Všestranný český cyklista s podkolení amputací Jiří Ježek, jeden z nejúspěšnějších handicapovaných cyklistů světa, pětinásobný paralympijský vítěz a mistr světa. Úspěšně ale závodí i mezi zdravými cyklisty. Na horských kolech se sice objevuje jen sporadicky, ale Jirka si zkrátka prostor tady a teď zaslouží. Nejen kvůli medailím.... „Nesportuji jen kvůli výsledkům a medailím, ale svými výkony mohu dávat pozitivní příklad všem, co mají handicap, nebo se například zotavují z nemoci. Můj příběh už pár lidí motivoval a já od nich dostávám krásný esemesky, z toho mám největší radost,“ přiznal Jiří.

Proto jsme přijali pozvánku na tiskovou konferenci do pražského Hotelu Iris v nově vybudovaném stationu Slavie, kam jsme si přišli poslechnout jeho zážitky z Číny a samozřejmě také potěžkat cennou sadu medailí. A sou fakt pěkně těžký! Jirka si je rozložil pěkně před sebe a celou dobu při tiskovce se na ně díval a sem tam z nich smetl smítko. Při focení se pak zjistilo, proč se kouše do zlaté medaile....

Jirka se účastnil svých třetích paralympijských her, tentokrát v Pekingu. Od roku 2004 je ryzím profesionálem a zároveň pracuje po boku trenéra Viktora Zapletala jako asistent českého cyklistického reprezentačního týmu. Jak sám říká, jednou z jeho priorit zůstává vychovat do svého odchodu nového „Jirku Ježka“. Navíc několik měsíců před odjezdem do Číny, ve finiši své celoroční přípravy, vydal Jiří Ježek svůj životní příběh, monografii Frajer.

Na paralympijských hrách v Pekingu se český reprezentant stal nejúspěšnějším sportovcem: získal dvě zlaté, jednu stříbrnou a další bronzovou medaili. Dosud zazářil jako hvězda na třech paralympiádách a na svém kontě má celkem ve sportu, který platí mezi paralympioniky za nejkvalitnější, pět nejcennějších — zlatých — kovů. Toto se zatím žádnému jinému paralympionikovi nepodařilo.

Jirka závodil v Číně ve všech vypsaných cyklistických disciplínách, tzn. ve stíhacím závodě na 4 km, na kilometru s pevným startem, v team sprintu, časovce a silničním závodě. První zlatou medaili získal na Velodromu Laoshan hned první den ve stíhacím závodě na 4 km dne 8. září 2008, kdy porazil svého největšího rivala, Španěla Roberta Alcaideho, v novém paralympijském rekordu 4:45:278. "Já jsem odjížděl do Pekingu s tím, že bych mohl přivést alespoň jednu placku. Že to bude zlato hned první den jsem fakt nedoufal. Ohromně mě to posílilo psychicky," svěřil se Jirka.

O den později (9. září) na stejné dráze vybojoval stříbro na kilometru s pevným startem mezi specialisty, „kilometráři“, a kompletní sadu medailí doplnil o bronz v týmovém sprintu, spolu s kolegy Tomášem Kvasničkou a Jiřím Bouškou (10. září). Druhou zlatou medaili pak vyjel na technicky náročném silničním okruhu v časovce na 24,8 km (12. září). Trať představovala těžký test výkonnosti, i jezdeckých kvalit. Průměrná rychlost přesahující 44km/h je na podobně těžké trati úžasná. "Jel jsem uvolněně, už jsem si to užíval. Tady je právě vidět, že psychika je minimálně 50% úspěchu sportovce. Po té první medaili jsem byl nad věcí," řekl Jirka.

Peking, kde v průběhu pěti dnů získal Jiří Ježek „sadu“ čtyř olympijských medailí, se stal nejúspěšnější paralympiádou v jeho dosavadní sportovní kariéře. Ještě nedávno Jiří Ježek uvažoval, že paralympiáda v Pekingu bude jeho poslední. Čtyřletá příprava byla ovšem hodně náročná, Jirka například musel přibrat. "Měl jsem málo síly, byl jsem opravdu hodně hubený. Přibral jsem devět kilo, což nebyl problém, ale přetavit ty tuky pak na svaly už bylo těžší. Ale vyplatilo se." Jeho profesionální kariéra by zřejmě nebyla tak slavná bez jeho ženy Soni, která je mu manažerkou, fanynkou, rádkyní a oporou. "Soňa se půl roku učila čínsky, aby nás tam nic nepřekvapilo. Nakonec se nám to opět vyplatilo, třeba v taxiku jsme nikdy neměli problém," dokreslil do detailu naplánovanou přípravu Jirka.

Nyní se ale čtyřiatřicetiletý cyklista rozhodl, že se bude připravovat i na londýnskou paralympiádu v roce 2012. Ta je ovšem schovaná za další obrovskou bariérou dřiny a odříkání. Jirka Ježek si ale stanovil další hranice, kterých by chtěl dosáhnout, a tak se můžeme těšit, že jeho jméno bude opět plnit novinové články z paralympijských her v Londýně za 4 roky. „Každý rok je pro cyklistu něčím důležitý, v roce 2009 pro mne sportovní vrchol znamená mistrovství světa ve Španělsku, odkud pocházejí moji největší soupeři. Beru to jako výzvu. Tam směřuje moje příprava, tam bych rád dorazil ve vrcholné formě. Abych dokázal, že se i ve svých 34 letech mohu zlepšovat. Mám pocit, že mohu ještě sportovně něco dokázat. Navíc se neustále proměňují i technologické možnosti. Ve stíhacím závodu na 4 kilometry bych se rád pokusil o nový světový rekord. Myslím, že je reálné, abych vylepšil svůj výkon z Pekingu o 3 vteřiny, “ nastínil Jirka své plány do budoucna.

Text a Foto: Artforma a Jan Němec