Katka Nash se nechá pozvat na pivo a říká: Vím, že na medaili mám

Kateřina Nash je jednou z adeptek na titul ze sobotního závodu žen na cyklokrosovém mistrovství světa v Táboře. I když jede doma a fanoušci do ní vkládají největší naděje ze všech českých reprezentantů, přehnaný tlak si nepřipouští. "Vím, že šanci na medaili mám. Budu bojovat ze všech sil a uvidíme, jak to dopadne," říká 37letá závodnice americké stáje Luna Pro.

Katko, snad všichni čeští fanoušci tě vidí minimálně na bedně, mnozí z nich na nejvyšším stupni. Co to s tebou dělá?
Zatím je to vcelku příjemný, nemám s tím problémy. Připravila jsem se nejlíp, jak jsem mohla. Chci bojovat o co nejlepší výsledek, ale sport bývá v tomhle směru někdy záludný, protože dopředu se nedá nic plánovat. Nikdo s jistotou neví, kdo vyhraje. Může být pět největších favoritek a vyhraje ta šestá. I tyhle situace sport přináší, a proto na něj lidi rádi chodí. Ale já se budu snažit, co to půjde, abych nezklamala.

Zvýšil se na tebe tlak po odstoupení Zdeňka Štybara?
Trošičku ano, ale nejde o nějaký extrémní nárůst tlaku. Sama od sebe čekám hodně.... Myslím úplně nejvýš.

Věříš, že během víkendu dorazí hodně fanoušků?
Ráda bych je pozvala. Já v neděli nezávodím, ale zůstávám tady. Budu se dívat na trati, budu s sebou mít nějaký plakáty, a kdyby mě diváci chtěli pozvat na pivo nebo na panáka, ráda si ho s nimi dám. Třeba by je to mohlo zajímat :-)

Jak se ti líbí trať v Táboře?
Nějaké velké změny tady nenastaly. Máme to tu najeté, okruh se mi vždycky líbil. Byla jsem tu v prosinci před svátky, teď je to jen trošku víc podmáčené. Ale do víkendu se všechno může změnit. Počasí stejně neovlivním a bude to stejné pro všechny.

Ale určitě bys radši brala bláto než led a sníh...
Budu brát, co bude, ale raději bych měkčí a těžší trať, která bude vyžadovat silovější pojetí. Rychlou zmrzlou trať bych moc nechtěla.

Jaké máš vzpomínky na Tábor?
Před pěti lety jsem tu byla na mistráku světa čtvrtá, ale vyhrála jsem tady světový pohár. Vždycky byla fantastická atmosféra. I kvůli ní se sem pokaždé ráda vracím. Chci si ten závod užít. Mám radost, když mohu závodit před rodinou i českými fanoušky. Šance závodit doma na mistrovství světa je skutečně mimořádná. Navíc celá moje rodina je z jihu Čech a sem dorazí skoro všichni. Hlavně rodiče moje závody hodně prožívají, sledují bedlivě celou moji kariéru a jsou to vlastně největší fanoušci.

Zažíváš letos v cyklokrosu životní sezonu?
Asi ano. Jsem s ní hrozně spokojená. Po bikách jsem si dala pořádné volno, skoro na měsíc jsem úplně vypnula. Tělo takový odpočinek potřebovalo. Cítím se skvěle, neměla jsem žádný výpadek. Jen doufám, že ta výborná sezona bude ještě pár dní pokračovat.

V závodech míváš pomalejší starty. Zaměřila ses na to třeba v přípravě?
Spousta lidí mi to připomíná, ale já si říkám, že je lepší mít dobrý finiš než start. Radši vyrazím desátá a dojedu první než obráceně :-)

Co tě čeká do sobotního závodu? Kolikrát ještě půjdeš na trať?
Byla jsem tu ve středu, dneska ráno, odpoledne jsem šla na silnici. Trénink na trati si dám ještě v pátek a v sobotu ji půjdu omrknout hned po závodě juniorů. Ve středu to bylo docela bahnité, dnes ráno to vypadalo zase spíše na běžky.

Jak bude vypadat tvůj režim v den závodu?
Vstanu kolem osmé. Jíst budu jen jednou, s ohledem na start není čas na oběd. Většinou si dám standardní snídani 3,5 hodiny před závodem. Cyklokros v této sezoně zatím jezdím bez obědů a vychází to. Pak pojedu na trať, asi tak na jedenáctou. Hodinu se rozjedu na válcích. Nemám to sice ráda, ale v tomhle období není jiná šance. A je to lepší, než jezdit někde v ulicích města a riskovat defekt. Před startem si dám gel a jdu na to.

Máš nějaké rituály?
Pověrčivá nejsem, talismany nevozím. Jediný rituál je být na trati brzy, nic nezapomenout na hotelu, zkontrolovat materiál, dobře se rozjet. Zní to nudně, ale nemám potřebu přidávat něco jinýho.

Foto: Michal Červený