Kolik váží nejlehčí a nejtěžší přehazovačky?

Patříte mezi gramhoniče? Jestlipak víte, kolik můžete ušetřit na nejběžnějším komponentu a jak se jeho hmotnosti pohybovaly v čase?

Autor: Petr Bureš
Kolik váží nejlehčí a nejtěžší přehazovačky?

Přehazovačka patří u jízdních kol mezi nejdůležitější komponenty. Díky ní můžete využívat velký rozsah převodů, který je zejména na horském kole potřeba k tomu, abyste na něm mohli jezdit jak z kopce, tak zdolávat prudké výjezdy.

Během více jak třiceti let se převody na horských kolech výrazně proměňovaly, ale funkce přehazovačky zůstala v podstatě stále stejná - měnit polohu řetězu vůči kazetě. Zatímco v devadesátých letech probíhala éra sedmi a osmi pastorkových kazet kombinovaných s předními trojpřevodníkovými klikami, na přelomu milénia přišly devítipastorkové kazety a a po nich pak desetipastorkové řídící systémy, u kterých postupně došlo k přechodu na pouze dvoupřevodníkové kliky, aby o několik let později přišla zásadní revoluce v podobě 1x11 převodů, u kterých se zásadním způsobem změnil poměr mezi velikostí kazety a převodníku a současně s tím také požadavky na samotné přehazovačky. Dnes běžně používáme systémy 1x12, které jsou v podstatě jen jakousi evolucí původních 1x11 systémů a zajímavé je, že se u některých levnějších nebo specifických sad výrobci zpětně vrátili k menšímu počtu pastorků při zachování velkého převodového rozsahu.

Dnes to ale má být o gramech a malém připomenutí toho, jak se nárůsty hmotností postupně propisují konkrétně do samotných přehazovaček. Přehazovačka se skládá v podstatě ze tří hlavních částí. Tělo přehazovačky obsahuje jednak hlavní šroub, který ji spojuje s rámem kola, jednak místo, kam přichází bovden ovládající pohyblivou část přehazovačky a také dvojici čepů řadícího paralelogramu. Druhá část - paralelogram, je důležitá pro přesné řazení a kromě samotného paralelogramu v sobě ukrývá jednak pružinu, jednak upínací část pro fixování bovdenu. No a konečně poslední část přehazovačky, spojená na druhé straně s paralelogramem, má za úkol napínat patřičně řetěz. Proto tu najdete druhou pružinu, napínající vodítko a dvojici kladek. Délky vodítek i velikosti kladek jsou pak zcela poplatné dané době a potřebám vykrýt rozdílné rozsahy převodů.

Jakkoli se dispozice všech tří částí přehazovačky v průběhu let různě upravovaly, princip fungování zůstává stále stejný. Co se však opravdu výrazně změnilo, je hmotnost. Postupné navyšování hmotnosti přehazovačky má však své důvody a mezi ně patří především skutečnost, že původní přehazovačky pracovaly s daleko menším rozsahem pastorků, který pomáhaly redukovat přesmykače. Poté, co se přešlo na jednopřevodníkové kliky, se část ušetřené hmotnosti na druhé řadící páčce, přesmykači a klikách prostě logicky přesunula na přehazovačku a kazetu, což v součtu do značné míry eliminovalo nárůst hmotnosti přehazovačky.

Pojďme si to ale ukázat na několika konkrétních číslech. V roce 1992 přišla na trh tehdy zbrusu nová závodní MTB sade Shimano XTR, která poprvé v historii přinesla pohon 3x8. Do té doby se na dražší horská kola osazovaly zejména sady LX, DX a XT, které disponovaly pouze 3x7 převody. XTR ale nepřinášelo jen o jeden pastorek navíc, ale především velkou úsporu hmotnosti díky použití špičkových materiálů. Na kazetě jste tak našli titanové pastorky, v přehazovačce keramická kluzná pouzdra a kliky měly nový subtilnější tvar.

Zatímco tehdy velice oblíbená a co do životnosti dodnes nepřekonaná sada DX nabízela přehazovačku vážící 317 g, závodní XTRková přehazovačka se dokázala dostat jen na 226 g!!!

V Shimanu tehdy dostali jasné zadání - dostat se s hmotností pod špičkovou závodní sadu Suntour XC PRO, která byla představena v roce 1990 a nabízela na tehdejší dobu opravdu ultimátně nízkou hmotnost mimo jiné i díky tomu, že využívala klasické jednopáčkové řazení nad řídítky. Přehazovačka XC PRO s krátkým vodítkem tak patří dodnes ke špičkovým komponentům vyhledávaným staviteli retro kol díky tomu, že vážila pouhých 235 g.

Absolutní TOP přehazovačkou v polovině devadesátých let se stala americká garážovka od Paul Components, která se vyznačovala jednak rekordně nízkou hmotností 183 g a jednak tím, že byla kompletně rozebiratelná a veškeré její části byly frézované z letecké slitiny hliníku.

To by asi stačilo, co se historie týká, pojďme se podívat na současný stav. Přesmykače jsou dávno minulostí, vícepřevodníkové kliky taktéž, a úkolem přehazovaček je dokázat přesně řadit a napínat řetěz v rozmezí 10-52 zubů.

Technologická současnost navíc dupe na plyn i co se elektrifikace přehazovaček týká, přičemž v MTB můžete mít buď stále skvěle mechanické řazení, nebo stále populárnější elektronické sady Sram AXS. Obojí má své plusy i mínusy, ale obecně platí, že za elektroniku si budete muset hodně připlatit, a přitom se stále smířit s tím, že bude těžší, zatímco u mechaniky máte výhodu nižších pořizovacích nákladů, nižší hmotnosti a také určitou blbuvzdornost v případě, že jste ignorant a nechcete řešit neustálou kontrolu baterií.

A začneme u mechanických přehazovaček současnosti. Pro představu, nejlevnější dvanáctkové přehazovačky, které výrobci poměrně často montují na biky všech kategorií, jsou Sram SX a Shimano Deore. V hmotnostním souboji tady jednoznačně vítězí Shimano, protože jeho Deore váží pouhých 321 g, zatímco základní dvanáctková Sram SX přehazovačka 348 g.

Zajímavý je však také pohled na opačnou stranu nabídky mechanických přehazovaček, kde se proti sobě staví Sram XX1 a Shimano XTR. Tady je pozoruhodné, jak se podařilo Shimanu optimalizovat hmotnost nového XTR, jehož přehazovačka je na první pohled téměř dvakrát větší než ta z první generace, ale nárůst hmotnosti přitom není zdaleka tak velký, jak byste čekali. Současné provedení XTR přehazovačky váží totiž pouhých 243 g, což je nárůst oproti první generaci o pouhých 8 gramů!!!

V přímém hmotnostním souboji špičkových mechanických přehazovaček tak americký Sram o kousek zaostává, protože jeho topmodel přehazovačky XX1 váží 264 g. Zajímavou alternativou, která se v posledních letech objevila na poli špičkových přehazovaček pocházejících od alternativních výrobců, je pak například unikátní přehazovačka Ingrid, která kombinuje zajímavý design, unikátní materiály a technologii výroby s velice rozumnou hmotností 275 g. Hlavní výhodou Ingrid je ovšem to, že díky vyměnitelnému vodítku umožňuje použít přehazovačku jak se Sramem, tak Shimanem MTB i gravel silničním řazením a podobně jako kdysi Paul je kompletně rozložitelná.

Na závěr jsem si nechal nejtěžší kalibr v pravém slova smyslu. Tím jsou elektronicky ovládané přehazovačky Sram AXS. O jejich kladech i záporech toho byla napsána spousta, a jak roky běží a zkušenosti s jejich používáním nabývají, dá se pomalu už i konstatovat, že to rozhodně není slepá ulička, ale velice schopná alternativa k mechanickým řadícím sadám, která však nemá ambice zcela a nadobro vytlačit mechanické přehazovačky.

Výrazně vyšší hmotnost, která může být pro někoho také velkým handicapem, je zde z části omlouvána absencí kabeláže, nebo snazším a přesnějším řazením. Položíme-li zde vedle sebe nejlevnější a nejdražší bezdrátovou přehazovačku, zjistíme, že ačkoli se cenově od sebe liší poměrně značně, váhový rozdíl až tak obrovský překvapivě není.

Základní provedení Sram GX váží 487 g, zatímco bezmála dvojnásobně drahá přehazovačka Sram XX SL váží 442 g. Část z této nadváhy oproti konkurenčnímu mechanickému Shimanu bude vykompenzována absencí lanka, bovdenu a také o něco těžší řadící páčkou, nicméně i tak musíte počítat s tím, že elektronické bezdrátové řazení přinese oproti tomu mechanickému minimálně o 200 g navíc. Je tedy pouze na vás, co budete preferovat a s čím se na to konto smíříte.

Přečteno - 15222x Tagy: sram shimano ingrid
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníScott Sram posiluje o mladé talenty, Schurter pokračuje až do roku 2026
    Scott Sram posiluje o mladé talenty, Schurter pokračuje až do roku 2026
  2. TechnikaFotogalerie: Norco Range VLT A2
    Fotogalerie: Norco Range VLT A2
  3. ServisShimano zveřejnilo finanční výsledky za Q3, oživení trhů se zpožďuje
    Shimano zveřejnilo finanční výsledky za Q3, oživení trhů se zpožďuje
  4. TechnikaFotogalerie: Kellys 2025
    Fotogalerie: Kellys 2025
  5. Tech newsKellys novinky 2025
    Kellys novinky 2025
  6. TechnikaFotogalerie: Crussis 2025
    Fotogalerie: Crussis 2025

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 petan - vloženo: 25.08.2023 v 10:14:23

    odpověď na tntbiker — #3 Samozřejmě že ano. Pokud by tomu tak nebylo, nemuselo by vznikat tolik různě drahých variant.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 tntbiker - vloženo: 18.08.2023 v 12:48:18

    A jaký je prosím smysl toho zbytečného článku? To si jako někdo vybírá přehazovačky podle váhy? :-)

    1. na tento komentář reaguje petan — #4
    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 petan - vloženo: 17.08.2023 v 20:19:49

    odpověď na lvrtiska — #1 Tabulku jsem přiznám se neudělal záměrně, z toho důvodu, že jsem nechtěl kombinovat různé zdroje hmotností aby nebyla data zavádějící. Veškerá čísla udávaná v článku jsou aktuální hmotnosti přehazovaček zvážených na naší redakční Park Tool váze. Schválně jsem se snažil vybírat základní verze a srovnávat je s topovými verzemi s tím, že se dá předpokládat, že SLX, XT, nebo GX a XO1 budou někde "mezi tím". Sram u nových sad hmotnosti přestal uvádět úplně, protože ví že nové sady jsou těžší a nechce to příliš prezentovat. Shimano pro změnu nové sady top sady stále nemá, takže je otázka jaké hmotnosti v článku vlastně postrádáte?

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 lvrtiska - vloženo: 17.08.2023 v 18:32:05

    Tak podle nadpisu jsem se moc moc těšil, že tu po záplavě placených PR článků a propagace E-bike, redakce vyplodila konečně něco zajímavého a užitečného. Už při otevírání jsem se v duchu modlil za to, aby to redaktor neodfláknul a dal tam hlavně tabulku. Už po zběžném prohlídnutí se dostavilo ohromné zklamání, tabulka nikde, zase je to obvyklý místní brak. I tak jsem se přemluvil a článek přečetl celý. Co říci, evidentně místní redaktoři už ani nevědí co to pořádná práce je a jak mají kvalitní články vypadat. Když už ty data mají, kolik práce navíc by asi bylo, vše do závěru shrnout do přehledné tabulky seřazené třeba od nejlehčí po nejtěžší. Rovnou si odpovím moc ne. Článek opět rychlokvaška, pod heslem hlavně sem něco plácnout ať se to tu hýbe o obsah přeci vůbec nejde, hlavně zajistit si prokliky, aby cinkalo z reklamy. Začíná to tady být opravdu žumpa.

    1. na tento komentář reaguje petan — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744