Král Van der Poel má evropský titul! Cink po problémech 12.

Počasí hrálo do karet jak pořadatelům, tak i závodníkům. Po včerejších deštích se tolik neprášilo a v příjemném klima se do Anthropos Arény od rána stahovaly davy fanoušků. Ti vytvořili parádní atmosféru hodnou evropského šampionátu. A to sedí Mathieu van der Poelovi, jemuž české prostředí přeje - po premiérovém vítězství v závodě SP před dvěma měsíci v Novém Městě, dnes získal svůj první bikový titul mistra Evropy. Ondřej Cink nakonec skončil na 12. místě, Stošek i s defektem pětadvacátý, Kulhavý 31.

A závodníci se divákům náležitě odměnili krásným závodem na osm kol. Hned v tom prvním, když největší hvězda startovního pole Mathieu van der Poel (NED) měl spolu s největším českým želízkem v ohni Ondřejem Cinkem mírný náskok, šel Nizozemec v sekci zvané "Čertík" přes řídítka. Než se z prachu sebral, Ondřej zůstal ve vedení před skupinkou pronásledovatelů. V cílové rovince ovšem svěsil nohy a počkal, nechtěl plýtvat silami.

"Ze začátku jsem se tam snažil být, ale věděl jsem, že to není ono, měl jsem takový těžký nohy," říkal později v cíli Ondra Cink.

Čtyřiadvacetiletý van der Poel se ale brzo z pádu oklepal a už během dalšího kola byl zpět v čelní skupině společně s Ondřejem, Thomasem Litscherem (SUI), Florianem Vogelem (SUI), Lucou Bramatim (ITA), Gerhardem Kerschbaumerem (ITA). A v dalším kole se rozhodl soupeřům ujet. A ujel. V podstatě nikdo nereagoval, jakoby jim bylo jasné, že boj s van der Poelem je předem prohraný. 

Překvapivě jako první "odcouval" ze skupiny pronásledovatelů muž s číslem 1 Kerschbaumer. Ondra Cink zůstal na špici ve skupině, kde se situace měnila každým okamžikem. Ondřej zkoušel atakovat, ale pánové mu příliš prostoru nedali. Své šance se naopak později, ve druhé půlce závodu, chytil sedmatřicetiletý Florian Vogel, jeden z nejstarších jezdců pole. A byl úspěšný. Brzy si vybudoval náskok a zbyl tak jen boj o bronz.

Ondřej Cink

Z něj byl bohužel vyřazen i Ondřej Cink, jemuž přestal fungovat tlumič a zároveň i nohy. A v posledních dvou kolech se propadl až na finální dvanáctku. "Neměl jsem svůj den. Šel jsem do závodu s tím, že chci medaili. Takže je to pro mě zklamání, nejsem ale spokojený ani s výkonem, protože dneska to tam prostě nebylo. Měl jsem i náběh na křeče a nohy byly poslední dvě kola úplně tuhý," vypověděl zklamaný Ondřej Cink, jehož už příští víkend čeká další závod SP. 

Mathieu van der Poela pád v úvodu poznamenal jen prachem na ramenou. Hlava, technika a nohy dál táhly za jeden provaz. Bezchybně si šel za svým cílem, vybudoval si více než minutový náskok a poslední okruh si tak mohl dovolit jet na jistotu. Vyhrál s náskokem 43 vteřin před Vogelem a největším překvapením šampionátu Milanem Vaderem - rovněž Nizozemcem, čerstvým národním mistrem.  

Mathieu van der Poel má další bikový skalp...

Parádně se startovním polem kupředu prodíral Martin Stošek, se startovním číslem 61 se prokousal až na 18. pozici, ale pak v předposledním kole musel stavět v depu a o umístění v první dvacítce přišel. 

"Ufouknul jsem kolo... bylo to způsobený tím, že mi ve třetím kole přestala fungovat teleskopická sedlovka, takže jak jsem to měl hezky najetý, tak jsem pak musel jezdit se sedlem nahoře a to je hned jiný a necítil jsem se ve sjezdech komfortně. Z toho pramenilo i to, co se stalo a musel jsem stavět v depu a měnit zadní kolo," litoval Martin, který dál ukazuje svou vynikající fazonu.  

"Stálo mě to bohužel místo ve skupině, která byla naskládaná kolem dvacítky. Trochu mě to mrzí, takovým mým cílem byla právě dvacítka... ale na druhou stranu s mojí startovní pozicí je to do dobrý. Jel jsem až z poslední řady, povedl se start, musel jsem se tam dostat. Jel jsem svůj doraz," dál vypověděl Martin Stošek, jenž by tak teoreticky mohl dostat pozvánku na mistrovství světa do Kanady. 

"Zatím jsem žádnou takovou nabídku nedostal, ale kdybych jí dostal, tak bych ji pochopitelně rád využil, ještě by hodně záleželo na tom, co by na to říkal šéf týmu Kristián, protože máme zrovna na tu dobu naplánovaný soustředění v Livignu. Myslím ale, že každá příležitost reprezentovat by se měla využít."

Martin Stošek

S číslem 49 se na start postavil i Jaroslav Kulhavý, jehož forma je pravým opakem té Martinové. Každopádně Jára se do závodu také zakousl a před diváky, kteří ho hnali jako kdyby jel o zlato, se pomalu dostával dopředu. Svou jízdu skončil na 31. pozici.

"Bylo to jakž takž, rozhodně to nebylo 100%, pořád s tím bojuju. Doufám, že se pomalu vracím a bude to fungovat. Jel jsem s Honzou Škarnitzlem, pak jsem ho i předjel, tak jsem si říkal, že je to dobrý, že tam nějakej minimální standard je. Ale pořád se nedokážu přehoupnout přes watty, který jsem běžně jezdil," zhodnotil své vystoupení Jára.

Jaroslav Kulhavý

Třiatřicáté místo Jana Škarnitzla rozhodně nepotěšilo a bylo daleko od jeho největšího úspěchu - bronzové medaile ze šampionátu v roce 2014 v St. Wendelu. Jan Vastl ze závodu odstoupil vinou bolestí, které mu způsobil pád v tréninku.