Kulhavý se po Cape Epic odměnil svíčkovou a veteránem

Bez zavazadel, ale s hodně dobrou náladou, předstoupil dnes dopoledne čerstvý vítěz Cape Epic před novináře v pražském Cyklo 69. "Klasika, nepřišly mi věci, ani když jsem letěl tam. Koupil jsem si tam takovou krásnou žulovou sošku, měla 8 kilo, tak snad to nebylo kvůli ní :-)" smál se Jára. "Ale tašky nepřišly nikomu z nás, ani Michalovi Červenýmu a ani Petrovi Vláškovi. Jediný, co jsem měl v příruční tašce, byl dres, takže to je fakt origoš," ukazoval dobře naladěný Jára na figurínu navlečenou do jeho dresu, který vyfasoval po závěrečné etapě Cape Epic. 

Ještě večer společně s "českým gangem" z Afriky, tedy fotografem Míšou a fyzioterapeutem Vláškem, zašli společně na večeři. "Odměnili jsme se svíčkovou. No a já ještě veteránem," pomalu se přiznával Jára a rozpovídal se o své zálibě v autech: "Investoval jsem do svého hobby, koupil jsem si auto z roku 1977, je to Mercedes-Benz 450SL. Už jsem o tom přemýšlel delší dobu, a když byl v Africe čas, tak jsem vypnul a brouzdal po internetu, jde o mého prvního veterána. " přiznal se Jára Kulhavý, který je od roku 2015 ambasadorem Maserati. Pořízení starého vozu bere zároveň jako investici. Je to všechno tak nějak dohromady - zároveň hobby, investice a uložené peníze, protože kdyby bylo třeba, tak to může člověk zase prodat," uvedl třiatřicetiletý rodák z Ústí nad Orlicí.

Ze čtyř absolvovaných Epiců má tři vítězství. To letošní bylo poprvé s jiným parťákem než s Christophem Sauserem. A poprvé, kdy jel v roli lídra. Před pěti lety zaučoval Suzi jeho, letos Jára vedl o hlavu menšího a o 20 kilo lehčího Američana Howarda Grottse. "Máš zodpovědnost za oba a na druhého musíš brát ohled, protože výsledek je o spolupráci té dvojice. A přiznávám, že mě trochu vyčerpávalo, že jsem na všechny ty věci musel myslet já," přiznal Kulhavý. "Před pěti lety jsem tam byl za nováčka já, Suzi mi jen říkal, co mám dělat. Sněz tohle, sedni si sem, vstáváme v tolik… Teď jsem v týhle roli byl já."

Jára také přiznal, že před Epicem vlastně ani na stupně nepomýšlel, chtěl si Howieho jen vyzkoušet a bednu naplánovat až na další roky. "Bál jsem se toho, ale byl super nachystanej, celou zimu dřel, měl z toho velký respekt. Už na Kypru ukázal, že je silnej. Brzy jsme přehodnotili plány a začali jsme jet o výsledek. I když se nám problémy nevyhýbaly, pořád jsme na tom byli slušně. Ke konci už Howie jel skvěle a takové prvotní chybky byly pryč."

I když byl letos Cape Epic plný hvězd, Jára s Howiem zvítězili s velkým náskokem bezmála deseti minut. "Je to parádní, tohle jsem si nemyslel. Bylo tam hodně lidí, dobrá konkurence. Za těch pět let se závod strašně změnil a hrozně zrychlil. A nikdo na vás nikde nečeká, třeba kluci z Cannondalu útočili i na občerstvovačkách. Jedeš čtyři hodiny a nikdo nedá nikomu nic zadarmo. Když soupeři vidí, že máš problém, snaží se toho využít a odjet," konstatoval Kulhavý.

Když se ho novináři ptali na nejhorší den, Jára řekl, že jel v podstatě na 85 % a nejhůř mu bylo před Cape Epic. "Nejhůř jsem se cítil 2 dny před závodem, ležel jsem v horečkách, byl jsem mrtvej. Z toho jsem měl fakt blbej pocit. Povedl se nám celkem prolog, pak první tři etapy nás brzdily defekty, ale pořád jsme tam byli. Konec už pak byl dobrej, zlomilo se to časovkou, kdy jsme dojeli soupeře z Cannondalu, a tím se ujistili, že jsme na tom dobře a mohli bychom žluťáka dovézt do cíle."

To se Járovi s Howiem povedlo bezchybně. 

Teď se Jára zase musí přeštelovat na cross country. "Mám měsíc a půl na to, abych se přetransformoval :-) Na Cape Epic jsem se nachystal dobře, rád bych udělal totéž směrem ke svěťáku, hlavně bych se rád ukázal v Novém Městě na konci května," zakončil povídání Jára.