Lídři Cape Epic nezaváhali ani v 5. etapě, Stošek se Seewaldem navýšili náskok!

Peloton bikerů se pomalu, ale jistě blíží do svého cíle ve Val de Vie, pátá etapa zavedla závodníky do Mekky jihoafrického MTB do Stellenbosche. Trasa z Greytonu měřila 115 km a převýšení činilo 2 400 m, hned po startu se bikeři vyšplhali do nejvýše položeného místa letošního Cape Epic v 810 m n.m., legendární Rusty Gate. Druhou nejdelší etapu 18. ročníku Cape Epic vyhrála domácí dvojice Imbuko Type DEV ve složení Pieter du Toit a Marco Joubert, česko-německé duo ve žlutých dresech Martin Stošek a Andreas Seewald (Canyon Northwave) dojelo druhé. V průběžném pořadí si ovšem o další tři minuty polepšili, Němci Georg Egger a Lukas Baum (Speed Company) dojeli pátí se čtyři a půlminutovou ztrátou. Mezi ženami si pro své druhé vítězství přijel tým 91 Songo Specialized - Haley Batten (USA) a Sofia G. Villafane (ARG), který tak navýšil svůj náskok na čele průběžného pořadí na více než čtvrt hodiny. 

Osmikilometrové stoupání, která následovalo hned po startu, startovní pole výrazně rozdělilo. Haley Batten a Sofia G. Villafane v něm ale nedokázaly ujet domácím favoritkám Candice Lill a Mariske Strauss...

115km trať nabídla tři zásadní stoupání, hned v tom prvním, jenž následoval téměř od startovní čáry, se znovu pokusili atakovat Němci z týmu Speed Company. A nakonec se jim podařilo dostat se do minutového vedení, ale vinou jízdy na hraně špatně odbočili a ještě měli pád. To je rázem dostalo za hlavní balík pronásledovatelů, který si museli pracně dojíždět.

"Do prvního kopce kluci jeli asi jen kilometr, pak jsme je sjeli a udávali tempo spíš my, nahoru jsme nakonec měli náskok my. Oni si udělali největší náskok až ve sjezdu, kde strašně riskovali. V těch kamenitých sekcích jedou strašně rychle, mají to tam 50 na 50. Zatímco oni nemají co ztratit a můžou to tam vsadit všechno, my jsme na tom jinak. Riskovat ve sjezdu prostě nechceme, bylo by to zbytečné takhle ztratit vteřiny nebo minuty. Takže jsme je nechali jet a nakonec se ukázalo, že riskovali až moc, údajně špatně odbočili a najednou byli za námi," líčil Martin úvodní stoupání a sjezd s názvem Rusty Gate.

Stoupání na Franschhoek

Další stoupání na Franschhoek Pass vedlo čistě po asfaltu, jiná možnost přejet tento skalnatý hřeben zkrátka není. A v něm se nestalo nic zásadního, Martin s Andreasem pohodlně kontrolovali tempo. Až ve sjezdu do stejnojmenného městečka zaútočila jihoafrická dvojice Imbuko Type DEV ve složení Pieter du Toit a Marco Joubert, kteří nakonec dokázali svůj pokus o atak proměnit v etapový triumf, navíc se slušným rozdílem 2:06 min. "Jihoafričany jsme nechali odjet, z naší strany tam nebyl důvod s nimi jet. Navíc jsme si vyplýtvali spoustu sil sjížděním Speed Company. Byli jsme docela zklamaný, že nám vůbec nikdo z tý velký skupiny nepomáhal. Vsázeli jsme na kluky ze Spešlu, kteří jsou třetí průběžně a mohli by se posunout, ale vůbec se jim do toho nechtělo. Pro nikoho z favoritů jejich atak nebyl důvod je sjíždět. Každý rok to na Cape Epic chce nějaká jihoafrická dvojice zkusit a ukázat se v domácím prostředí. Dneska jeli moc hezky a zasloužili si vyhrát, my jsme rozhodně pomalu nejeli," okomentoval Martin.

Vítězové 5. etapy - Imbuko Type DEV ve složení Pieter du Toit a Marco Joubert

Andreas, Martin a tým Toyota 91Songo Specialized

"V závěru jsme měli dobrý nohy, takže jsme dál udávali tempo ve skupině, poslední výjezd i sjezd jsme mohli jet na jistotu, protože jsme to tady měli už natrénovaný. Rozjel jsem tempo v kopci a udržel ve sjezdu, abychom se nenechali od týmu Specialized předjet... druhý místo v etapě je super," upřesnil Martin vývoj na konci etapy.

Česko-německý pár tak má za sebou už čtvrtý den ve žlutém dresu, náskok v průběžném vedení činí bez šesti sekund sedm minut. Do cíle ve Val di Vie chybí už "jen" 144 km a 4 700 m převýšení. "Ten žluťák je horší a horší, abych se přiznal. Tlak je velký, ale snažím se to nepřipouštět. Snažím se do toho jít, jako kdyby každý den byl samostatný závod, snažím se nemyslet moc dopředu. Sedm minut je hodně dobrá zpráva, já se cítím dobře, troufám si tvrdit, že zítra ty nástupy v prudkých kopcích budu moct odvracet. Něco jsme si už projeli minulý týden, uvidíme, kdo se tady zítra na trailech bude chtít ukázat," řekl Martin, který už myslí na zítřejší etapu v okolí Stellenbosche, etapu plnou trailů a prudkých stoupání. Šestasedmdesátikilometrová trať má 2 700 m převýšení, druhé nejvyšší v letošním ročníku!

Good job boys!