Tom Pidcock se stal podruhé v kariéře mistrem světa XCO, přestože do závodu vyrážel až z páté řady. Detailní rozbor mezičasů ukazuje, že jeho cesta z 32. místa až ke zlatu nebyla žádnou bezhlavou stíhací jízdou.
Val di Sole, které už počtvrté hostilo světový šampionát bikerů, přineslo velmi sledované vyvrcholení v podobě závodu mužů s Tomem Pidcockem a Mathieu van der Poelem. Zatímco nizozemská superstar a vítěz závěrečné etapy Tour de France 2026 se ani tentokrát nedokázala mezi bikery prosadit, o čtyři roky mladší borec z Leedsu – vedle van der Poela možná méně nápadný, ale na horském kole o poznání úspěšnější – přišel, viděl a zvítězil.
Brit si postupně dávkoval síly, ve čtyřech z osmi kol zajel nejrychlejší čas a rozhodující rozdíl vytvořil až v posledních dvou okruzích. Zajímavý pohled nabízejí čísla také u českých závodníků.
Tom Pidcock v nedělním závodě mistrovství světa ve Val di Sole znovu ukázal, že startovní pozice pro něj nemusí být rozhodujícím handicapem. Kvůli nízkému počtu bodů v MTB žebříčku vyrážel s číslem 78 až z páté řady a úvodní startovní okruh dokončil na 32. místě. V cíli už ale slavil svůj druhý titul mistra světa v XCO.

A když se jeho závod rozebereme kolo po kole, možná ještě lépe vynikne, jak precizně si cestu za vítězstvím rozvrhl.
Pidcock dokončil startovní okruh za 4:35 min. Na nejrychlejší ztrácel šestnáct sekund a před sebou měl více než třicet soupeřů. Hned během prvního plného okruhu ale předjel 23 závodníků a posunul se z 32. na deváté místo. Přesto v tu chvíli stále ztrácel na vedoucí pozici 17 sekund.
Pak už se jeho postup směrem dopředu zpomalil, nikoli však jeho tempo.
Ve třetím okruhu zajel Pidcock čas 10:08 min. a poprvé byl nejrychlejším mužem na trati. Ve čtvrtém stáhl svůj čas dokonce pod deset minut – 9:59 – a po jeho dokončení už byl pátý, pouhou sekundu za čtveřicí na čele.
Po relativně klidnějším pátém kole přišla rozhodující část závodu. Šestý okruh zvládl za 9:52 min., což byl jeho vůbec nejlepší čas. Na Adriena Boichise v něm získal 19 sekund a definitivně se dotáhl na špici.

Zatímco po pátém kole byl ještě pátý se ztrátou tří sekund, po šestém už projížděl cílem společně s Charliem Aldridgem na čele.
Ještě působivější je pohled na pořadí Pidcockových časů v jednotlivých kolech. Nejrychlejší ze všech byl ve 3., 4., 6. a 7. kole. Ve čtyřech z osmi plných okruhů tedy nikdo nejel rychleji.

Rozhodující útok přišel v předposledním kole. Pidcock jej zajel za 10:01, zatímco Aldridge potřeboval 10:10. Do posledního kola tak Brit vyrážel s náskokem devíti sekund.
Aldridge se ještě nevzdával, jenže Pidcock přidal dalších osm sekund a cílem projel s náskokem 17 sekund. Třetí Cole Punchard ztratil 31 sekund, čtvrtý Martin Vidaurre 59 sekund a pátý Adrien Boichis 1:06 min.

Závod přitom měřil 29,6 kilometru a Pidcock jej zvládl za 1:25:26 hod. průměrnou rychlostí 20,788 km/h.
Čísla také velmi dobře ukazují, co se stalo Adrienu Boichisovi. Francouz patřil dlouho k hlavním protagonistům závodu a jeho časy byly mimořádně vyrovnané. V prvních pěti kolech se pohyboval mezi 10:04 a 10:17 min.
Jenže pokus reagovat na Pidcockův nástup ho stál hodně sil.

V předposledním kole zajel Pidcock 10:01, zatímco Boichis 10:47. Rozdíl 46 sekund během jediného okruhu ho definitivně vyřadil z boje o medaili. Zajímavé je, že v posledním kole se Francouz znovu vzpamatoval a časem 10:22 zaostal za Pidcockem jen o tři sekundy.
Zajímavá čísla nabízí také závod nejlepšího Čecha Ondřeje Cinka. Ten dokončil startovní okruh těsně za Pidcockem – zatímco budoucí mistr světa byl dvaatřicátý, Cink figuroval na 33. místě.
Také český reprezentant se ale dokázal posouvat dopředu. Po prvním kole byl 27., po druhém 25. a během pátého kola se dostal až na 21. příčku. Jeho nejlepší kolo přišlo hned na začátku – první plný okruh zvládl za 10:19 min., což byl dvacátý nejlepší čas startovního pole.

Ve druhé polovině závodu už ale Cink začal pozice ztrácet. Po šestém kole byl 25., po sedmém 26. a nakonec dokončil závod na 27. místě se ztrátou 4:32 min. Jeho výsledný čas činil 1:29:58 hod.
Pozoruhodné je i srovnání s Mathieu van der Poelem. Nizozemec byl po startovním okruhu třicátý, tedy jen tři místa před Cinkem. Postupně se propracoval až na 17. pozici, ale ve druhé polovině začal výrazně ztrácet a nakonec skončil třicátý – osm sekund za Cinkem.

Druhým nejlepším Čechem byl Jan Zatloukal, jenž dokončil závod na 44. místě se ztrátou 6:44 min. Startovní okruh projel jako 54., během prvního kola se posunul na 47. místo a následně se dlouho pohyboval kolem 42.–43. příčky.
Jan Sáska obsadil 60. místo a byl dostižen o dvě kola. Ani on neměl ideální začátek – startovní okruh dokončil jako 63. a po prvním kole byl až 66. Postupně se ale dokázal propracovat na 58. místo, než jej dostihlo pravidlo 80 %.
Čísla tak potvrzují dojem ze samotného závodu. Pidcock svůj druhý titul mistra světa nezískal jedním drtivým nástupem. Mnohem důležitější byla schopnost rychle se prodrat balíkem v úvodu a následně si rozložit síly tak, aby nejrychlejší časy dokázal zajíždět právě ve chvíli, kdy soupeřům začínaly docházet.

Po pěti kolech stále ztrácel tři sekundy. Do posledního okruhu vstupoval s náskokem pouhých devíti. A přesto v cíli vyhrál o 17 sekund.
Z páté řady a 32. místa po startovním okruhu až do duhového dresu. Během závodu předjel 31 soupeřů – a čtyři z osmi kol zajel rychleji než kdokoli jiný.
Vložit komentář