Na Hawaii funguje jen poctivý trénink

Maui je jeden z mnoha ostrovů uprostřed Tichého oceánu, většina z nás zná toto souostroví spíše pod názvem Hawaii. Ta je v povědomí cyklistů známá především díky svému věhlasnému triatlonu Ironman a v posledních letech i díky jeho terénnímu sourozenci - Xterra.

A právě tato kombinace plavání /1500m/ - horské kolo /32km/ - běh /12km/ je tradičním vyvrcholením sezóny - mistrovství světa terénních triatletů na ostrově Maui, které dominuje 3000 metrů vysoká sopka Haelekala. Pro někoho exotická dovolená, pro někoho surfařský ráj, pro někoho vysněná sportovní meta. A z doslechu víme, že ani s bikem byste se na poměrně malém ostrově rozhodně nenudili....

Na havajskou xterru se letos vypravila méně početná skupina českých závodníků než v minulých letech, ale i tak o nich bylo slyšet. Největší šance na dobré umístění měli již před startem z Makena Beach zkušená bikerka a multisportovkyně Kája Polívková (Trek) a již také ostřílený závodník Honza Kubíček (Specialized). Oba svou roli naplnili, Kubíček vybojoval slušné třinácté místo v konkurenci 500 závodníků. Polívková si ve své kategorii 45-49 let doplavala, dobajkovala a doběhla pro stříbrnou medaili. Je to sice o stupínek horší než vloni, ale Kája to rozhodně nebere jako zklamání či tragédii.

Závod vyhrál Jihoafričan Conrad Stolz, před Frankym Batelierem z Francie a Rakušanem Michaelem Weissem. Ano tím, který se ještě nedávno proháněl po tratích světového poháru horských kol. Zřejmě v sobě našel skrytý talent multisportovce.

Mezi ženami to pak byla další bývalá bikerka a týmová kolegyně Kateřiny Nash Američanka Shonny Vanlandigham. Ta pro zajímavost závod dokončila jako osmatřicátá celkově, Kája na ní ztratila 42 minut.

Kompletní přehled výsledků ZDE

Krátký rozhovor s Kájou Polívkovou:

Po loňském zlatu letos druhé místo, není to pro tebe zklamání?
Stříbra si cením! Nejsem nejmladší a držet výkonnost je fakt náročný. A já se letos zas o trochu zlepšila. Trať je tu každý rok totožná, i když třeba v plavání čas ovlivňují vlny. Byla jsem v cíli o dvě minuty dřív,než loni, ale „až“ druhá. A vím, že ani bez pádu na kole by se výsledek nejspíš nezměnil.

Která část závodu je pro tebe nejobtížnější?
Nejhůř plavu, ale nedá se říct, že by to bylo nejobtížnější. Vydržím totiž „pomalu a dlouho“ :-) takže sice se z moře těším na kolo, ale nejtěžší je závod v konci, takže na běhu. Letos obzvlášť - po pádu na biku jsem měla naražený stehenní sval, braly mě křeče, dost to bolelo.

Měla jsi nějaké technické potíže?
Do toho nepříjemného pádu ne, pak rozbitý roh na řidítkách a jak se později v cíli ukázalo, ulomené sedlo. Pocitově jsem jen vnímala, že mi kolo trochu podivně „plave“, jenže ten povrch tam je tak divoký, že jsem jen letmo zkontrolovala, zda nemám defekt a víc to neřešila.

Jaký materiál používáš?
Na místní cyklistickou trať je nesporně výhoda mít celoodpružené kolo. Mám Trek Top Fuel 9,9 SSL - nedám na něj dopustit. Obutí už máme také osvědčené -Hutchinson Python, bezdušové tubeless light, uvnitř samozřejmě No Tubes. Na běh používám boty od Salomonu - XT wings LAB. A abych nezapomněla na plavání – kombinézu jsem si pořídila Pearl Izumi, přes ní oblékám Point 0.

Co piješ a jíš před, při a po závodě?
Žádná velká věda - snídaně lehká, stejně mi moc nejede, trocha vařené rýže s pudingem, hodně od rána piju. Hodinu před startem koktejl Metabolol Endurance, od Champion nutrition, tablety proti křečím. Při samotném závodě energetické gely, v předem naplánovaných intervalech, na občerstvovačkách beru čistou vodu, sama si vezu iontový nápoj Cytomax. Po závodě jsem si brala na co byla chuť - voda, cola, ovoce. Po troškách – nebylo mi moc dobře.

Byla jsi na Maui počtvrté a pokaždé medaile. Jaký je tvůj recept?
Hm.... recept.... Pokud to vypadá, že je to snadná záležitost, malá konkurence, tak je to mýlka. Stále dost poctivě trénuju. Promyšleně, abych zvládla to, co si myslím, že je nutné, ale aby mi i vydrželo zdraví. Opakované intervaly v kopcích, dlouhé tréninky – často sama nebo jen ve dvou, aby to bylo přesně mě šité na míru. Prostě vytěžit maximum z toho, co mi čas a zdraví dovolí. A když jsem už tady, závod je pro mě priorita - a přizpůsobuji tomu i svůj program. Přeci nejedu přes půl světa, abych nepodala maximální výkon. I proto tu pak zůstáváme 5 dní po závodě - abych si užila surfingu, výletů, koupání s delfíny a tak…

Nejezdila jsi českou Xterra tour - proč?
Je to z více důvodů. Svůj um a zkušenosti umím prodat v těžkých závodech. A těch v Čechách moc není. A některé zas kolidují s termíny bikových, které mám naplánované v kalendáři. Druhý důvod je, že vnímám, jak se zhoršuje regenerace a nemůžu závodit každý víkend. Tak si vybírám.

Jaké máš plány na příští sezónu?
Určitě bikové závody, mám s několika našimi partnery smlouvu ještě na další rok. A terénní triatlon - na Hawaii jsem splnila vše, co šlo - mám kompletní sbírku medailí. Xterra je úžasná, ale i náročná.... tak v tuhle chvíli ještě nevím.