Zamyšlení nad tím, že to, co je zajímavé pro účastníka maratonu, nemusí být zajímavé pro diváka a naopak.
Kalendáře závodů MTB pro rok 2016 nabývají téměř finální podoby, kromě oficiálních akcí spadajících pod ČSC je tu i mnoho dalších počinů, pořádaných amatéry nebo přímo specializovanými organizacemi.
Ta nejvýznamnější, Petr Čech Sport s. r. o., nese jméno slavného fotbalového brankáře, Petra Čecha. Každoročně pořádá seriál maratonů na horských kolech, Kolo pro život. Je to největší projekt svého druhu na území České republiky, s největším počtem účastníků. Dokonce má i svůj vlastní prostor v České televizi (což kromě závodů Českého pohárů a konkurenční Author maraton tour nikdo jiný nemá). To, co je ale zajímavé pro účastníka maratonu, nemusí být zajímavé pro diváka a naopak. Přitom se nabízí inspirace od zahraničních kolegů, kteří si dokáží sportovní akce náležitě užít.
Obrovské zázemí seriálu Kolo pro život
Běžně vypadá scénář víkendového závodu z pohledu závodníka jako „rychlý výsadek“. Přijede na místo, rychle odjede závod a zase se co nejrychleji sbalí a jede domů. Doprovod (pokud nějaký má) poskakuje kolem něj nebo přejíždí z místa na místo, aby mu mohl podat třeba pití nebo energetický gel. Na větší zdržování zkrátka není čas. Diváckou kulisu přitom netvoří nikdo jiný, než právě doprovod, který tvoří rodiče nebo přítelkyně, zřídkakdy někdo z týmu (to platí hlavně v případě profesionálů či velkých klubů). O nějakém užívání atmosféry, doprovodného programu anebo povzbuzování na trati nemůže být řeč. Přitom zázemí na zmíněném Kole pro život a podobných závodech je nebývale kvalitní a uzpůsobené komfortu závodníka. Pro běžného člověka tam toho ale není příliš k vidění.
Jsme národ maratonců
Právě maratony, jejichž délka se pohybuje kolem 50 km, jsou v České republice zastoupeny nejvíce. Není vzácností, že se sejdou i čtyři za víkend. Z pohledu diváka přitom není o co stát. Dopoledne zmizí startovní pole „kdesi v dálce“ a po dvou hodinách se začínají vracet první borci. Žádný adrenalin. Žádné emoce. Profesionálové a lepší amatéři se ukážou, jen když je vypsána finanční odměna nebo je pro ně závod blízko. Na akcích tohoto typu tvoří účast hlavně hobby závodníci, kteří se jdou na trať poměřit s ostatními nebo i sami se sebou. Najdou se mezi nimi i sváteční jezdci, kteří neváhají strávit na občerstvovací stanici klidně půl hodiny, vydatně se posilnit třeba sekanou a soupeřit hlavně s časovým limitem. Přitom utratí klidně 500 Kč za startovné. Z nich jenom zlomek nabízí požitek v podobě atraktivní a dobře vymyšlené trati. Jinak se jezdí po zpevněných lesních cestách, šotolině nebo po asfaltu. A když se pak příležitostný divák podívá na sestřih z ČT Author cupu, pravděpodobně umře nudou.
Jedna z nejlepších atmosfér na okruhu KPŽ - Oderská Mlýnice
Fenomén je to srovnatelný například s běžeckými maratony. Z pohledu člověka, který se účastnil maximálně přespolního běhu na střední škole, musí být We run Prague ryzím utrpením. Platit za to, že budu po startovním výstřelu 10 minut čekat, než se pohnou ti vepředu, musí být přinejmenším mírně stresující. V obou případech z toho nejvíce profituje právě organizátor akce. Petr Čech určitě nekoupil Kolo pro život kvůli lásce k cyklistice. Byl to jen dobře promyšlený podnikatelský záměr.
Přitom horská cyklistika obecně není nudnou záležitostí. Přenosy ze Světového poháru v olympijském cross country mají slušnou sledovanost a doprovodný program je otevřený pro amatéry, kteří si mohou zazávodit v přímo v areálu, kde se později utkají i reprezentanti. Divácká kulisa bývá skvělá, a to nejde jenom o vrcholné domácí podniky. I na lokální úrovni se najdou takové, na které vyrazí celá rodina, mají bohatý doprovodný program a ještě jsou atraktivní pro závodníky. I maraton se může odehrávat na okruzích a vůbec to není vzácný jev. To ale přináší spoustu práce, kterou odvedou především nadšenci. Všechny náklady přitom musí pokrýt sponzoři a závodníci na startovném. Není vzácností, že kvůli nepřízni počasí a nižší účasti skončí organizátor ve ztrátě.
Stále se máme kde učit
V každém sportu se vyvíjí různé trendy, v případě cyklistiky to platí dvojnásob. Stále více se prosazují umělé tratě plné klopených zatáček, kamenitých sjezdů, dřevěných lávek nebo hrozivě vypadajících skoků. Ti, kteří se necítí, si mohou vybrat snazší, ale časově náročnější variantu. Tato místa bývají doslova obsypána lidmi. Stejně tak se mění i samotná kola. Je jen dobře, že existují kategorie či samotné závody pro takzvané Fat biky (kola s plášti o šířce 4“ a více určená do sněhu a těžkého terénu) nebo různé hybridy. V Německu a ve Velké Británii není nouze o závody na elektrokolech nebo na singlespeedech (kola s jedním převodem). Často se konají v netradičních destinacích, od písčitých pláží přes městské parky po podzemní garáže. Ve Skotsku nebo v USA jsou takové akce přímo rodinnou a společenskou záležitostí stejně jako třeba grilování v Austrálii. Nechybí bláznivé nápady jako různé převleky, netradičně upravená kola nebo překážky v podobě ohnivého kruhu či malé nádrže s vodou.
Battle on the beach ve Walesu
Sport je obecně s diváckou podporou o něco záživnější, než bez ní. Ani horská cyklistika není jen o umístění a výsledném čase. A i když má jízda o samotě po horských hřebenech své kouzlo, stejně tak okouzlující může být řev fanoušků u náročné technické pasáže. Inovátorů je mezi pořadateli celá řada, každým rokem přidávají nové vychytávky a následují světové trendy. Ty se dlouhodobě řídí pravidlem těžší – rychlejší – přehlednější. Divák zkrátka chce vidět svého favorita více než jednou, dvakrát za kolo. Do vysoké míry je to úsilí společné. Organizátor vymyslí zajímavou trať, přitáhne tak kvalitní závodníky a ti zase diváky. Může jít i o neobvyklý koncept, jako je například série nočních závodů konaných například v Hostivaři nebo na Točné. Pak teprve můžeme doufat, že jedinou reportáží ČT nebude sestřih ze startu a cíle maratonu určeného pro masy.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Vánoční Adventní kalendář je tady! Už po sedmé! Pojďte si s námi zahrát, objevte radost z... Příspěvek DNK Adventní kalendář 2024 pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Tak jo, poslední tři měsíce jsou tady. Vypadalo to sice jen na dva, protože mě... Příspěvek Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…
drtivá většina závodů je nuda i pro závodníky, natož pro doprovod ;)
čest výjimkám.
Srovnávat hnojáky s kultovkami pro profíky jako Roubaix nejde.
odpověz na tento komentářodpověď na Barbossa — #5 Psali, že v roce 2015 startovalo 25000 závodníků.V televizi jsem dokonce jednou slyšel že 50000:-) Ve skutečnosti to je asi 7 tisíc, protože mnozí startují na více závodech. Stačí se podívat do celkového pořadí na konci seriálu a sečíst všechny kategorie. Celkové pořadí bohužel nelže...
odpověz na tento komentářMě by spíš zajímalo, jak se na uvedené dívají ty hromady sponzorů těchto maratonských seriálů, kteří podlehli lákavé optimistické marketingové statistice o počtu účastníků a divaků, kterou jim Kolo pro život předkládá. Asi by byli na místě dosti překvapeni, jak areál zeje prázdnotou, a když už tak jsou to pořád ti samí lidé. Zkuste tento článek poslat na vedení České spořitelny :-)
- na tento komentář reaguje vr40 — #6
odpověz na tento komentářXCO se dají udělat divácky atraktivní viz. Nové Město, ale maratony jsou o něčem jiném. Osobně mám rád, když např. na Malevilu nebo na Trilogy jedu v hloubi pole a bojuju v lese sám se sebou:-)
Nechápu, proč se autor nezminuje o jiných MTB disciplnách jako DH, enduro, 4X, jsou přece divácky velice zajímavý a davy lidí podél tratí šílej.
odpověz na tento komentářSouhlas. XCO je špatný formát pro diváka na místě i pro televizi. Pro MTB je tak trochu neštěstí, že se v roce 1996 dostalo na program OH právě XCO.
Hobby závody jsou zase určeny hlavně pro jejich účastníky, kteří si je zaplatí ve formě startovného, a ne a priori pro diváky. Na západě nebo jihu od nás na některé proslulé akce či spíše festivaly dorazí více nadšenců, kteří udělají fajn atmosféru, ale pravidlo to také není.
Jinak článek nemá hlavu ani patu. Autor se dopustil snad všech žurnalistických chyb, takže ani není jasné, o co mu vlastně šlo.
P.S.: Doporučuji se v TV (na Eurosportu) podívat na silniční závody - právě probíhá období jednorázovek a těch největších klasik. Na Kolem Flander a Paříž-Roubaix přijde k trati až milion diváků, kolem kterých závodníci projedou jen jednou, a diváci se baví a příště přijdou zas. To samé platí o velkých etapácích, atd. Pes bude zakopán v něčem trochu jiném.
odpověz na tento komentářodpověď na mr.strup — #1 Nejsi dutej. Smysl článku není vůbec žádný. Pointa nulová! Autor asi nepochopil, že horská cyklistika není sportem, na který se sejdou davy diváků. Mimo doprovodu a rodinných příslušníků tam nechodí nikdo a jinak to nebude. Kolikrát si říkám, kolik firmy daly za ty bannery a reklamy u trati a v cíli, když se na ně stejně nikdo nepřijde podívat. Vyhozené peníze. Výjimkou je samozřejmě světový pohár v Novém městě n M., ale tam přijde hodně lidí jen kvůli Kulhavýmu a trochu Cinkovi. Když nepojede Jára, přijde polovina lidí, která čeká, jestli vyhraje (nebo vzdá). Vzpomeňte si, až Jarda přestane jezdit, kolik se nás v NmNM sejde.
Horská cyklistika je obecně nuda i u televize. To se týká i světového poháru. Velké rozestupy mezi závodníky, čekání, až se vynoří z lesa do záběru, žádné (až na výjimky) drama nebo akce. Takže se nelze divit, že dívat se na televizi na nějaký martonský pohár, Kolo pro život nebo něco podobného je utrpení.
odpověz na tento komentářNevím jestli sem uplně dutej, ale vůbec nechápu smysl tohoto článku :(
- na tento komentář reaguje valiot — #2
odpověz na tento komentář