S Krossem na francouzských trailech aneb první dojmy Level 15 a Soil Boost

Naše cesty, jako už mnohokrát v minulosti na začátku října, vedly na jih Francie. Zavítali jsme na 35. ročník podniku Roc d'Azur, kde jsme mimo jiné byli pozváni na prezentaci polské značky Kross. Původně měl být představen nový celoodpružený model Earth, jenže toho jsme se bohužel nedočkali, protože tovární jezdci po MS v Lenzerheide ještě doporučili menší změny vedení kabeláže v útrobách rámu, a tak se dodání kola o pár dnů opozdilo... Místo toho se nám pod ruce dostaly dva jiné modely 2019, a to Kross Level 15 a elektrizovaný Kross Soil Boost 2.0, na kterých jsme brázdili traily kolem Frejusu celý pátek a tak nějak jsme úplně zapomněli na to, kvůli čemu jsme přijeli.

Oba dva modely nás opravdu mile překvapily. Hardtail, který byl dlouho vyvíjen ve spolupráci s elitními jezdci týmu Kross Racing a jako jediný je zatím vyráběn v domácí polské továrně, je prvotřídní. 

 
Ranvej bývalé letecké základny ve Frejusu

Nad Frejusem
 

První pán na holení: Kross Level 15

Level 15 je 29palcový závodní hardtail slepený z karbonu, nesoucí označení D84 Carbon SL, což je nejvyšší verze vláken, kterou Kross nabízí. Je to totožný rám, na kterém se prohání Jolanda s Majou na svěťácích, je vyvíjen a vyráběn v nedaleko Varšavy. Ke koupi je za 98.990 Kč.

Kabeláž vstupuje do rámu hned za hlavovým složením a světlo světa opět spatřuje při výstupu zespodu dolní rámové trubky před středovým složením, odkud dál pokračuje ke svým cílům. Šedý rám s limetkovými detaily díky tomu působí uhlazeným dojmem. Jediné, co se nám na rámu nelíbilo, bylo zmíněné vyústění kabeláže před středovým složením, které na tomto místě bude schytávat dostatek ran od kamínků a jiných překážek, které na trati můžeme potkat. Level 15 byl stvořen pro zdolávání tratí světového poháru a tomu odpovídá i jeho geometrie, kterou si dnes představíme ve zkratce. Ve velikosti M rozvor disponuje 1106 mm, řetezovka 434 mm, reach 416 mm hlavový úhel 69°, sedlový 74°a nakonec stack 606 mm.

Kompletní osazení si necháme do plnohodnotného testu a mrkneme se na první jízdní dojmy, kde pár komponentů samozřejmě naťukneme.

Krossáky jsme měli možnost protáhnout na tratích Roc d’Azur v okolí Frejusu ve Francii. Jelikož nás při čtvrtečním příletu přivítal vydatný déšť, který tam řádil již tři dny před naší cestou, bylo jasné, že bude o zábavu postaráno. Zdejší skalnatý terén nabízel jak dlouhé skalní plotny, tak cestičky plné sypkých kamínků, které ostrými hranami prověřovali výdrž pneumatik. O defekty zde nouze opravdu nebyla, což dokazovali závodníci opravující defekt snad na každém 200 metru tratě. Místy člověk doslova projížděl potokem vody stékajícím ze zdejších kopců a na místech, kde trať už trochu vyschla, za sebou voda zanechala dostatek vymletých rigolů a bahna.

Na svých 176 cm jsem vyfasoval kolo v eMkové velikosti a kolega Germáno, který je přece jenom o nějaký ten cm vyšší, fasuje velikost L. Kluci nám ještě na poslední chvíli vyhazují z kol duše, které ventilkem a mlíkem předělávají na bezdušáky - Mitas Scylla (29" × 2,25") - 20mm ráfky DT Swiss XR 1501 Spline One jsou na to již z výroby připraveny. Roc d’Azur se odehrávalo na bývalém vojenském letišti, a tak naše první metry s Levelem vedly po betonové ranveji, kde jsme si oba pochvalovali zrychlování kola s každým šlápnutím do pedálu.

Fandíme Roc d'Azur!

Na kole jsem se cítil příjemně a ani představec FSA Afterburner (S/M - 80 mm) mým zádům nenaděloval vysoký oblouk. Germáno na kole také nevypadal křečovitě a jeho spokojenost dokazovala i to, že za celou vyjížďku nepadlo ani jedno hanlivé slovo na účet pozice na kole. Zastavili jsme v pizzerii hned vedle tratě, kde jsme doplnili energii před prvním stoupáním. Přitom pozorovali zabahněné závodníky hledající poslední síly po projetí písečné pasáže 4 km před cílem. Dívkám a klukům jsme to upřímně nezáviděli a v myšlenkách, co nás nahoře čeká, se vydali vstříc prvnímu stoupání. To vedlo jak po asfaltových silničkách s příjemným sklonem a skvělým výhledem na moře, tak i po prudkých šotolinových cestách. Ve stoupáních jsem nepociťoval přizvedávání předního kola a Mitasky dodávaly dostatečný grip při šplhání a neztratily se ani v následujícím sjezdu, jak se říká v “bordelu”, ve kterém si Level počínal velmi sebevědomě. Pochválit musíme Mitasky. Příkladně odvalovaly, na sypkém, mokrém a kamenitém povrchu dodávaly pocit jistoty. Zastavilo je až 20 zabodaných trnů, na které v plášti již nezbylo mlíko :-)

Díky 29palcovým kolům Levelu nedělaly problémy ani větší terénní zlomy, kterých na trati bylo dostatek. Trochu nervozity přicházelo až v opravdu utažených zatáčkách v prudkém svahu, čemuž podstatně nahrával buď mokrý nebo sypký povrch. Co mě i Germána na Levelu 15 překvapilo, byla jeho schopnost pohlcovat vibrace, přičemž se nevytrácela jeho boční tuhost a chuť jít za pedálem. Musím přiznat, že tenhle rám se klukům polským opravdu povedl, v dnešní době, kdy udělat výjimečný hardtail není jednoduché... Jediné, na čem jsme se pod kopcem neshodli, byla účinnost brzd Sram Level TLM. Germánovi se nezdály, zatímco mně vyhovovaly.

Zpět na letiště pro boostového Soila

Po příjezdu na letiště jsme dali rychlý nakopávák v podobě italské kávy a přitom si vyprávěli historky o trnech v pláštích a výměně defektu....  a fasujeme elektrizované Soily, na které jsme bohužel měli jen 2 hoďky.

Kross Soll 2.0 je postavený na hliníkovém rámu ze slitiny 6061, která je v namáhaných místech třikrát zesílena. Zadní virtuální RVS zavěšení pracuje s RockShox Deluxe R DebonAir 210x55mm a přední kolo obstarává RockShox Yari RC Solo se 150 mm zdvihu. V eMkové velikosti disponuje rozvor 1180 mm z toho 444 mm řetězová vzpěra. Že půjde o zajímavé svezení, mluví i hodnota hlavového úhlu, která se položila na 66,5°. Kross Soil Boost 2.0 je nejvyšší verze a tomu odpovídá zvolený pohon. Shimano Steps E 8000 s 250 W a 70Nm krouťákem je zatím to nejlepší, co Shimano nabízí. Mohutný bike pořídíte za 109.990 Kč.

Přesun ke kopci jedeme za svý. Jelikož času není nazbyt, Germáno nasadil solidní tempo, podél moře jsme jeli furt kolem 30km/h, což je na biku se 160 mm zdvihu slušný. Motor Steps dopomoc vypíná na 25km/h. Schwalbe Nobby Nic SnakeSkin (27,5"x2.8") překvapily skvělým odvalováním.

K prověření stoupacích schopností vybíráme to nejprudší kamenité stoupání, co zdejší kopec nabízí. Přepnuli jsme do prostředního módu dopomoci Trail a Steps pod nohama začal vrnět. Souhra zadního virtuálu s Nobby Nicky byla impozantní. Zadní kolo drželo u země jako přilepené a bez výrazných prokluzů valilo vstříc vrcholu.

Elektrobajk po riderovi vyžaduje trochu více řidičského umu. Pokud se s ním sehrajete, dokážete vyjet opravdové nesmysly. Menší zádrhely ve výjezdech jsem pociťoval, když bylo potřeba přestat šlapat a narovnat pedály do vodorovné pozice k překonání většího terénního zlomu. Po opětovném šlápnutí do pedálů kolo vystřelilo dopředu, což na místech, kde prostoru nebylo na rozdávání, nebylo úplně příjemné. Tady velikou roli hrála moje první zkušenost s elektrikou. Germáno si na přizvedávání předního kola nestěžoval, zato jeho obří lýtka neustále narážela na široké vzpěry zadní stavby... 

Typický design hlavovky u Krossu

Kdo si myslí, že se s elektrikou do kopce nezadýchá, je na velkém omylu. Oproti klasickému bajku jedete podstatně rychleji, vyjedete daleko víc, ale ne zadarmo. Místy mně tep dokázal atakovat hranici klinické smrti a i Germáno dle dýchání nebyl v komfortní zóně. Ano, můžete jet lážo plážo a vše nechat na motoru, ale to potom není taková zábava, kterou by člověk v elektrice dle mého názoru měl hledat. Po vyškrábání na vrchol jsme kroutili hlavami, co všechno jsme dokázali vyjet. Pořídili jsme pár fotek, trochu víc se pokochali výhledy na pobřeží s Frejusesem a St. Raphaelem v dálce a rychle spěchali zpátky na leteckou základnu.

Na sjezd jsem se opravdu těšil a musím přiznat, že to byla opravdu zábava. Pluskové pneumatiky dokáží dát jezdci až pocit nesmrtelnosti. Jejich grip na zdejším sypkém povrchu je doslova návykový. V přímém směru jsem si vychutnával stabilitu Soilu a souhru tlumení od Rock Shoxu. Soil reaguje na povel jezdce bez větších prodlev. To, že mám pod sebou o něco těžší kolo, bylo znát při dropech, kde kolo mělo tendenci ujíždět a nechávat jezdce daleko za sebou. Ale i toto přikláním k mé nedostatečné souhře. Pod kopcem jsme se s Germánem shodli na špatně přístupné páčce ovladání sedlovky, která je díky robustnímu řazení e8000 daleko, bylo potřeba na gripu přehmatávat, což nebylo příjemnou záležitostí. Naopak musíme pochválit brzdový výkon Shimano Deore BL-M6000, které neměly problém Soila zkrotit. A pokud jsme u výtek, další slabinou bylo velmi časté zachytávání pedálem o terén.... Škoda že jsme na Soila neměli více času.

Obě kola na nás udělala velký dojem a už teď se velice těšíme na důkladnější prověření jejich schopností na domácích testovacích trailech. Jsme zvědaví jak moc se změní nebo nezmění naše první hodnocení.

Více informací o těchto modelech najdete na stránkách www.kross.pl

Fotogalerie