Seriál: Design a cyklistika - ergonomie

Ergonomie je nedílnou součástí designu zvláště v těch oblastech, kde je design přímo ve styku s lidským tělem. Není proto divu, že v cyklistice je tento pojem často skloňovaný a splnění ergonomických požadavků je klíčové pro návrh dobrého kola.

Co přesně ergonomie znamená? Je to obor zabývající se optimalizací výrobků a prostředí, ve kterém se člověk pohybuje tak, aby pro něj jejich užívání bylo co nejefektivnější a nejméně namáhavé. Chytré knihy jí někdy definují jako "vědu o práci". Za tímto téměř budovatelským názvem se ovšem skrývá logické odůvodnění – začátky ergonomie jsou spjaty s 19. stoletím a rozvojem průmyslu.

Německý Ergon už svým názvem napovídá, že má k ergonomii silný vztah. Značku proslavily především speciální gripy, které sice budí rozporuplné pocity svým vzhledem, pro mnoho lidí však přinášejí vítanou úlevu dlaním.

Dokud výroba spočívala především v ruční práci nebo menších manufakturách, nástroje si lidé vyráběli prakticky na míru – díky tomu byla ergonomie často přirozenou součástí, nad kterou nebylo třeba přemýšlet. Čím víc se však výroba přesouvá do obrovských továren, parametry strojů a nástrojů se standardizují. Vzhledem k tehdy zanedbatelné ceně lidského života výrobci často vůbec neřešili, že se některé stroje dají ovládat jen za cenu poškozování zdraví jejich obsluhy. Časem se však tento postup stává neúnosným, a proto se vztah lidského těla a nástrojů, které ovládá, začíná zkoumat a vznikají první pravidla, která stanovují určité poměry mezi nimi tak, aby ovládání strojů bylo co nejpříjemnější.

Ergonomie dnes už nezkoumá jen vztah člověka a strojů – existují určitá pravidla, která se uplatňují v bydlení, architektuře a mnoha dalších odvětvích. V cyklistice se ergonomie řeší už od jejích počátků, přesto je stále co objevovat.

Go Fara: Každý občas ve škole nedává pozor. Je však otázkou, jak moc musíte být nepozorní, abyste navrhli sedlovou trubku, která předpokládá, že čím vyšší jste, tím kratší budete mít stehenní kost.

Základním kamenem je adekvátní posed. Ten je v první řadě určený především geometrií rámu, podstatná je také pozice a tvar řídítek s představcem, stejně tak sedla. Je zajímavé, že názor na ideální posed se v relativně krátké době značně změnil. Není to tak dlouho, co synonymem dobrého posedu na horském kole byla natažená pozice s rukama blízko u sebe, s trupem ve velkém předklonu. Čím více se však horská kola vzdalují silniční cyklistice, fascinace aerodynamikou (která se v realitě MTB projevuje minimálně) se vytrácí a přednost se dává vzpřímenějšímu posedu a lepší ovladatelnosti.

Vývoj posedu. Dá se říct, že posed na dlouhou dobu udělal krok zpět – dnešní široká řídítka zahnutá k jezdci a vzpřímenější jízdní pozice je mnohem více podobná prvním MTB a je v ostrém kontrastu s módou téměř silničního posedu v 90. letech.

Scott: O přínosu velkých kol už asi dnes pochybuje málokdo. Pokud však dosahujete opravdu malého vzrůstu, může být ideální nastavení vykoupeno poněkud zvláštním vzhledem.

Je poněkud paradoxní, že takový posed byl již vyzkoušený dávno – ostatně první horská kola měla například široké "vlaštovky" z kol mnoho desítek let starých. Namísto zachování dobrých vlastností, jako je ovladatelnost a volnější posed, však postupný vývoj MTB šel spíše opačným směrem, aby se teprve v posledních letech k těmto hodnotám mohl vracet. Na vzpřimování posedu má také podíl proměna konstrukce kol – například odpružené vidlice se zvětšujícím se zdvihem nutně přinesly také zvýšení pozice hlavové trubky a tím i řídítek. Do této problematiky se také vložila 29" kola – větší průměr kol si vyžádal nové prvky, jako jsou zahnuté sedlové trubky nebo nižší hlavové trubky.

Zajímavým vývojem prochází také sedla. Tradičně byla sedla vyráběna z kůže – nešlo jen o povrch jako u některých dnešních modelů, masivní kůže měla sama o sobě nosnou funkci. Ta se po čase přizpůsobí sedacím partiím, celokožená sedla tak mohou být velmi pohodlná. Moderní konstrukce využívá množství materiálů, které mají také schopnost se adaptovat – např. různé gelové výstelky. Podobně jsou místo kůže dnes využívány kompozity – můžeme se setkat se skořepinami z karbonu, které pruží podobně jako pravá kůže. Možná jsou tyto moderní technologie svým způsobem až zbytečné, tradiční kožené sedlo by však pro spoustu zákazníků bylo svým vzhledem neakceptovatelné.

Sedla: Snad žádní jiný komponent na kole nemá tolik konstrukčních, tvarových a materiálových variací jako sedlo. Není divu, spočívá zde většina váhy jezdce a sedací partie jsou u každého rozdílné. Pokud by se něco mělo vybírat s opravdovou pečlivostí, je to sedlo, proto je široká nabídka variací důležitá.
MM.

Oproti tomu jednoznačně velký krok kupředu udělaly ovládací prvky jako brzdové nebo řadící páčky. Kdysi obtížně dostupné řazení na rámu je dnes snadno dosažitelné jedním prstem, stejně tak samotná lehkost zařazení převodu nebo síla nutná k brzdění by byla před dvaceti lety nemyslitelná. V této oblasti si lze jen těžko představit nějakou výraznější změnu, přesto by však bylo odvážné tvrdit, že budoucnost nemusí zažité postupy postavit na hlavu.

Ergonomie zjevně (byť částečně) také podléhá módním trendům. Ani v této oblasti ještě nejsou všechny otázky zodpovězeny a bude zajímavé sledovat, jak se budou v budoucnu názory na ni měnit. Není vyloučené, že jako se nám dnes zdají vzdálená kola stará nějakých 15-20 let, příští generace se bude podobně dívat na dnešní, pro nás téměř dokonalé stroje...

Řadící páčky: Obrovský pokrok udělal ergonomie řazení a brzdění. Tahání za páčky na spodní rámové trubce se v porovnání s dnešními systémy zdá jako velmi dávná minulost.