Seriál: Design a cyklistika - koncepty v cyklistice

Náš obor je relativně malý a netočí se v něm tak velké objemy peněz jako třeba v automobilovém průmyslu, kde jsou koncepty na denním pořádku a před představením každého nového modelu téměř povinností. Modely kol se také v porovnání s auty obměňují rychleji – většinou to bývají 2-3 roky, než přijde nový model (samozřejmě i zde jsou výjimky, které vydrží z nejrůznějších důvodů déle).

Mezi dvěma generacemi tak zbývá relativně krátká doba a vývoj nepostupuje často tak rychle, aby mezi ně bylo vhodné ještě vkládat ještě koncepční návrh. Zatímco u aut v současné době většina konceptů představuje hlavní stylistické prvky budoucí generace, v cyklistice se koncepty dívají spíše více do budoucnosti a často rovnou počítají s tím, že se do sériové produkce nedostanou, o to zajímavější však některé z nich mohou být. Pojďme si trochu přiblížit některé z nich:

Cannondale Dutchess
Jedním z nejpovedenějších konceptů poslední doby bylo městské kolo, které v roce 2009 pro Cannondale navrhnul holandský student Wytze van Mansum. Asi nejzajímavějším prvkem zde bylo spojení zadního blatníku s rámem – blatník tak měl být nosným prvkem. Ať už tento konstrukční prvek měl skutečné opodstatnění nebo ne, kolo celkově působilo velice čistě, jednoduše a přitom moderně. Ve sportovně zaměřeném Česku by takový model nejspíš neměl šanci na větší úspěch, především v zemích Beneluxu jsou však tato kola velmi oblíbená, kolo navíc bylo promyšlené i funkčně.

Tenhle koncept se holandskému designérovi opravdu povedl. Čisté a nadčasové tvary by si jistě zasloužily oblibu mnoha zákazníků, Cannondale však bylo proti, takže zůstalo pouze u koncepčního návrhu.

Odmyslíme-li si koncepční prvky jako kliky s obrovskou dutou osou, i v sériové podobě by mohlo vypadat velmi lákavě při přijatelné ceně. Přestože koncept veřejnost přijala kladně, Cannondale docela překvapivě na sériové podobě dále nepracoval. O důvodech lze jen spekulovat, nejlogičtější odpovědí však bude zřejmě značná orientace Cannondalu na odlišný segment zákazníků –koncept tak nejspíš neměl ten správný dravý charakter. Jedním slovem –škoda.

Smart ebike
Další koncept patří trochu neobvykle pod křídla automobilky – má jej na svědomí Mercedes, respektive jeho divize Smart. Když se tento koncept poprvé objevil, vypadalo všechno velmi slibně. Karbonový rám s elegantně řešeným napojením vidlice, řemenový pohon, integrované brzdy. Když kolo navrhuje automobilový designér, zpravidla se výsledek zvrhne ve stylistické cvičení, které nemá s realitou mnoho společného. Hussein at Attar však navrhnul kolo, které vypadalo opravdu přitažlivě, přitom bylo funkční. Kladný ohlas způsobil, že Smart začal vážně uvažovat o sériové produkci. V této fázi však koncept zjevně dostalo na starosti účetní oddělení a koncept dostal podobu, kterou si rozhodně nezasloužil.

Prototyp e biku od Smartu vypadal velmi slibně...

...sériová verze však příliš půvabu nepobrala.

První šel do koše karbonový rám a nahradil jej o poznání méně propracovaný dural. Zcela se změnila oblast baterie – pravda, že koncept měl nevyjímatelnou baterii, tedy dost závažný nedostatek. Snad nejhůře ale dopadla vidlice s kokpitem. Původní dlouhá karbonová vidlice která slibovala solidní komfort, se zcela proměnila na duralovou verzi, která navíc vzhledu výrazně uškodila. Koncept tak především přišel o nejzajímavější oblast hlavové trubky. Cenovka kolem 3000 Euro a 26kg hmotnosti(což je opravdu hodně i na ebike – takový GoCycle udává hmotnost 16kg) pak výsledný produkt nadšení z původního návrhu ještě více vzdalují.

XXXXVI
Pokud máte rádi velká kola, tohle se vám bude líbit. Paolo de Giusti nedávno stvořil velmi zajímavý koncept městského kola. Ne na 29" gumách, ale rovnou s 36" obručemi! Několik kol s tímto průměrem se již objevilo dříve, de Giustiho pojetí je však velmi neobvyklé. Tento obrovský průměr si vyžádal nestandardní řešení rámu – při pohledu shora je silně asymetrický- spodní rámová trubka se kříží s tou horní. Vtipným řešením je sedlová trubka, která není prohnutá v zájmu co nekratší zadní stavby, jednoduše uhýbá ze středu do boku a je umístěná vedle zadního kola. Přední i zadní kolo jsou uloženy letmo, brzdy jsou poněkud neobvykle na pravé straně. Jistým limitem bude posed pro jezdce menšího vzrůstu – už takto na konceptu je sedlo zasunuté zcela dolů a i tak vypadá vzdálenost od středu dost velká. Kolo zatím existuje jen jako vizualizace, takže těžko posoudit, jak takové monstrum může jezdit, představa projížďky na něm je však lákavá.

Nedávný koncept 36" kola je směsicí retra se zajímavými prvky asymetrie. Sériová výroba je spíše nepravděpodobná, své zákazníky by si však tento koncept mohl najít.

Ať už se koncepty někdy podaří zdárně dotáhnout, či jindy upadnou do zapomnění, jejich existence pohání vývoj vpřed a je jedním z základních pilířů designu a vývoje. Věřím, že i v příštích letech se objeví takové koncepty, které, pokud si na nich nebudeme moct přímo zajezdit, nás budou alespoň inspirovat a těšit svým novátorským přístupem.