Splněný sen odstartoval v Morgan Hill, centrále Specialized

Nestává se často, že by měl člověk příležitost nahlédnout za oponu řídícího centra světové cyklistické značky. A když už ji má, neměl by ji promarnit, zvlášť když centrálu může opustit s vyvoněnými biky, zapůjčenými na 14 dnů trailováni. A tak cesta do Morgan Hill v Kalifornii, sídla společnosti Specialized, byla jasnou volbou na našem putování za bikingem v USA. Cesta, která byla tak trochu splněným snem, jenž jsem osobně snil už hodně dlouho. Ale o tom až jindy.

Kelly a Sarah byly našimi průvodkyněmi centrálou Specialized, která je umístěná na samém konci slavného Silicon Valley, zhruba hodinu jízdy po totálně přeplněné dálnici, jižně ze San Francisca.

Hlavní budova není sama o sobě žádnou pompézní stavbou. Je to klasická americká „krychle“ se zrcadlovým krytím. Jen nad hlavním vchodem dává obrovské „S“ na vědomí, že se jedná o Specialized. Hlavní vstup budovy pak mimo halloweenské dekorace zdobily i obří fotografie Michala Červeného, u nichž jsem se samou hrdostí dmul jako páv.

Kromě samotné centrály je hned vedle budova, kde sídlí Specialized USA, a v další, třetí budově se nachází tzv. Wind Tunnel a ve čtvrté se pak vyrábí bidony. Mezi jednotlivými budovami s přilehlými parkovišti se kromě silnice vine mezi stromy i nenápadný singltrail.

Hlavní budovu jsme měli možnost si prohlédnout téměř celou, některé části nám byly zapovězeny a v některých jsme nesměli fotit.  V centrále neboli v „headquatteru“ najdete zaměstnance globální podpory. To máte: oddělení produktové – kola + doplňky, finanční, grafické, právní, marketingové, digitální, péče o týmové jezdce, dodavatelský řetězec, HR a kultura, vývojářské centrum, testovací laboratoř (R&D), IT, služby na pracovišti, SBCU, Retul atd.

Globální sídlo značky je mnohými označováno za jednu z nejúžasnějších kanceláří v cyklistickém průmyslu a my jsme brzy pochopili proč. Firemní kultura je spojením rysů Silicon Valley a cyklistické kultury. Kromě toho, co byste tak asi očekávali, tedy kanceláří a dílen, je tu obrovský prostor věnován pohodlí, relaxu a znovu nabití baterek zaměstnanců, kterých je v sídle Specialized zhruba 230.

Je zde například herna s kulečníkem a stolním fotbálkem, pingpongovými stoly. Je tu obrovská kafeterie a jídelna, která nevypadá jako jídelna, ale jako fancy restaurace á la americký diner, kde prostě máte chuť se posadit. Některé dny v týdnu jsou dokonce věnovány určitým gastronomickým tématům. Třeba v pondělí si na své přijdou milovníci kávy, protože je k dispozici profesionální barista, pátek je pak sladkou tečkou za pracovním týdnem s tzv. Bagel & Donut Fridays.

Dále je tu servis s koly, šatny, sprchy. Chodby jsou pokryty závěsnými stojany plnými kol zaměstnanců. Mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou se "očekává", že se zaměstnanci pravděpodobně vzdálí od svých pracovních stolů a vyjedou si na projížďku, tzv. Lunch Ride. Všichni zaměstnanci mohou využívat servisu a obchodu, kde mohou tunit svá kola. Existuje pochopitelně i flotila testovacích kol, takže kdo nechce v jednom týdnu sednout na stejné kolo, nemusí. Vlastně ani nemáte pocit, že jste v centrále globální společnosti, ale spíše v nějakém sportovně zábavním centru.

Robert Egger. Kreativní ředitel Specialized...

Mezipatro nad hlavním vstupem a kancelářskými prostory je věnováno bláznivým návrhům (funkčním) dvorního designéra Roberta Eggera. Muže, který pracuje ve Specialized už 30 let. „Ne, je to vlastně už 35 let,“ smál se Robert, který začínal s Mikem Sinyardem budovat značku od prvních dnů a jeho rukopis byste našli na mnoho modelech kol a doplňků. Měli jsme štěstí a mohli jsme se s ním seznámit, vyprávěl svou „cimrmanovskou“ historku o tom, co našli při hloubení základů budovy, že díky tomuto nálezu je Specialized tak úspěšný. Energií nabitý šedesátník, dnes kreativní ředitel Specialized, má pověst vtipálka a „trablmejkra“, což má prý i v záhlaví své navštívenky. „Hlavně si to užijte, o tom to celé je. Kola vůbec nešetřete a vraťte je pořádně zaprášená!“

Závodní Sworks Epic z roku 1993, na němž vítězil Ned Overend...
  

Pro cyklistické nadšence jsou tady vzrušující věci na každém kroku: stěny budovy připomínající bludiště jsou posety památkami na minulé úspěchy značky, je tu muzeum plné ikonických kol, která utvářela historii značky. Jsou tu kola nejúspěšnějších světových závodníků jako Ned Overend, Fabian Cancelara, Shawn Palmer, Christopher Sauser, Peter Sagan a své místo tu měl i vítězný bike z Londýna Jaroslava Kulhavého. Jenže ten byl spolu s dalšími věcmi před pár lety zcizen…

Na tomto místě stával vítězný Epic Jaroslava Kulhavého, na kterém zvítězil na OH 2012 v Londýně...

Rekonstrukce původní kanceláře Mika Sinyarda, ze které řídil objednávky a prodej dílů z Evropy...

Zajímavá je část muzea věnovaná prvopočátkům Specialized a Miku Sinyardovi, kdy začínal jako distributor těžko dostupných evropských komponentů na americkém trhu.

Pochopitelně daleko větší část centrální budovy tvoří kanceláře, vývojové a testovací centrum připomínající film Karlík a továrna na čokoládu.

Research & Development. Tam jsme nesměli...

Motto, které vám po návštěvě Specialized dává daleko větší smysl...

Většina kol Specialized se vyrábí na Tchajwanu, ale všechna jsou vyvíjena, designována a testována právě zde v těchto prostorách, jimž vévodí obří nápis „Innovate or die“.  Designérské náčrty raných prototypů nebo CADy se rychle přeměňují na funkční modely. Mezitím v zákulisí pracují výzkumné a vývojové týmy a inženýři. Člověk dostane „ánung“ o tom, co se za mottem vlastně skrývá.

Dave nás provedl halou s hoooodně drahou výbavou. Víceosé obráběcí frézky, klasické CNC stroje, 3D tiskárny. Tyhle stroje dokáží zrychlit proces vývoje a testování z několika měsíců na pouhé jednotky dnů...
 

Už dávno pryč jsou doby, kdy se na malou změnu prototypu muselo čekat několik týdnů. Díky obrovským CNC strojům a 3D tiskárnám mohou být upraveny a připraveny na druhý den ráno. Vývojový a testovací centrum má k dispozici například i CT skener, který inženýrům umožňuje kontrolovat vrstvení karbonu a vidět, co se uvnitř rámu skutečně děje. Samozřejmostí je zásoba nejrůznějších karbonových plátů uchovávaných v obřích lednicích, laserový nůž, jenž za pár minut vyřeže z plátu celé kolo…

V rohu na stojanu a kolem na stolech se pod černými prostěradly krčilo cosi, co jsme nemohli fotit ani točit. Prý se v tomto koutku často objevuje Loic Bruni…

Silniční model Tarmac na ležato. Vpravo velikost L, vlevo velikost S...
 

To ale vůbec není všechno. Nejvíce ohromující byla černá budova o blok vedle. Ta mimochodem zrovna letos slaví 10 let od svého zprovoznění. Je v ní umístěn testovací větrný tunel. Ano, čtete dobře. To, co zřejmě většina z nás zná z automobilového průmyslu, má Specialized pro testování svých cyklistických produktů. A to nejen kol, ale všeho, co si dokážete představit. Přilby, dresy, kalhoty, ponožky. Testují se v něm různé posedy, úchyty, oholené nohy, chlazení hlavy a trupu, jízda v háku...

„Aero is everything“ zdobí nápis velín Wind Tunnelu. V tomto momentě berou cynické poznámky o marketingových hláškách za své. Další motto, které je zhmotněno do slov. Doslovně.

Budovou nás provázel Lionella Bardina, jeden z členů týmů R&D Aerodinamics. „Blízkost tunelu nám umožňuje pohodlně testovat produkty bez myšlenky na peníze nebo čas. Naprostá svoboda otestovat vše, co vyrobíme,“ říkal Lionella a snažil se nám do hlavy vtlouci všechny možné technikálie, které tunel poskytuje.

Čelní stranu wind tunnelu tvoří stěna z jedné obří plástve. Stěna tak napomáhá rovnoměrnému proudění vzduchu, jenž je nasáván šesticí vrtulí na konci tunelu...

Větrný tunel, často nazývaný „Win Tunnel“ je přizpůsobem reálným cyklistickým rychlostem a je dostatečně velký na to, aby v něm mohlo testovat několik jezdců zároveň, simulovat jízdu v pelotonu nebo týmovou časovku.

S tunelem sousedí i velká hala určená pro týmové jezdce, kde se jim dostane „fitovací“ péče jako nikde jinde. Spousta Retul strojů na měření ideálního posedu je jenom základ.

A protože provoz větrného tunelu nic nestojí, dostali jsme svojí dávku větru i my...
 

Mimochodem, celá budova, respektive provoz větrného tunelu je absolutně energeticky nezávislý díky solárním panelům pokrývajícím povrch střechy celé budovy a téměř neustálému slunečnímu svitu.

Tak zpátky na zem. Zpátky do sedla. Balíme kola a mastíme směr Lake Tahoe, kde startuje náš trip návštěvou trailů s průvodkyní Kateřinou Nash. K dispozici jsme na 14 dnů měli tři „Stumpies“, tedy tři Specialized Stumpjumpery v různých specifikacích.

S Katkou Nash na trailech nad Lake Tahoe...

Stumpy na výborném trailu Thunder Mountain nedaleko Bryce Canyonu...
 

Specialized je bez diskusí jedna ze společností, která nabízí svým zaměstnancům bezbřehé možnosti, kde uplatnit svůj um. Mají k tomu vynikající podmínky, věřím, že práce v takovém týmu musí být radost.

Děkujeme Specialized za čas, který s nám věnoval, a českému zastoupení Specialized za zprostředkování takové možnosti.