TEST: 4Ever Gromvel

4Ever dlouho odolával, ale nakonec mu podobně jako většině ostatních nervy povolily a rozhodl se do své nabídky přidat gravelbike. Navíc jde, celkem logicky, o model gravelu, který zažívá v poslední době asi největší boom, to jest o dostupný hliníkový stroj.

V redakci jsme pro představu měli hned dva modely. Nejvyšší jedničku a spolu s ní také prostřední z trojice, dvojku. Oba jsou postaveny na stejném rámu a liší se pouze osazením. Jízdním testům jsme podrobili nejvyšší variantu osazenou novým Shimanem GRX (dostupnější dvojka je pak osazena Shimanem stopětkou).

Gromvel je postavený na rámu ze slitiny hliníku označené Superlite IRC. Na první pohled jde o klasický rám z rovných trubek, na kterém nenajdete žádné velké extravagance. Skromnost a designovou strohost pak potvrzuje i prostý barevný design, který vsadil na černý polomat doplněný pouze o 4E logo a proužek na zadní stavbě.

Pokud se ale na profily jednotlivých trubek podíváme blíže, zjistíme, že před sebou máme poměrně dost propracovaný rám plný zajímavých detailů. První, co stojí na zmínku a co vám padne do oka, je horní rámovka, která mění svůj průřez a směrem k sedlové trubce se zužuje.

Hlavová trubka je zde sympaticky dlouhá, jak je u gravelů zvykem, a její kónický tvar, ukrývající tapered krk karbonové vidlice, v sobě kombinuje jednoduchost, robustnost i ladnost plynulého přechodu do vidlice. Ještě by to chtělo doladit tvar horní misky hlavového složení, aby estét opravdu zajásal :-).

Že je tvarovaná také spodní rámová trubka, jsem si zpočátku vůbec nevšiml. Až za jízdy při pohledu na kliky jsem to objevil. Spodní rámovka mění svůj profil asi patnáct centimetrů před středovým složením, a to tak, že se najednou v rámci několikacentimetrového přechodu rozšiřuje, aby měla širší styčnou plochu se středovou mufnou.

Střed je zde klasicky závitový BSA, ale co je na něm zajímavé, je na jeho spodní části. Tady totiž rámaři vytvořili poměrně široký vstup dovnitř, ze kterého současně vycházejí řadící lanka i hadice zadní kotoučovky. 4Ever je tak jednou z mála značek, které na svých gravelech využívají silničního způsobu vedení lanek v zadní části rámu bez bovdenů, tedy kromě závěrečného oblouku u přehazovačky s tím, že u středu jsou lanka vedena přes klasický plastový kluzný element, který je potřeba čas od času zkontrolovat a případně vyčistit.

No a zapomenout nesmím ani na horní vzpěry zadní stavby, které jsou také tvarovány, a to tak, že z příčně silnějšího plochého profilu na slabší plochý uprostřed a posléze zpět do subtilnějšího kulatého u zadních patek. Pochopitelně zde nechybí flatmount úchyt zadní brzdy, který se vešel dovnitř zadní stavby. Jediné, co zůstává s klasickým kruhovým průřezem v celé své délce, je sedlová trubka, na které tak může být montován klasický objímkový přesmykač.