TEST: Cannondale Scalpel HT Carbon 2

Tyto dny jsou v závodním duchu blížícího se domácího svěťáku na Vysočině, a proto nasazujeme redakční test pořádné závodní rakety od americké značky Cannondale...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Cannondale Scalpel HT Carbon 2

Jízdní dojmy

Nové jméno - nové pojetí a vůbec takový celkový pocit dosud neprobádaného, to byly asi mé prvotní myšlenky při přebíraní tohoto testbiku, které sice proběhlo již na sklonku loňského roku, ale příkaz zněl jasně; zveřejnit až na jaře, kdy budou kola skladem a zákazníci budou tak mít možnost si je opravdu koupit, protože první várka několika kusů byla rozebrána mezi prodejci dřív, než zacvakneš tretru do SPD.

Tolik tedy k malému uvedení na pravou míru toho, proč jsem na fotkách v zimním oblečení. Ale pojďme rovnou na věc. Jak s oblibou říkám, svůj první a současně i poslední hardtail jsem si koupil kdysi v devadesátých letech minulého století a od té doby mám ve sklepě a posléze doma už jen fully, to však neznamená, že se v rámci své práce ale čas od času na nějakém tom hardtailu nesvezu.

Nabídka na test nového Scalpela HT mě potěšila hned z několika důvodů. Kromě toho, že rád poznávám nové věci, jsem byl totiž zvědavý také na to, jak moc se tento nový bike a jeho chování bude lišit svým fungováním od gravelu Topstone, se kterým má podobně pojatý rám a také na to, jestli a případně jak moc se tenhle nový Scalpel svými vlastnostmi přiblížil trailovému GT Zaskar LT, který jsme testovali v redakci loni. Otázek bylo samozřejmě ještě o dost víc, ale nebudu zdržovat, pojďme jezdit.

První dojem

Pohledová lehkost, o které jsem mluvil při představování rámu, se perfektně převtěluje v lehkost i na první "pohmat". Ano, doba, kdy podobná kola vážila pod 10 kg, jsou sice již dávno minulostí, ale na to, že jde o sériově druhý nejvyšší model jen na XT, je hmotnost 10,46 kg podle mě opravdu skvělá. Vzpomínám si, že podobný pocit jsem měl před lety z nové generace Epica HT, který působil hodně podobně.

První šlápnutí do pedálů. Usazuju se do adekvátní "závodní" polohy, ale zjišťuji, že tady ještě budou asi nějaké rezervy, protože na XC raketu si přijdu možná až moc vzpřímený a v pozici blížící se cestovnímu gravelu. Tady musím poznamenat, že průběhu testu jsem různě obracel představec a přeskládával podložky a nakonec usoudil, že negativní poloha a pár podložek nad představcem tomuhle biku sedí nejlépe. Ale blbě to vypadalo, takže na fotkách najdete mírně jiné nastavení, než jsem ve finále seznal jako optimální.

Onen pocit pohodlnosti zřejmě vyplynul z toho, že má tenhle nový Scalpel mimo jiné i relativně nízko střed a tím pádem i delší stack než většina jiných XC hardtailů a to má v praxi další obrovskou výhodu a tou je jistota a stabilita, kterou vám kolo nabízí. Ano, jste o něco blíže k zemi, takže je potřeba dávat pozor na kořeny při šlapání po lesních cestách a rozmýšlet si, kdy ještě šlapat v zatáčkách, ale nízko položené těžiště zařídí, že se na tomhle kole budete cítit daleko bezpečněji a jistěji nejenom ve sjezdech, ale třeba i při prudkém brzdění a dalších situacích, kdy vám náhlá změna polohy těžiště může způsobit hnědou čárku ve slípkách.

Co říct o akceleraci a o výjezdových ambicích? Sedlo je přesně v místě, kde ho potřebujete mít, abyste nemuseli nic řešit a jen se usadili a točili to, na co máte. Sice jsem na kole jezdil v době vánoční a i krátce v novém roce, ale přesto ten drift a nutkání kola jet mě i při mé nízké výkonnosti v té době snad ani jednou nedonutily zařadit nejlehčí převod 34/51z.

Přiznám se, že v čerstvém mazlavém blátíčku jsem nebyl úplně happy z toho, jak se s terénem praly osazené pláště Schwalbe, ale přesto jsem si dovolil v zatáčkách i ve sjezdech prostě daleko víc, než bych čekal. Ta pozice na kole, kterou člověk drží a kterou mu kolo přirozeně nabízí, je hodně specifická, vlastně bych řekl, že spíš trailová než závodnicky XCéčková, ale přitom neomezuje v tom za kolo vzít a dupat na maximum. Zřejmě je to v kombinaci skvělé geometrie s předkopnutou Leftynou a hodně nízké váhy.

Když už jsem zmínil tu trailovost a vůbec dojem z toho, jak kolo zvládá náročnější terén, přistihl jsem se několikrát během testování tohoto kola, jak bych popsal rozdíl mezi ním a čistokrevnými trailovými hardtaily, jakých je dnes v nabídce firem jako hub po dešti. Cannondale je jasně limitovaný XC zdvihem vidlice. Ten vám dá zejména ve vyšších rychlostech a větších nerovnostech jasně najevo, ať si dáváte bacha, protože já nejsem žádný freeride. Jenže celkový pocit z kola, toho, jak drží stopu i jak dokáže vykousnout zatáčku nebo se položit do klopenky, je prostě hodně podobný. Vše završí pak ještě agilita biku díky jeho nízké hmotnosti, že si chvílemi až říkáte, "abych to kolo nerozlomil" :-)

(ne)Odpružení

Samostatnou kapitolu tady musím věnovat pružícím schopnostem rámu a vůbec celého kola. Cannondale udělal v tomto ohledu v posledních letech ohromný pokrok a je vidět, že i díky svým zkušenostem jak ze Scalpelu, tak ze silničních a gravelových kol, postupuje špičkové technologie také mezi MTB hardtaily. Abych to ale zase příliš nepřechválil, tak musím říct, že když jsem zkoušel opravdovou funkci "odpružení" zadní stavby sledováním pohybu sedla, tak bych řekl, že je na tom nový Scalpel HT přeci jenom hůř než jmenovaný Topstone. Pravda, ono je to logické, protože Topstone dostal přeci jenom navíc jeden čep, díky kterému se může zadní stavba vůči sedlové trubce pohybovat výrazněji, nicméně to je zase na úkor hmotnosti a tu se tady konstruktéři snažili udržet co nejníže.

Více vylepšit by to ještě o kousek šlo, ale to by se Cannondale musel plácnout přes kapsu a dát na kolo svou nejlepší celokarbonovou SAVE sedlovku. Tady je sedlovka sice karbonová, ale s hliníkovým zámkem a s konstantním průřezem, což na flexibilitě sedací části přeci jenom něco ubírá.

Do svých poznámek o kole během jízdy jsem si ještě namluvil krátkou zmínku o tom, že chválím Cannondale za to, že ponechalo XT řadící páčku, přehazovačku i kazetu. To se dneska moc nevidí, většinou něco z toho bývá SLX nebo Deore a zejména XT páčka tady drží funkčnost řazení na hodně vysokém levelu.

Co mě štve, nebo spíš možná trochu mrzí, že jsem si neudělal čas na to, abych sundal pláště a pro informaci zvážil použitá zapletená kola s ráfky od NoTubes. Na to, kolik kolo váží, to nemůže být velký průser naopak, dnes jsou na podobně drahých modelech i podstatně horší OEM výplety, takže byť prostor pro vylepšení bude určitě i tady, tak půl kila na nich asi nesundáte.

Přečteno - 50193x Tagy: testy cannondale
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzePrvní dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
    První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
  2. TechnikaFotogalerie: Merida One Twenty 600
    Fotogalerie: Merida One Twenty 600
  3. Testy - RecenzeTEST: Merida One Twenty 600
    TEST: Merida One Twenty 600
  4. Týmy a klubyCannondale Factory představil nový design dresů a kol
    Cannondale Factory představil nový design dresů a kol
  5. TechnikaFotogalerie: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
    Fotogalerie: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
  6. Testy - RecenzeTEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
    TEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744