TEST: Canyon Torque CF 9.0

Více zdvihu, těžší terén, karbon, hliník, sedmadvacítky a gumy s měkkou směsí. Canyon Torque dnes v našem redakčním testu...

Autor: František Brnušák & Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Canyon Torque CF 9.0

Sjezdař junior

Teoretické seznámení s novým "Krouťákem" (význam anglického slova torque) je u konce a nezbývá než ho prověřit v praxi.
První usednutí provází hluboké zanoření zadní stavby do zdvihu. Pedály se zastaví jen kousek nad zemí. Vidlice ve sjezdovém úhlu 65° také mírně zajede, ale do 30 %, kde se právě nachází tlumič má hodně daleko. Na SAG se při těchto úhlech moc nehraje, že ano.

Řídítka G5 jsou přiměřeně široká (780 mm), žadné obludy nad 800. Gripy v MX stylu podtrhují sjezdový posed. Jen Reverb se svými 170 mm zdvihu posouvá sedlo do přijatelnější polohy pro jízdu jinam než dolů, jak by tomy bylo u klasického sjezďáku. Rozjezd není úplně svižný, tlumič si ještě trochu ukrojí ze zdvihu a pak se kola roztočí. Kdo by čekal okamžitou reakci na pedál, bude si muset vzít třeba nový LUX.

Tlumič Float X2 EVOL je naštěstí vybaven páčkou pro rychlé omezení pomalé komprese. Neznamená to sice žádný výrazný lockout, ale na houpání tlumiče při silniční vložce to poznáte. Miniony, které na asfaltu vydávají zvuk, jako kdyby měli místo jednotlivých figur přísavky, jsou v terénu perfektní a Canyon jejich měkkou směsí dává jasně najevo, že nehledal žádný trailový kompromis, ale vsadil na agresivitu do těžkého terénu.

Tak to na první pohled vypadá, že je Torque lenochod, ale opak je pravdou. Na podněty od jezdce reaguje velice slušně, jakoby nebyl řízen těžištěm a řídítky, ale jen myšlenkami. Na změnu těžiště reaguje hbitě a přesně bez náznaků ztráty stability. Ani v rychlých sjezdech nejeví známky nervozity. V klopenkách dovoluje až neskutečné náklony a ve vlásenkách se překlápí z náklonu do náklonu s neuvěřitelnou lehkostí. Jen v určitých momentech při pomalé jízdě, kdy se jezdec nesoustředí na jízdu, má občas sklon k zamykání řídítek, ale to je malá daň položeného hlavového úhlu za jinak vynikající stabilitu ve vysokých rychlostech.

Výborná ovladatelnost jde ruku v ruce s kratičkou zadní stavbou a velmi nízkým středem, který poskytuje mnoho výhod, ale jednu nevýhodu. Menší světlá výška nahrává ke kontaktu klik, rockringu nebo dokonce i rámu s překážkami. Pro někoho je to akceptovatelná daň za ovladatelnost kola v 99 % situací a pro někoho je to zásadní nevýhoda odrazující od kola s nízkým středem. Kdo nemá rád nízký střed, ten by se měl asi poohlédnout jinde, protože tady je určujícím parametrem tohoto kola.

Odpružení je kapitola sama pro sebe. Jak tlumič, tak vidlice nejsou z nejvyšších pater nabídky, ale ve funkci těžko hledají rezervy. Obě jednotky jsou velmi citlivé a využívají zdvih jak je třeba. Vidlice sice nedosahuje citlivosti zadní stavby, ale i tak se chová velmi kultivovaně. S přibývajícím sklonem směrem dolů se její reakce dále zlepšuje. Co se týká využití zdvihu, tak vidlice i tlumič mají hodně podobný průběh. Zhruba 80 % zdvihu využívají pro překonávání překážek a zbytek zdvihu přituhují s tím, že posledních 5 % zdvihu je rezervováno pro největší chyby v úsudku. Zdvih se zdá téměř bezedný, zejména pak dopady jsou naprosto plynulé. Až kamenité pasáže downhillových tratí dokáží upozornit na limity zdvihu. Pro konkrétní podmíky na trati poskytuje tlumič o něco více možností než vidlice, u které má ladič možnost ovlivnit jen pomalou kompresi a expanzi. Tlumič nabízí jemné nastavení high-speed komprese i expanze a low speed expanze. Low speed komprese je ovládána páčkou spíše pro omezení aktivity tlumiče při šlapání, než jemné nastavení pro konkrétní podmínky. Zde platí držet se doporučených hodnot od výrobce, pokud uživatel přesně neví co jednotlivá nastavení dělají a jak na sebe vzájemně reagují a co přesně od tlumící jednotky chce. Tlumič tedy nabízí zábavu na několik hodin na svahu a vidlice pak spolehlivou funkci bez přesnějšího nastavení. V tomto jediném směru jsou pružící elementy lehce nevyvážené, ale to už je na uživateli jak s tím naloží.

Řazení snad nemá cenu ani komentovat, Eagle GX řadí tvrdě, ale přesně. Jediné, co stále chybí napříč Sram řadami, je vícenásobné odřazení dolů. Brzdy Code potvrdily svoji pověst kousavých brzd, které by neměli používat cyklisté začátečníci, protože jejích nástup je velmi razantní a chce si na ně chvilku zvykat. Brzdného výkonu mají na rozdávání a ve spojení s lepivými Miniony DH dokáží zpomalit rozjetého Canyona na příslovečném pětníku.

Váha kola se projeví až ve stoupání, kde znesnadňuje postup vzhůru stejně jako aktivní tlumič. Tlumiči i vidlici se dá domluvit omezením komprese, ale váze nikoliv. Torque se chová ve výjezdu nezáludně, ale položená geometrie nenahrává silovému šlapání do kopce. Pokud má jezdec dostatek síly v nohou, tak Torque vyjede kam je třeba. Nicméně ani nejlehčí převod 34x50 není dostatečně lehký pro dlouhá stoupání na patnáctikilovém kole. Pokud nikam nepospícháte, tak Torque jede celkem lehce, bez zbytečných ztrát. Horší je, když se chcete dostat někam na čas. To pak i malé zrychlení vyžaduje značnou porci energie. Jistý díl si vezmou pneumatiky. Zbytek sebere tlumič pro plavnou jízdu vpřed.

Pár slov druhého testera

(Petr Bureš)

Tohle kolo jsem měl možnost poprvé krátce testovat už loni začátkem zimy na Madeiře.

MTBS Vlog #1 - Madeira

Torque - nový drsoň od Canyonu na 2018

Tehdy jsem si nechal přidělit bike ve velikosti L, který mi hoši z Canyonu doporučili na mých 189 cm a po celodenní testovací šichtě jsem musel konstatovat, že bych byl možná spokojenější na větším rámu. Slovo dalo slovo a do domácích podmínek tohoto testu jsem se domluvil na dodání biku v XLku.

A hned na začátek musím říct, že to nebyl vůbec špatný nápad. Výšku posedu jsem měl bez problémů možnost optimálně nastavit jak na eLku tak i na XLku. XLko je ale delší a z tohoto pohledu se na něm hledá lépe a ve větším rozsahu poloha aktuálního těžiště.

Na druhou stranu je to ještě o 10 mm vyšší hlavová trubka, která posouvá výšku řídítek do možná až příliš moc vysoké polohy. Spolu s nízko umístěným středem tak dostáváte relativně vysoký stack, který pomůže sice pocitu jistoty v prudkých sjezdech, ale na druhou stranu oddálí váš kontakt s předním kolem. Tenhle pocit jsem na eLku zdaleka takový neměl.

Jinak musím potvrdit slova kolegy a zopakovat, že nízké těžiště je v tomto případě zásadní vlastností kola. Výrazně pomáhá stabilitě a jistotě v některých situacích, ale současně limituje jezdce a nutí ho dávat pozor na to, kde šlapat a kde se raději jen vézt s klikami ve vodorovné poloze. Kdyby Canyon nechal výšku hlavy u XLka stejnou jako u eLka vůbec bych se nezlobil :-).

Přečteno - 32089x Tagy: testy canyon 650b 27.5
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Tech newsCanyon Neuron:ONfly – Superhrdina singltreku
    Canyon Neuron:ONfly – Superhrdina singltreku
  2. TechnikaFotogalerie: Orbea Occam LT M30
    Fotogalerie: Orbea Occam LT M30
  3. Testy - RecenzeTEST: Van Rysel E-GRVL HD
    TEST: Van Rysel E-GRVL HD
  4. Testy - RecenzeTEST: Orbea Occam LT M30
    TEST: Orbea Occam LT M30
  5. Testy - RecenzePrvní dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
    První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
  6. TechnikaFotogalerie: Merida One Twenty 600
    Fotogalerie: Merida One Twenty 600

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744