TEST: Ghost SLAMR X5

Cestou necestou, lesem nelesem

Na nové AMRko jsem se docela dost těšil, protože mě už jako 26" oslovovalo a zajímalo mě, jak se s jeho novou generací Ghost popere. Hned při prvním kontaktu s kolem jsem měl pocit, že jde o daleko dražší stroj, než ve skutečnosti Xpětka je. Dílem za to mohou designově výborně sladěné odpružené jednotky s matně lesklým černým designem, dílem celočerný lak rámu typický mnohdy pro nejlépe vybavené drahé topmodely.

Hned po nasednutí a prvotním vyladění tlaků v odpružení pak převládl pocit blaženosti z opravdu perfektní funkce jak tlumiče, tak vidlice. EVOL systém je jedním slovem bomba citlivý, a to i v případě Talas vidlice, co ji pamatuju nikdy nesnesla srovnání s běžnými typy "neTalas" vidlic, co se jemnosti chodu a odtrhu vidlice týkalo. Navíc po prvních několika kilometrech jsem dospěl k pocitu, že kolo na to, že jde o 150mm enduro, jde hodně slušně i za pedálem, a to i v poměrně prudkých kopcích.

Na druhou stranu ve skutečně prudkých stojkách se už kolo začíná stavět na zadní zejména kvůli krátkému představci, a ačkoliv trochu pomůže snížení předního zdvihu vidlice o 2 cm, k vrchařským kvalitám XC speciálů se ani tak tohle AMRko prostě přiblížit nedokáže. Ostatně ono to ani nemá v popisu práce. Možná že u vyšších verzí výbavy, kde je osazeno 1x11 by tento problém nebyl tak patrný, protože by vás nejlehčí převod donutil slézt a tlačit dřív, než to udělá SLXko se svým kašpárkem 22-36, který vás slézt z kola jen tak nenechá :-).

Na chvilku se ještě vrátím k odpružení. Ačkoliv jde v této verzi se 150 mm tabulkově již spíše o enduro bike, fakticky máte pod sebou, co se geometrie týká, spíše trailbike s vyšším zdvihem, který nabídne sice více prostoru pro eliminaci větších nerovností, ale díky přeci jen kratšímu rozvoru a 67° hlavovému úhlu nečekejte čistě závodní enduro. To je dnes stavěno spíše jako odlehčený sjezďák s delším rozvorem a hlavou mnohdy na hranici 65°, díky čemuž lépe drží stopu v rychlých úsecích.

Výhodou SLAMRka je naopak lepší ovladatelnost, snadnější pokládání do zatáček i rychlejší manévrovatelnost. Díky vyššímu těžišti a kratšímu rozvoru na vás ale může v některých rovných sjezdových pasážích působit méně stabilně. Na druhou stranu Ghost zde opravdu nemá ambice nabízet enduro bike, a tak je k němu potřeba i přistupovat. Přimhouřit pak v tomto ohledu musíte oči také u menšího (jen 100 mm) zdvihu sedlovky, který pro běžné trailové ježdění po stezkách sice stačit bude, ale v prudších kopcích a techničtějších sjezdech byste přeci jenom uvítali alespoň 125 mm zdvih.

Po delším sžití s kolem si na to zvyknete, ale pokud patříte mezi notorické zamykače všeho, tak je dobré vědět, že ačkoliv je jak na tlumiči, tak vidlici páčka lockoutu, tak ani po maximálním zablokování nedospějete k biku, který by se blížil hardtailu. Tlumič i vidlice budou stále pracovat, sice pomalu s patřičným přetlumením, ale pohupovat se prostě budou ostatně stejně tak, jako budete při silovém šlapání cítit maličkou torzní gumovitost zadní stavby. Ta sice odvádí bezvadnou práci, co se eliminace nerovností týká, ale vítězem v disciplíně torzní tuhost bohužel není. Otázkou je, zdali by tomu nepomohlo pevnější vahadlo z jednoho kusu, nebo masivnější spodní vzpěry zadní stavby.

Ovladatelnost kola bych rozhodně pochválil. Je totiž přesně taková, jakou od takto koncipovaného kola očekávám. Řazení sice nepatří k topmodelům a funkci XT se prostě nikdy nevyrovná, ale na delší a malinko gumovější chod si celkem bez problémů zvyknete stejně tak jako na krásně lehce chodící přesmykač, což je výsledkem nového sideswing provedení. To sice není vůbec hezké na pohled, obzvlášť v tomto horním directmount provedení, ale co do lehkosti chodu bych se ho nebál ani na dětských kolech, kde je občas zápasení s těžkou páčkou smyku pro malé dlaně opravdu tristním přestupkem výrobců vůči ergonomii.