TEST: Giant Trance X 29 2

Jízdní dojmy

Pár letních týdnů s tímto kolem uběhlo doslova jako voda. Nejprve jsem měl určité obavy v souvislosti se specifikací a hmotností, ale ty velice rychle padly za své díky Maestru a vůbec celkové koncepci tohoto modelu.

Jak jistě víte, písmeno X v názvu modelu u Giantu znamená, že vzal neiXový model a dal na něj vidlici a tlumič s vyšším zdvihem a drsnější pláště. Ano, je zde ještě pár dalších rozdílů ve výbavě jako například větší kotouče brzd, ale princip je zde jasný - umožnit majiteli tohoto biku zařádit si víc v terénu a přitom zachovat solidní trailové, nebo chcete-li cestovně výletní schopnosti, díky kterým je bike schopný hltat i vyšší dávky kilometrů.

Giant nabízí iXka u více modelů, ale právě u Trance X bych řekl, že mají největší smysl. Trance je totiž sám o sobě skvělým modelem, který míří na největší skupinu uživatelů. Když jsem během testování přemýšlel o tom, co o něm vlastně budu psát a jak ho nejlépe charakterizovat, dospěl jsem k tomu, že je to taková Škoda Octavia. Nabízí totiž opravdu široké možnosti využití, funguje skvěle, vypadá dobře, zákazníci vědí, co od něj očekávat, a vůbec jim nevadí, že dostanou takovou "šedou myš", která je designově spíše konzervativní a ničím příliš nevyčnívá z řady.

Ačkoli tu dostáváte vyšší zdvih vidlice v porovnání se zadní stavbou, téměř to při stoupání ve výjezdech nepoznáte. Záleží ještě na tom, jak máte nastavený flipchip na zadním vahadle, ale i s položenější vidlicí a níže položeným středem jsem nezaznamenal, že by se bike ve výjezdech výrazněji zpěčoval a odmítal poslušnost.

Vůbec, geometrii Trance X nemám vlastně co bych vytknul. Nehraje si na žádné super progresivní pojetí, takže nečekejte ani extrémně podkopnutou vidlici ani zbytečně moc nakolmenou sedlovku. Rám je dlouhý tak akorát a to samé se dá říci také o výšce kokpitu, který je s několika podložkami pod představcem sympaticky vysoko, nicméně pokud preferujete nižší úchop, je tu prostor pro jeho snížení. Celkově tak lze geometrii označit za příkladně pohodlnou, což bude vyhovovat nejenom výletářům, ale třeba také "důchodcům", nebo prostě těm, kteří se nehoní za sekundami, ale za zážitky.

Ovládání se rovněž nedá nic vytknout. Kolo jede tam, kam chcete, přemlouvat ho k rychlé změně směru nemusíte, ale přitom dokáže i sympaticky držet stopu ve vyšších rychlostech. Osobně jsem si během testování opakovaně uvědomoval, jak je tohle kolo skvěle vyvážené a v rámci svých možností dokáže z kombinace rozdílných zdvihů vytěžit opravdu maximum.

Pokud chcete více hrotit ve výjezdu, počítejte s tím, že i virtuální Maestro bude trochu houpat pod pedály a bude pro vás lepší ho páčkou na chvíli zavřít. Tlumič je sice v rámu umístěný svisle, přesto chce tahle akce jednak pořádný předklon a jednak pak na kopci nezapomenout tlumič zase zpátky otevřít.

Pokud chcete naopak více hrotit z kopce, budete se muset smířit s poněkud tupějšími reakcemi vidlice. Tu si lze sice poměrně snadno nastavit, co se týká rychlosti odskoku i tlumení, ale zázraky v citlivosti nečekejte. Na druhou stranu je ale použitá vidlice rozhodně výrazně lepší než často na lowcost modelech používaný Recon.

Co říct o dalších komponentech? Napadá mě vousatá replika "světla svítí, stěrače stírají". Ano, Sram SX není etalonem přesnosti ani nízké hmotnosti a raději bych na kole nechal základní Shimano Deore, které je na neiXovém modelu, ale Giant se sem rozhodl dát Sram, takže nezbývá, než ho vzít na milost a smířit se mimo jiné i s plastovou řadící páčkou, která vám při každém dotyku připomene, s čím máte co do činění.

Alespoň že v Giantu nechali na kole Shimano brzdy, které v kombinaci s velkým 203mm kotoučem a čtyřpístkovými třmeny Deore po rychlém zajetí docela slušně fungují a na rozdíl od řazení jim tak není moc co vytknout.

Zaobírat se zde naměřenou hmotností nijak dlouze nebudeme, protože s přihlédnutím na osazení, hliníkový rám a v neposlední řadě na použité robustní 2,4/2,5" široké pláště, je relativně snadné sesekat váhu kola o kilogram i níž. Patnáctkou začínající hmotnostní údaj není ostatně v tomto segmentu nijak ojedinělý a spíše patří k průměru, možná lehkému podprůměru kategorie.