TEST: Kellys Thorx 50 29"

Jízdní dojmy

A dostáváme se k jízdnímu projevu tohoto biku. Přiznám se, že jsem na něj byl hodně zvědavý, protože mé první zkušenosti s tímto systémem odpružení na enduro Swagu jsem už téměř vytěsnil, navíc šlo o enduro bike, u kterého máme přeci jenom trochu jiné požadavky na fungování, a tak mě zajímalo, jak se konstruktéři poprali s novým typem kola a jeho jízdními potřebami.

Nejprve jsem se trochu obával, jestli pro mě nebude větší pouze z dvou velikostí (L) příliš malá. Pochyby se ale okamžitě rozplynuly po vybalení kola z krabice. Rám je totiž poměrně hodně nízký, ale současně dost dlouhý na to, abych na něm dosáhl téměř ideální pozice. A tím "ideální" myslím ani příliš krátké ani příliš dlouhé. Co mně naopak vyhovovalo trochu méně, byla hodně nízká hlavovka. Tenhle trend spojený s nižším Stackem sice dává pocit většího splynutí s terénem a bezprostřednějšího vnímání povrchu, ale stejně jsem si pro případ testovacích jízd přeskládal podložky pod představec, co to šlo, abych si řízení alespoň o něco zvýšil, i když znám spoustu lidí, kteří udělají pravý opak :-).

Při prvním nasednutí na bike jsem byl docela překvapený také z poměrně strmého úhlu hlavové trubky resp. vidlice. Kellys vím, že vždy patřil k progresivním setupům v tomto ohledu a tady jako by to neplatilo. Při pohledu na úhel 67° ovšem musím konstatovat, že jde o hodnotu, která má na takovémto kole opodstatnění, i když za sebe osobně bych si ke stopadesátkové vidlici představoval spíš o stupínek položenější vidlici.

Podobné je to i se zadní stavbou, která má rekordní hodnotu 429,5 mm. Osobně si teď tedy nevybavím, že by nějaká z jiných značek v současnosti pracovala se stejnou nebo kratší hodnotou, nicméně rázem to všechno dává smysl. Kellys jde v tomto tak trochu proti proudu a nabízí hodně obratné kolo schopné zatočit "na obrtlíku".

V sedě v sedle

Jdeme na to, nejdřív je potřeba dostat se na kopec. Beru bike a foukám na hodnoty obvyklé pro svou osobu a vyrážím. V duchu si říkám, je to vůbec virtuál? Takhle aktivní zadní stavbu jsem s tímto typem odpružení snad ještě neměl. Při každém šlápnutí nejenom že se zadek pohybuje, ale jako by se nořil do zdvihu ochotněji i při menším úsilí roztočit kliky do obvyklé kadence. Co naplat, bude to potřebovat nižší sag. Vytahuji pumpičku a dofukuju 30 psů.

Bike se trošku zklidní, tedy jeho zadní odpružení, ale přesto je na něm znát, že chce pracovat a chce reagovat a reaguje nejenom na nerovnosti, ale i na síly vycházející z mých nohou. Tohle už může vyřešit jenom páčka tlumiče, a tak putuje do polohy "utlumeno", protože plný lockout u tlumiče Super Deluxe nenajdete.

Pokud si odmyslím všudypřítomné pohupování, musím ale konstatovat, že schopnosti biku stoupat a udržovat při tom komfortní jízdní pozici za řídítky, jsou více než dobré. Geometrie si dokáže poradit i s prudkými výjezdy bez potřeby udržovat nějaké nepřirozené pózy za řídítky. Dílem za to možná může i pocitově delší představec, dílem vzpřímená sedlovka vzhledem ke kraťoučké zadní stavbě, těžko říct, kdo má největší podíl na vrchařských schopnostech tohoto biku.

Lesodrtič

Na rovině nemám kolu moc co vytýkat. Snad jen již to popisované zbytečně ochotné propružování. Pozice za řídítky je optimální a evokuje na dnešní poměry spíše opravdu jezdivé trailbiky, než aby inklinovala k vysokozdvihovým polosjezdovým geometriím. Ostatně tady musím opravdu pochválit volbu většího převodníku na klikách, protože výrobci dnes na takováto kola dávají většinou 32, nebo dokonce 30 zubové převodníky a s těmi víc jak 35 už stěží odtočíte. Pravda, na trailech se takhle rychle obvykle nejezdí, ale vy také přeci nebudete s tímto bikem stoprocentně jezdit jen po nich.

Les, kořeny, sem tam nějaký ten skok, klopenka, nebo odkloněná lesní zatáčka v hrabance. Tady byste čekali, že bude tenhle bike excelovat. A víte co? Není vůbec špatný. K jeho ovládání nemám výhrady. Na nižší úchop jsme si za chvilku zvykl, 780ky řídítka jsou dneska téměř standardem a plně mi vyhovují, jediné, co bych pro jízdu z kopce dolů možná uvítal, by byl o něco kratší představec.

Znovu se ale tady musím vrátit k odpružení, resp. k jeho podstatě. Po několika málo skocích a dopadech totiž registruji, že chodí téměř na doraz, a to s ochotou, která už hraničí s nedostatkem progrese. Nechce se mi věřit tomu, že bych musel foukat tlumič až na jeho konstrukční hranici k tomu, abych dosáhl optimálního fungování.

Navíc nabírám pocit i z jízdy po rovině a v šlapavých úsecích, že tlak řetězu čím je větší, tím působí na odpružení více a pomáhá tak jeho zanoření víc, než bývá obvyklé. Pamatuju si z dob dávno minulých, že některé biky trpěly opačným neduhem, když se při šlapání do kopce jejich zadní stavby naopak vzpínaly a tah řetězu šel naopak proti odpružení kvůli nevhodně zvolené pozici hlavního čepu. Tady ale neexistuje fixní čep otáčení zadní stavby a mně tedy nezbývá nic jiného, než se snažit tuhle věc nevnímat, byť prostě pocitově neustále ubírá část vaší energie a vypouští kamsi mezi tlumič a zadní stavbu.

Při zkoumání funkce zadní stavby jsem si všiml malého, ale praktického detailu, který souvisí s vedením bovdenů mezi zadní stavbou a přední částí rámu. Často totiž bovdeny v tomto místě pracují a při propružení se různě vlní. Tady nic takového není, protože bovdeny díky speciálním průchodkám zajíždějí do rámu a ani při zanořeném tlumiči nemají snahu se nijak nepřirozeně deformovat.

Původně jsem se trochu bál strmějšího hlavového úhlu, ale v praxi to není nic hrozného, naopak. Na trailbike jde o vyváženou kombinaci delšího rámu, krátké zadní stavby a hlavového úhlu. Většinu technických pasáží nemusím nijak zvlášť řešit změnou těžiště. Bike je prostě přejede. Nervóznější projev zaznamenávám pouze v místech, kdy musím i na enduro kolech hodně za sedlovku. Tady sice obecně vnímám svou polohu více nad řídítky, ale v obratnosti nebo nestabilitě mě to rozhodně nijak zásadně neomezuje.

Kombinace zvolených komponentů je vzhledem k pojetí a ceně kola bez výhrad. Důraz je zde kladený na kvalitu odpružení a brzdy s tím, že ostatní komponenty jsou zvoleny v ideálním poměru cena/výkon. Pochválit musím i kombinaci plášťů, které svým drsnějším pojetím nijak neomezují v rozletu, nicméně pokud se s bikem chystáte na nějaký pohodovější rekreační výlet, popřemýšlejte klidně nad jejich výměnou za méně agresivní vzorek. Ušetříte si drnčení na silnici a minimálně půl kila váhy :-).