TEST: Kellys Tygon 70 29"

Jízdní zkušenosti

Od chvíle, kdy jsem poprvé usedl na tenhle bike, až do chvíle, kdy jsem ho balil do krabice a odesílal zpět do Kellysu, jsem přemýšlel o tom, co o něm napíšu. První, co mi blesklo hlavou, by se dalo stručně shrnout jako "hezké, ale zbytečné", následoval posun k "hmm, zajímavé" a končilo to zhruba "ano, šanci to má, ale nejsem cílová skupina".

A teď bych mohl skončit a mnohým by to jako vyjádření pocitů stačilo, ale to samozřejmě neudělám, protože se s vámi prostě musím podělit detailněji o moje zážitky a osvětlit, jak probíhalo mé několikatýdenní soužítí s tímhle elektrokolem.

Hned na úvod musím přiznat, že mám rád elektrobiky a baví mě se na nich občas svézt. Už dávno ale neřeším takový ten "wow efekt" jako poprvé, když jsem usedl kdysi na první elektrické KTMko a bike pode mnou vystřelil kupředu. Ne, dneska přemýšlím nad ebiky jinak. Přemýšlím daleko víc o tom, pro koho je jaký typ biku nejlepší, jak se výrobci snaží posouvat jízdní vlastnosti i charakteristické vlastnosti jednotlivých pohonů. Snažím se porovnávat a vnímat, co se během posledních let daří měnit a co naopak nikoliv, a v neposlední řadě hledám i nějaký ten zajímavý charakteristický detail, který může uživateli elektrobiku více či méně zpříjemnit život s ním.

Kellys Tygon je v tomto ohledu zajímavou anomálií, protože v sobě kombinuje, díky svému datu narození, opravdu ty nejmodernější dnes dostupné technologie a navíc spolu s takovým nějakým podvědomně fungujícím efektem jistého patriotismu, protože byť jsou samotné rámy i komponenty výráběny daleko na východě, součástí výsledku je i práce několika slovenských konstruktérů, kterým prostě musí patřit respekt.

Geometrie kola je pojata moderně. Hned při prvním nasednutí vnímáte delší rámový trojúhelník, ale přitom posez zůstává pohodlný a i relativně vzpřímený. Ačkoliv mám rád vyšší úchop řídítek, tady jsem nakonec musel vyzkoušet přeskládat podložky pod představcem a o něco si ho snížit, protože tak, jak ho vidíte na fotkách, to byla přeci jenom moc velká "koza" a šedesát mi fakt zatím nebylo :-).

S ovládáním jsem přitom problém neměl. Řízení reagovalo citlivě a s devětadvacetipalcovým bikem nemělo vůbec žádný problém. Pokud bych měl sám něco na geometrii změnit, zřejmě bych si ještě o trochu víc podkopnul vidlici, ale chápu, že jelikož tohle má být více univerzální bike, byl zvolen kompromis 67,5° který většina uživatelů asi nechá bez připomínek. Co bych ale určitě doporučil jsou širší řídítka. Sedmsetdvacítky jsou dobré možná tak pro cestovatele nebo dojížděče do práce, ale v terénu a do trailů by si takto těžké kolo zasloužilo pro lepší ovládání minimálně sedmsetšedesátky.

Výborná je krátká zadní stavba. Jen 435 mm na devětadvacítku, a navíc elektrickou, je fakt málo a kolo je díky ní snad téměř na hranici svých možností, co se týká obratnosti, protože rozhodně nemůžu říct, že by se zadní kolo za zbytkem někde couralo. Naopak. Hlavním limitem je určitě větší hmotnost biku, oproti tomu neelektrickému a právě váha tak ubírá nějaká ta procenta na spokojenosti s jízdními zážitky. Přeci jenom na dvacetikilovém biku musíte jezdit předvídavěji a více krotit své vášně než na třináctikilovém biku.

Že bude Tygon dobrý ve výjezdech, jsem čekal a v tomto ohledu mě rozhodně nezklamal. Rychlejší průlety polňačkami a lesními cestami mi však potvrdily mojí odvěkou neměnnou zkušenost, že by pořádný čistokrevný elektrobike měl být rozhodně celoodpružený.

Ačkoliv se výrobci dnes snaží dávat na elektrobiky silnější a odolnější pláště, tady jsem přeci jenom cítil, že bude prim hrát rovnější terén a uhlazenější lesňačky a cyklostezky, kde budete moci tenhle bike použít jak pro zábavu, tak jako rychlý dopravní prostředek. Ano, když s ním vyrazíte třeba na Singltrek pod Smrkem, užijete si tam s ním docela dost zábavy, ale nejsem si úplně jistý, jestli většina majitelů tohoto biku ho bude takto využívat.

Jeho obrovskou výhodou je totiž uhlazený design a konzervativní barevné provedení. Přesně takovéto ebiky jsou totiž v hledáčcích majetných seniorů, kteří se mnohdy do terénu nikdy nevydají a o teleskopické sedlovce buď ani netuší, jak funguje, nebo ji používají tak maximálně pro snazší nasedání. Dokonce si dokážu představit, jak na tenhle bike dle přání zákazníka dávají robustní blatníky, světla a stojánek. Že s tím v Kellysu dopředu tak trochu počítají a na zadní patce je úchyt pro stojánek připravený, je pochopitelně jejich další plus.