TEST: Kona Hei Hei CR/DL

Jízdní dojmy

"De javu". Tak tenhle pocit prostě znám. Ten, když máte pocit, že vám byl bike svařen, slepen, upečen – zkrátka udělán na míru.

Čas od času si v testu pokňourám, že výrobce zbytečně zkrátil krk vidlice, že sice mezigeneračně rozšířil řídítka, ale pořád je posez natažený. Otáčím představec atd., až mám pocit, jestli věkem neztrácím pružnost a nepohodlním. Ne, jde to udělat i takto, jak Kona předvádí s „Hejhejem“.

Ač by mohl jeho navýšený zdvih odpružení na 120/120 mm, vyšší zdvih teleskopické sedlovky a i nasazení čtyřpístkových brzd ponoukat o označení tohoto kola jako trail bike, má nový HeiHei samozřejmě blíže k XC.

Pro což hovoří pláště, možnosti dvou košíků na bidon, převodník se čtyřiatřiceti zuby, ale hlavně úžasná chuť po rychlosti.

Ač toto XC na steroidech nevyniká úplně snovou hmotností, tak mi hlava až nebere, jak rychlé je.

Navýšením zdvihu nad oběma osami na 120 mm (připomínám, že původní Hei Hei XC měl 100/100 a trail verze 120/100) zvýšil apetit požírat terén a zvedat rychlostní limity jezdce hlavně v rychlých rozbitých sjezdech. Naopak v těch technických pomohlo k dalšímu zlepšení chování položení sklonu vidlice. Rozšíření řídítek ze 750 na 760 mm je pak zanedbatelné. Na jejich koncích se nalézají poctivé, skvěle tvarované gripy, žádné silikonové náhražky. Až jednoho mrzí, že je zvyklí jezdit v rukavicích. Výrazný sloping horní rámové trubky, nadstandardní zdvih teleskopické sedlovky Rock Shox a tuhost celku podporuje pilotáž v náročném terénu.

Zůstal nám způsob přepákování, což také značí příklon k XC. Přepákovaný jednočep – zero pivot –  využívající flexe zadní stavby, je doménou většiny moderních XC kol. Důvod je jasný: úspora hmotnosti a odpadnutí jednoho čepu. U nového Hei Hei je zadní stavba na základě zkušeností dále naladěna a tím, jak se navýšil zadní zdvih a prodloužily horní vzpěry zadní stavby, došlo k navýšení dávky pohodlí – a to velmi citelně! A to přesto, že si u původního „Hejheje“ tedy rozhodně na nedostatek aktivity zadní stavby nestěžuji!

Nemalou zásluhu na práci zadní stavby má pochopitelně i tlumič Rock Shox Deluxe Ultimate. Rozsáhlá možnost nastavení a hladkých chod se na kopírování libovolného terénu také podepisuje znamenitě. Stoupací chuť tohoto kola se také obejde bez kritiky. Předek není extrémně odlehčený, a protože vidlice Pike něco váží, zapomeňte na nějaké zvedání se na zadní. Přivřením odpružení pak nemáte problém stoupat dlouhé kilometry.

Možná poprvé nemohu mít ani připomínku k brzdám od Sramu. Sram G2 RSC i díky čtyřpístkovému provedení brzdily famózně, možnost nastavení a následný přenos brzdné síly je prvotřídní. Zde ani v nejmenším nemohu použít „zlaté Shimano“. G2 RSC fakt pecka.

Rám nabral na tuhosti a ta je nad standardem XC kol.  Zapletená kola také vydržela vše, co jim bylo naservírováno. A jen zde bych mohl vypotit nějakou připomínku. V této cenové kategorii by kolu opravdu slušely karbonové obruče. Pláště Maxxis Rekon jsou optimálně trefené a souzní s univerzálností biku. Solidně jedou, solidně drží.

Tvar řídítek, sedla, funkce teleskopické sedlovky – vše skvělé. Tady si vývojáři/osazovači dali záležet na výběru jednotlivých komponentů a neověsili na bike, co bylo zrovna skladem. Dotáhli i takovou drobnost jako černý řetěz, aby pasoval do barevné kombinace biku. O zlaté koncovce lanka šaltru snad ani nemluvě. Výsledkem je designově, komponentově, ale hlavně jízdně vyvážený stroj.

Dodnes si vybavuji nedělní dopolední švih s plánem 40-45 km a návratem k obědu. Ale on mě Hei Hei nutil pořád přidávat a odbočovat z plánované trasy. Nakonec z toho bylo téměř 70 km a 1 400 m výškových a nezastavit mě hlaďák s vidinou oběda, kroužím lesem dál. Prostě Hei Hei chce volnost a je jedno, zda na něm budete brázdit krajinu celý den, vezmete jej na (ne)extrémní traily v bike parku nebo se s ním postavíte na startovní čáru maratonu.