TEST: Kona Process X DL

Jízdní dojmy

Tahle Kona byla po dlouhé době pořádným lesotraktorem, který jsem měl možnost vyzkoušet. Žádný nadopovaný trailbike, žádné kompromisní pneumatiky, aby kolo jelo "trochu" i na rovině, prostě čistokrevné enduro, na které máte úplně jiné nároky než na univerzální bike.

Process X je od počátku až do konce konstruován pro jízdu z kopce dolů. Neznamená to, že by nebyl schopný strávit rovinky, nebo nutná stoupání, ale transfery jsou pro něj prostě nutným zlem.

Už první usazení za širokými řídítky prozrazuje, že je tu mnohé jinak. Položená vidlice na 63,5° v kombinaci se superkrátkým představcem znamená, že před sebou vidíte přední kolo neskutečně daleko. I přes vysokozdvihovou vidlici mě překvapil poměrně nízký úchop. Za ten může především krátká hlavovka. I díky němu a samozřejmě i kolmé sedlovce získávám pocit, že jsem i při běžné jízdě v sedle poměrně dost vpředu váhou na řídítkách.

První šlápnutí do pedálů mě v tomhle pocitu ještě víc utvrzuje, což je docela zajímavé, protože u velikosti L je Reach opravdu dlouhých 490 mm.

Pomalu se rozkoukávám. Ladím vidlici i tlumič do jezdivější (klidnější) polohy s mírně přiškrceným tlumením a vyrážím kamsi do hvozdů zjistit, jak to má Process X s jízdními vlastnostmi. Během prvních stovek metrů zjišťuju zajímavý kontrast. I přes neustále pracující odpružení, které se mírně pohupuje i pod zablokovaným tlumičem, dává rám najevo svou tuhost. Cítím to při šlapání, ale i při projíždění ostřejších zatáček. Předimenzovaná zadní stavba i střed rámu prostě drží zadní kolo pevně a neuhnou ani o píď. Tohle se na podobných modelech jen tak nevidí.

Samozřejmě jízda do kopce zde není disciplínou, pro kterou bylo kolo stavěno. Nicméně kolmo situovaná sedlovka (78°) vás usadí na kole do takové stoupací pozice, že pod vámi kolo překvapivě klidně sedí i v poměrně strmém kopci. Na limit se dostanete jen kvůli vysoké vidlici, která vás přinutí mírně se přikrčit v určitých okamžicích. Přeci jenom lehký převod by umožňoval asi vyjet ještě prudší stoupáky, ale pokud se do nich dostanete, tak s tímto kolem asi raději chvilku půjdete vedle, než abyste supěli a vynakládali více síly na to udržet se za každou cenu v sedle.

Výjezdem ale veškeré výhrady ke kolu končí. V terénu se z Xka totiž stává ta pravá hračka pro velké kluky. Odpružení má poměrně velký rozsah svého nastavení, takže si ho můžete naladit buď na rychlejší, nebo pomalejší tratě, ale vždycky dokáže být spolu s měkčími plášti krásně sehrané. Občas mám se svými 95 kg problémy v rychlých klopenkách, když nechám měkčí zadní plášť, že má tendenci se žvýknout. Tady jsem ale poladil odpružení i plášť, že se vzájemně tak akorát doplňovaly a pak to byla čistá radost z jízdy.

Celkem slušná progresivita v průběhu zdvihu ve mně vyvolávala otázku, jestli dokáže tohle kolo někdy využít zdvih tlumiče opravdu na 100 %. Na doraz jsem ho však nikdy nedostal a přiznám se, že jsem zato vlastně rád :-).

Tady si dovolím malou odbočku k plášťům. Jelikož jsem testbike dostal v téměř nejetém stavu, byl ještě sériově osazený dušemi. S klukama z Kony jsem se ale domluvil, že pokud bude čas a možnost, předělám si ho na bezduše. A to jsem také udělal. V ráfcích už těsnící páska skutečně byla nalepena, takže stačilo jen vyházet obludné široké duše, nasadit ventilky, nahodit pláště a dolít mléko. A víte, co mě na téhle operaci překvapilo? Že se díky ní dokáže ušetřit i docela dost na hmotnosti biku. Původní kolo na duších totiž vážilo 14,78 kg, zatímco v bezdušovém setupu jen 14,36 kg.

Podle mě by tuhle operaci měl udělat u enduro kola každý, protože pláště jsou pro to nachystané, včetně vyztužených boků, a to, že v nich necháte duše vás bude jenom omezovat nejenom v rámci komfortu, ale také odolnosti kola proti defektům.

Ale nechme edukace a pojďme zpět k jízdním dojmům. Tohle kolo nechce jezdit po rovině, potřebuje pořádné sjezdy. V těch rychlých, ale rozbitých dokáže neuvěřitelně vyhladit stopu. Nedělají mu problém ani rolety příčných kořenů, ani dopady do kamenných pasáží. Do zatáček kolo sklopíte jako nic, ale pravdou je, že na fourcross úplně nejvhodnější není. Právě kvůli lepší ovladatelnosti a manipulaci s kolem jsem ho nechal po celou dobu testu v nastavení s krátkou zadní stavbou. Prodloužení biku o dalších 15 mm už je podle mě vhodné tak maximálně pro sjezd nebo do bikeparků, kde víte, že vás nečekají žádné utažené vracečky.

Když se vrátím k pocitu, který jsem popisoval v úvodu, a to, že jsem těžištěm dost nad řídítky, tak ve sjezdu jsem zjistil, že jakmile se kolo dostane do šikmé sjezdové pozice, máte opravdu obrovský rozsah prostoru, kam se posunout. Předkopnuté kolo vás podrží, i když zůstanete pocitově víc vepředu, než jste zvyklí, naopak pozice sedla, v okamžiku, kdy teleskopkou zajede dolů, nijak neomezuje ani posun zcela nad zadní kolo, možná i mírně nad něj. Nízký rám pod vámi dává nejenom spoustu místa pro kolena, ale také celkovou jistotu toho že udělá maximum pro to, abyste zvládli prakticky jakoukoli technickou pasáž.

Brzdám sice chvilku trvalo, než se zajely, ale to není nic neobvyklého. Cody mám osobně rád už od jejich první generace, protože jsou prostě určeny pro náročné brzdění a ještě se mi nikdy nepodařilo je tak říkajíc uvařit. Co mě mile překvapilo, byl povrch použitých gripů. Občas totiž začínám jezdit bez rukavic a tyhle koňácké mi neuvěřitelně dobře padly do ruky svým jemným rýhováním.

Drobnou výtku bych měl k systému uchycení zadního kola. Kona zde totiž využívá možnost nastavení dvou různých délek zadní stavby, otočením zadních hliníkových excentrů. Toto chválím, nicméně v případě, že kolo z nějakého důvodu musíte vyndat, může se vám snadno stát, že se vám po vytažení zadní osy uvolní držák přehazovačky, který v rámu v tu chvíli nic nedrží. Spolu s patkou přehazovačky pak většinou vypadne i samotný excentr se závitem pro zadní osu, a abyste vše nahodili zpátky před opětovným nasazením zadního kola, nezbyde vám nic jiného než hodit kolo na řídítka, vše rukou přidržet a teprve poté kolo vrátit do rámu. Kdo tohle neví, může zažít v hrabance nemilou lapálii se ztraceným malým černým kouskem hliníku, bez kterého neodjede. Bacha na to.