TEST: Lapierre Zesty AM 327

Pro dnešní test tu máme jednoho zeleného francouzského šviháka, který si pro nadcházející sezonu přináší hned několik významných změn... 

Autor: Pavel Veselý
TEST: Lapierre Zesty AM 327

Zima nezima, jde se na kolo!

I přes relativně mírnou zimu se mi Zesty dostává do rukou zrovna v období, kdy se počasí rozhodlo dohnat zpoždění se sněhem, takže bylo o zábavu postaráno.
Naštestí jsem na testování měl dostatek času a během ledna se na jeden víkend oteplilo, sníh alespoň částečně slezl a bylo možné nafotit i něco na hlíně a kamení, kam Zesty prostě patří.

Před samotnými jízdními dojmy ale nejdříve něco o nastavení. Testované kolo přišlo v největší vyráběné velikosti XL, což na první pohled ještě umocňovalo již tak dlouhý rámový trojúhelník. Obavy z toho, jak mi kolo sedne, se rozplynuly hned po nasednutí. Při mých 190 cm se tato velikost ukázala jako ideální. Vyhovoval mi i 55 mm krátký představec, který dotváří záměr konstruktérů k stabilitě delšího rámu přidat i obratnost.

Zvědavý jsem byl na projev nových pružících jednotek od Foxu. Vidlice Float 34 s pro letošek novou Fit4 patronou hned na první pocit výrazně zjemnila chod, uživatelsky však kromě decentního redesignu ovládací páčky rozdíl oproti předchozí verzi v podstatě není. Tlak jsem na svých 90 kg volil lehce pod 100 PSi.
Tlumič Float nese nové označení DPS, ovládání páčkou s třemi výraznými polohami však rovněž zůstalo zachováno, což je jedině dobře. Co však mělo vliv na nastavení, je nová objemnější vzduchová komora Evolve, díky které se ručička manometru pumpičky zastavila lehce nad hodnotou 250PSi a i tak jsem měl zprvu pocit, že se pode mnou zadní stavba pohupuje trochu víc, než bych chtěl.
Poslední věcí k nastavení bylo sedlo, což bylo díky dost podivnému zámku KS sedlovky celkem dobrodružství a ano, tak, jak zámek sedlovky vidíte, je správně, není to obráceně, jak jsem se sám původně domníval.



Od subjektivních pocitů k praxi
Kopce máme v Kruškách prudké a dlouhé, díky rychlooblevě se dalo dostat i na zajímavé pasáže sjezdových tratí na Komárce, takže po sněžných xc výpadech ve dnech předchozích bylo na čase Zesty důkladně prověřit i v odpovídajícím terénu.

Přes na první pocit poměrně vysoké hmotnosti (navážil jsem bez pár gramů 15 kg bez pedálů) kolo při jízdě, a to i do kopce, působí až překvapivě dobře, jen příliš aktivní zadní pružení jsem krotil ovládáním tlumiče, ne však zcela, jen na střední pozici. Musím říct, že aktivní pružení hlavně na začátku zdvihu má i své klady, a to při zajištění kontaktu vzorku zadního pláště při technických výjezdech. Díky prodloužené geometrii je zajištěna dobrá stabilita i klidný projev při vedení zvolené stopy.

K osazeným převodům větší výhrady nemám, ač osobně preferuji jednopřevodník, jsou chvíle, kdy záloha v podobě menšího převodníku přijde vhod. Jen bych trochu přidal na zubech, z 36 zubého převodníku mi skok na 22 zubů přijde zbytečně moc, to je ale jen můj pocit.

Po více či méně prudkých stoupáních na řadu přichází zábavněší část dne, hurá dolů! Na výběr mám hned několik variant sjezdových tratí od rozbitých kamenitých rockgarden po jezdivé traily klikatící se v napadaném listí.

Jak vidlici, tak tlumič otvírám naplno, nemůžu se však zbavit pocitu, že je pružení vzájemně trochu nevyrovnané. Oproti hodně aktivnímu projevu zadní stavby mi na začátku příjemně měkký chod vidlice připadá nyní o dost tužší a tupější. Po pár metrech jízdy to však přestávám vnímat a užívám si jízdu na plno.

Zesty je stabilní i ve vysokých rychlostech na vymletém podkladu, zároveň však poslušně zatočí tam, kam zrovna cesta zavelí. Svůj díl na tom má i vhodně dlouhý, nebo spíš v tomto případě krátký představec a dobře tvarovaná a do ruky padnoucí řídítka. Co mě trochu štve, je pomalá reakce na ovládání teleskopické sedlovky, ta navíc disponuje jen 100mm zdvihem, je to sice lepší než nic, ale při celkovém ražení tohoto kola bych uvítal o něco víc.

Své limity mají i základní Deore brzdy, nedá se říct, že by byly vyloženě špatné, celkově si drží slušný průměr výkonu, jsou však chvíle, kdy se díky možnostem odpružení dostávám do situace, kdy bych potřeboval brzdit razantněji.

Vyloženou slabinou jsou však pro větší akce pláště. Vzorek by ještě šel, dobře vysoké špunty si poradí s celkem velkou porcí bláta, co je však nad jejich síly, jsou nástrahy v podobě kamenů. Boky bez výztuhy jsou prostě magnetem na defekty, na celkový dojem z kola to ale zas až takový vliv nemá, pláště se dají naštěstí dost jednoduše vyměnit.

Přečteno - 45458x Tagy: testy lapierre enduro 27.5 650b
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: 2x Qayron One.Dr
    Fotogalerie: 2x Qayron One.Dr
  2. Testy - RecenzeTEST: Ocel, nebo hliník - 2x Qayron One.Dr
    TEST: Ocel, nebo hliník - 2x Qayron One.Dr
  3. DoplňkyTEST: e*thirteen Helix Race 12
    TEST: e*thirteen Helix Race 12
  4. TechnikaFotogalerie: Kellys Theos R50
    Fotogalerie: Kellys Theos R50
  5. Testy - RecenzeTEST: Kellys Theos R50
    TEST: Kellys Theos R50
  6. TechnikaFotogalerie: Javax Freed Reynolds
    Fotogalerie: Javax Freed Reynolds

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744