TEST: Pivot Trail 429

Test tohoto Pivotu ve mně po dlouhé době vyvolal docela rozporuplné reakce. Na jednu stranu se jedná o klasického zástupce této americké značky v nové generaci, na stranu druhou má v rámci značky dost silných konkurentů, kteří ho v lecčem dokáží plně nahradit...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš & Tereza Nusková
TEST: Pivot Trail 429

Jízdní dojmy

Testováním tohoto biku jsem před nedávnem plynule navázal na test jiného Pivotu, konkrétně Switchbladu a musím se přiznat, že byť jde o příbuzné modely v rámci zdvihových kategorií, tak vlastnostmi a poježděním jde o hodně rozdílné kousky.

Čtyřidvadevítka byl původně takový maratonský závoďák lehce lízlý X-Country geny, který měl u Pivotu za úkol vyplnit kategorii nízkozdvihových devětadvacítek. Jeho nové trailové pojetí se sice všemožně snaží zabydlet v kategorii, kterou má v názvu, ale musím říct, že klasický trailbike tak, jak ho známe od mnoha jiných značek, to tedy rozhodně není a hned se pustím do toho proč.

Velikostní dilema

Tak v první řadě hned při prvním nasednutí na bike jsem měl co dělat, abych se na něj nějak rozumně poskládal. Velikost L, kterou jsem měl k dispozici, mi totiž přišla hodně krátká i na to, že dnes už většinou sedlám o stupeň větší rámy. Dokonce jsem si chvilku pohrával s myšlenkou, jestli bych si neměl vyměnit představec za delší, abych si alespoň o něco prodloužil svůj pracovně manipulační prostor.

Na obranu tohoto Pivotu je naopak potřeba přiznat, že koncepce rámu a výška sedlové trubky tlačí těžiště kola sympaticky dolů a pro kolena tak máte místa víc jak dost a pocit, že si to můžete dovolit poslat, kamkoli chcete.

Ambice tohoto biku v mnohém naznačuje nenápadný, ale praktický SAGmeter na tlumiči. Jednak je z něj patrné, že tady budete pracovat s vyšším než malým sagem, jednak vám pomůže s nastavením podle toho, v jakém režimu chcete bike používat. Najdete zde totiž dvě rysky. Modrou Race a červenou Trail, podle kterých se dá předpokládat, jak bude bike reagovat.

Vrchařský fenomén

Člověk by řekl, že za ty roky už o Pivotu a jeho virtuálním DW Linku ví úplně všechno a nic ho nedokáže překvapit, pravda je ale trošku jiná, protože jak se svět vyvíjí a přicházejí nové generace rámů, konstruktéři neustále laborují nejenom s geometriemi, ale také kinematikou zadních staveb a na virtuálech je to znát snad nejvíc.

Tenhle bike totiž nezávisle na jeho krabičkovém předurčení jednoznačně patří mezi hltače kilometrů a jeho zadní stavba, nejenom v "race" nastavení, umí brilantně akcelerovat a přitom tlumit nerovnosti. Má to ale jednu podmínku a tou je, že si musíte vybrat.

Buď budete preferovat citlivost na úkor akcelerace, nebo se smíříte s menší aktivitou, ale za odměnu dostanete excelentního sprintera. Trail 429 je neuvěřitelně skvělý vrchař, a ačkoliv jsem původně čekal malinko jiné naladění biku, musel jsem se během relativně krátké doby přiklonit k názoru, že Race poloha je tomuto kolu bližší a spolu s ní je mu bližší i tužší nastavení podvozku, které ovšem dává naplno vyniknout jeho schopnostem, kterým dominuje schopnost okamžitě akcelerovat a jít skvěle za pedálem.

Dokonce jsem zkoušel nafouknout tlumič ještě o malinko víc, než je jeho doporučená Race SAGpoloha, a pak už jsem dostal hodně schopný, nebojím se říct maratonský speciál, který v případě potřeby nabídne rezervu zdvihu, ale během klidnějšího profilu tratě s ní nijak neplýtvá a drží pod vámi fazonu téměř pevného biku.

Král zatáček

Superlativy, které jsem směřoval na výjezdové schopnosti kola mírně otupují, co se týká vnímání jeho dalších vlastností. Všechno se totiž točí kolem jeho geometrie a ta je prostě, jak to říct, trošku za zenitem. Tedy alespoň z pohledu moderního trailbiku, kam se tenhle Pivot názvem snaží dostat.

Naopak pokud bych se na bike měl podívat optikou moderního X-Country stroje, tak na tom bude o poznání lépe. Tak teď babo raď, co s tím :-). Pravda je, že kontrolu nad tímhle kolem musíte mít pevně v rukou a nedělat příliš jezdeckých chyb. Na druhou stranu citlivé řízení doslova vybízí k rychlým zatáčkám a pokládat se do nich mu nedělá sebemenší problém. Kratší rozvor i zadní stavba mu k tomu dávají ideální předpoklady. Mluvit o tom, že jízda na něm je takový oldschool, by bylo nemístně provokativní, ale pohledem roku 2020, kdy většina trailbiků nabídne vyšší zdvihy a endurovější geometrii je tenhle bike opravdu o kategorii jinde.

Nesvůj na DH

Poněkud méně sjezdových genů dostala tahle čtyřistadvacetdevítka do vínku, ale ono je to tak nějak logické, protože kolo, které má takhle nastaveny své priority, prostě nemůže nabídnout sjezdové nebo enduro vlastnosti, pro ně se musíte poohlédnout třeba právě po Switchbladeovi.

Krotit tenhle Pivot na běžných trailech i v rozumných sjezdech samozřejmě jde, ale máte méně prostoru pro práci s těžištěm a strmější úhel vidlice vás nutí být více ve střehu než třeba na zmiňovaném Switchbladeovi. Vysloveně strmé sjezdové pasáže jsem pak na tomhle biku raději nevyhledával, na druhou stranu cílová skupina pro tenhle bike je velmi pravděpodobně také vyhledávat nebude, a když už se do nich dostane, bude v nich hodně na pozoru.

Jedno se musí rámu ale přiznat. Jeho konstrukce je opravdu tuhá a na svou výbavu je bike i poměrně lehký a i díky tomu se s ním v lese docela snadno užít zábava při poletech. Bunny hopy dává jako nic. Odskočit kořenovou pasáž ve větší rychlosti také nedělalo vůbec žádný problém.

Opět musím zmínit skvělé čtyřpístkové XT brzdy, které dokázaly spolehlivě zastavit bike jedním prstem a zvládaly i delší zahřívání bez problémů. Ostatně chválím i použití adekvátních kotoučů, protože většina výrobců k XTéčkům osazuje kotouče z nižších sad, zatímco tady najdeme originální XT kotouče s chladiči MY2020.

Ohledně rámových detailů bych si dovolil zkritizovat jediné místo, a to plastovou prachovku spodního vahadla zadní stavby, která sice v principu vytváří správnou ochranu inkriminovaného místa proti nečistotám, kterým je toto místo primárně vystaveno, ale lepící hmota, kterou je prachovka k vahadlu přichycena, bohužel nepatří mezi nejodolnější a stačí pár bahnitých seancí a následných mycích procesů a budete potřebovat sekunďák.

Naopak pochvalu si zaslouží měkké širší gripy s ergonomickým změkčením Padloc na krajích a precizně řadící Shimano včetně vyprošťovacího 51z. pastorku, který jsem tady právě při testování vrchařských schopností hned několikrát využil. Osobně bych si dokázal pro tento charakter kola představit asi méně robustní pláště, ale to už je o individuálních preferencích každého z nás a také o tom, kam se s bikem zrovna chystáme.

Přečteno - 7422x Tagy: testy pivot
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Kellys Thorx 50 nově na Shimanu
    TEST: Kellys Thorx 50 nově na Shimanu
  2. OstatníFotogalerie: Pivot Trail 429
    Fotogalerie: Pivot Trail 429
  3. TechnikaFotogalerie: Kona Hei Hei CR/DL
    Fotogalerie: Kona Hei Hei CR/DL
  4. Testy - RecenzeTEST: Kona Hei Hei CR/DL
    TEST: Kona Hei Hei CR/DL
  5. TechnikaFotogalerie: 4Ever Gromvel
    Fotogalerie: 4Ever Gromvel
  6. Testy - RecenzeTEST: 4Ever Gromvel
    TEST: 4Ever Gromvel

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 capo - vloženo: 03.08.2020 v 09:01:45

    Aniž bych cokoliv rozporoval, rád bych požádal o bližší vysvětlení - jakou geo má moderní trailbike, když tento ji nemá?

    K té polemice Mach 4 a nebo Switchblade - Mach 4 má vzadu zdvih 100mm a Switchblade 142mm. Právě z tohoto pohledu je 429 se 120 téměř přesně mezi nimi. Pro mě je naopak to co hledám, protože 100 je málo a 142 už mi přijde jako moc. (neřídím se zdvihem vidlice, ale rámu)

    Co nechápu u porovnávaných US značek - proč mají na většině modelů vidlici s větším zdvihem - než má rám? Proč to nemají sjednocené? V čem je výhoda takového kola?

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744