TEST: Rockrider E-EXPL 700 

Jízdní dojmy

Rockrider E-EXPL 700 je novinka pro letošní rok a v Decathlonu o ni mluví jako o zástupci nové generace rámů, která má za cíl výrazně víc konkurovat ostatním značkám a to nejenom svou cenou, ale především užitnými vlastnostmi, které v tomto případě cílí nejenom na běžné jezdce (dojížděče a občasné výletníky), ale také na ty, kteří nechtějí zůstat jen na silnicích a cyklostezkách ale budou hledat také místa, kde se z nich dá odbočit do terénu.

Základem u takovýchto kol je kombinace vyššího zdvihu vidlice s více trailovou geometrií, spočívající zejména v položenější vidlici. To je zde patrné už v rámci posedu, kdy vnímáte předkopnutější přední kolo, ale současně i posunutí těžiště spolu se sedlem víc dopředu. Ve výsledku tak dostáváte více váhy nad řídítka a tím pádem daleko agilnější pozici během šlapání do kopce.

A u jízdy do kopce se musím zastavit, protože ta skýtá hned dva velké plusy. Tím prvním je, že posed na kole nevyžaduje žádné zásadní jezdecké umění, abyste se dokázali vyšplhat i na slušně prudký brdek. Těžiště vepředu vás nenutí posouvat se na špičku sedla, abyste neztratili trakci předního kola. Nehrozí tak nechtěný pád na záda a to ani při zvoleném nejvyšším stupni dopomoci, nejlehčím převodu a největší akceleraci. Tím druhým plusem je ticho. Ticho, které je pro mě během několika prvních jízd téměř nepřirozeně tiché, tedy na to, že jedu na ebiku, který obvykle "vrčí" daleko víc. Vlastně bych to shrnul tak, že tam, kde hlukově Brose končí v nejvyšších otáčkách a výkonu, tak ostatní pohony co do své hlasitosti začínají.

Tohle ticho má na starosti údajně jednak tichý rozvodový řemen, použitý uvnitř poměrně velkého Brose pohonu, ale jednak také to, jak je tenhle pohon navržený a kolik má síly. Jasně, musím to vysvětlit. Tenhle bike totiž nemá tak silný motor jako někteří jeho konkurenti. Vlastně má síly v podstatě o třetinu méně než nejběžnější pohony. 70 Nm ale přesto není málo na to, abych mohl s klidem říct, že mě nikde jeho síla nenechala na holičkách a vyjel jsem všechno, co jsem vyjet chtěl.

Charakteristika motoru je tady navíc naladěna tak, že je jeho projev naprosto klidný. Nemusíte se bát žádných kopů v nejsilnějším režimu, které by s vámi díky nečekanému zátahu nečekaně cvičili. Nárůst síly nabíhá klidně a stejně tak pozvolně se vypíná pohon i při dosažení limitní rychlosti. Ta se podle displeje pohybuje až někde na hranici 27 km/hod, kdy se oblouček s ukazatelem síly dopomoci zcela odbarví a zůstane komplet bílý.

Když už jsem u toho displeje, tak musím říct, že je fajn, kde je umístěný, a je fajn, jak je velký. Oproti Shimanu je lépe čitelný a líbí se mi na něm třeba i to, že kromě grafického znázornění zbývající kapacity baterie vidíte i přesný číselný údaj. Sympatický je i ukazatel rychlosti spolu s výkonovou grafikou a občas se může hodit i přehled o tom kolik je aktuálně hodin. Poněkud méně ergonomické je naopak to, že musíte používat tlačítka na tomto displeji pro rotování volitelné hodnoty ve spodní části displeje ale zase musím pochválit jednoduchou ergonomii subtilního ovladače, který snadno nahmatáte i poslepu u pravého gripu a rychle s ním změníte úroveň dopomoci.

Jakkoli se displej zdá poměrně veliký, u představce ničemu nepřekáží a je velice dobře čitelný a to i za slunce. Naopak lehce divně působí způsob, kterým musíte odblokovat zámek baterie, abyste ji mohli vyklopit z rámu. Potřebujete k tomu imbus a vědět, že pro odemčení musíte točit jako byste ho utahovali.

Zámek baterie je mechanicky poměrně robustní a ačkoli se již vycvakávací baterie do strany rámu pomalu přestávají používat, tady vše funguje a nic necvaká, možná i proto, že je zde pečlivě provedené plastové těsnění.

Pokud se ptáte na dojezd, tak moje odpověď bude - "naprosto dostatečný". Já jsem třeba vyzkoušel, že bike zvládl tři hodiny jezdit na jedno nabití a vyjel během nich zhruba 1000 výškových metrů na 45 km. To fakticky znamená, že pro většinu majitelů bude bike schopný zvládnout téměř dvojnásobnou porci kilometrů v méně náročném profilu tratě a to si troufám tvrdit, že pro velkou většinu majitelů bude klidně i dvoudenní kilometrová porce.

Zatím jsem pěl jen samou chválu, ale teď si nemůžu odpustit i pár kritických poznámek a ty míří především na použité komponenty. Jakkoli jsou zde patrné trailové ambice kola, hodně moc je bohužel brzdí zvolená vidlice, která má natolik přetlumený odskok že i při vyšších tlacích a úplně otevřeném tlumení nestíhá pobírat rychlou jízdu v terénu a doslova se trápí, což dává vědět také hlasitým srkáním oleje. Maximum svého zdvihu tak nedokáže pořádně využít a pokud chcete více využívat terénních vlastností kola, doporučil bych její výměnu za povedenější, propracovanější, funkčnější a zřejmě i lehčí model, klidně jiné značky.

Druhý nedobrý pocit jsem měl bohužel z brzd. Obvykle se časem alespoň trošku zajedou a začnou brzdit tak, že mi stačí v obvyklých případech pro zastavení kola jeden prst. Tady ne, Nevím, jestli je to špatnou kombinací brzdových destiček a kotoučů, nebo je prostě základní model Tektro Gemini vždycky tak tupý, ale přiznám se, že jsem letos nejezdit horší brzdy. Podle mě by byly v tomto případě lepší volbou i obvykle zatracované nejlevnější MT-200 od Shimana než tyto Gemini od Tektra. Mimochodem, právě "nekondice" brzd byla jedním z důvodů, proč jsem se krotil a s tímhle bikem se nepokoušel lítat v terénu ještě víc na hraně jeho schopností. I tak jsem si vysloužil jeden defekt zadního kola, který jsem musel při jedné z posledních vyjížděk opakované opravovat...

Co je na biku super je teleskopka. Jak do terénu pro jistější ovládání ve sjezdech, tak pro nasedání, je tenhle komponent fajn a ačkoli nebývá obvykle součástí turistických ebiků, přimlouval bych se za to, aby tomu tak bylo. Pro výletníky bych zvážil ještě praktický stojánek, pro který je zde na rámu příprava, ale dokoupit si ho už musíte sami.

Nakonec ještě pár slov k řazení. Jelikož jde v tomto případě o dostupnější specifikaci, vsadil Rockrider na stále populárnější Microshift. Jeho chod a přesnost se sice nemůže rovnat třeba takovému Shimanu XT, ale přiznejme si, že jde přeci jen o jinou cenovou relaci. Co má ovšem tenhle Microshift a nemá XT je omezení pro možnost zařadit o maximálně jeden pastorek najednou, což je zásadní vlastnost, prodlužující životnost pohonu elektrokol. Díky tomu totiž nedochází k překotnému řazení o více pastorků najednou v tahu a omezuje se tím riziko ohnutí zubu pastorku, nebo zkroucení článku řetězu, kvůli velkým silám, kombinujícím výkon motoru a jezdce. Blbuvzdorné, ale pro ebiky velice praktické omezení, se kterým jako první přišel právě u ebikových řazení americký Sram a tuhle fičuru používá dodnes na rozdíl od Shimana.

%pagerebak(Závěrem)%

Zkušenost s tímhle ebikem ve mě vyvolávala rozporuplné pocity. Na jednu stranu hodně povedený a vyvážený rám nabušený velkou baterkou, dojezdem, a schopnostmi pohonu a na druhou stranu některé limitující komponenty, především v podobě brzd a odpružené vidlice, které do velké míry brání maximálnímu využití schopností biku.

Když se nad tím ale zamyslím, tak vlastně dojdu k tomu, že zákazník pro toto kolo asi nebude primárně vyhledávat terény trailparků, kde by se rám v klidu mohl plně realizovat a pro běžné používaní a hltání cyklostezkových kilometrů nebudou ani vidlice a asi ani brzdy natolik zásadním limitem jako se to jevilo mě v místech, kde běžně jezdím na trailových nebo allmountain kolech.

Pokud bych měl vypíchnout to, co mi přišlo nejlepší na tomto biku, pak by to byl jednoznačně rám, jeho vyvážené stoupací schopnosti a také celková tichost pohonu. Síla pohonu, jakkoli je menší než u běžných konkurentů, je přesto naprosto dostatečná pro většinu terénů i uživatelů.

Cena tohoto modelu je stanovena na 59 999,- Kč s tím, že v Decathlonu vám dají ještě k dispozici jednu alternativu na podobném rámu, ale s Yamaha pohonem, menší baterií a podobnou výbavou, za který dáte ještě o více jak desítku méně.

Kompletní informace o tomto biku najdete na lokalizovaných stránkách výrobce www.decathlon.cz.