TEST: Rondo Mylc CF1 - "DH gravel"

Praktické a jízdní dojmy

Hned při prvním pohledu na tenhle bike jsem si při jeho předávání musel v duchu přiznat, že je to fakt “hodně hustý”. Jakkoli totiž fotky, resp. počítačové montáže kol na webu naznačují, že nepůjde o úplně klasický gravelový rám, realita je ještě o dost dál.

Navíc jsem si říkal, že na trailové kolo by mohl mít rám kratší sedlovou trubku, aby díky delší sedlovce mohl lépe tlumit. Opticky je v reálu elko obří, a to samozřejmě díky zlomené horní rámové trubce, která uměle zvětšuje prostor uvnitř rámu a naopak zkracuje již zmiňovanou sedlovou trubku, která mimochodem u velikosti L dosahuje délky pouhých 51 cm, což byste do ní rozhodně neřekli. Prostě design rámu z pohledu velikosti hodně klame.

Celé pojetí rámu je do naprostého detailu nadesignované skvěle. Ostré hrany jsou opravdu ostré, přechody mezi hlavovou trubkou a vidlicí naprosto plynulé a napojení zadní stavby do spodní rámové trubky by se s klidem mohlo zahrnout do učebnic designu. 

Jenže každé pro má většinou také své proti a tím je v tomto případě poněkud vyšší hmotnost, která je zde daní nejenom za specifické designové prvky, ale také například za plnou integraci kabeláže v přední části kola.

Ale pojďme konečně k jízdním pocitům. První nasednutí a uvelebení se za širokými řídítky s výrazně do stran vyhnutými oblouky, které se perfektně drží v jakékoli poloze, naznačuje, kam se kolo míní vydat.

Na jednu stranu široký pohodlný úchop řídítek společně s předkopnutým předním kolem tak, jak ho znám téměř z horského kola. Na druhou stranu ovšem velice natažený posed, který jsem snad dosud na žádném gravelbiku nezažil. Zajímavé je, že tato aero jízdní pozice není vysloveně nepříjemná, protože nenutí k ohybu extrémně nízko umístěných řídítek, které bývají na klasických silničkách. Nataženost v tomto případě způsobuje opravdu dlouhý rám, resp. jeho reach, který je v tomto případě úctyhodných 437 mm a to je pro gravelový rám nevídaná hodnota. Mírně ji kompenzuje pouze 70 mm dlouhý představec, nicméně dokázal bych si představit ještě kratší.

Hned při prvním šlápnutí do pedálů registruji opravdu vysoko položenou horní rámovou trubku, která se svým prohnutím dostává často vysoko nad úroveň mých kolen.

Opakem je pak hodně nízko umístěný střed, díky kterému se těžiště kola posouvá sympaticky nízko. BB Drop jakoby počítal i rovnou s vyššími plášti :-). Za to palec nahoru.

Celkově musím říct, že rám působí opravdu tuhým dojmem. I při silovém šlapání ze sedla nemá tendenci se nikterak vlnit a při rychlé jízdě kolo perfektně drží stopu. Toto je asi nejsilnější vlastnost tohoto stroje, protože na jiných gravelech, jakkoli se snaží být předurčeny do terénu, jsem si nepřipadal tak jistě jako tady.

Na druhou stranu pocit jistoty v terénu trošku kazí hodně natažená jízdní pozice, kdy zejména ve sjezdech jde vaše těžiště více dopředu, než jsem obecně u gravelů zvyklý. Už tak natažené ruce musíte natáhnout ještě víc, abyste mohli jít v případě nutnosti až za sedlo a to způsobuje občas přeci jen jemný diskomfort.

Na základě této zkušenosti z lesního sjezdu jsem začal opravdu intenzivně přemýšlet o tom, zdali by sem šla namontovat teleskopická sedlovka, která by tento problém vyřešila, a navíc pomohla upravit jízdní pozici i v táhlých silničních klesáních, kde mi natažená aero pozice ne vždy zcela vyhovovala, obzvlášť ve chvílích, kdy už nemusím šlapat a jen se setrvačností vezu.

Naprosto bezproblémově a jistě pak delší rozvor kola působí ve strmých stoupáních, kde spolu s geometrií kola nedávají absolutně žádný prostor pro destabilizaci. Přední kolo spolehlivě drží na zemi i při přejezdu nerovností nebo kořenů, zadní kolo se pak zakusuje i při šlapání ze sedla do terénu seč mu síly a grip gravel pláště jemného zrna stačí. Žádný náznak zvedání předního kola, žádný náznak kroucení rámu. Jediné, co musíte dělat, je pořádně “hamtat”.

Samostatnou kapitolou je u tohoto rámového pojetí komfort jízdy. Přiznám se, že jsem při jeho hodnocení byl značně rozpolcen. Dílem za to může na můj vkus možná až příliš sportovně natažený posed, dílem za to může rám, který se sice tváří na první pohled hodně drsně, ale fakticky je co do komfortu překvapivě funkční. Zatímco středová část i ta hlavová příliš prostoru pro flexi nedávají, účelná kombinace výrazně zeslabené sedlovky spolu s velice subtilními horními vzpěrami zadními stavby, přinášejí při jízdě v sedle vskutku velice funkční pasivní odpružení.

Jeho funkce spočívá podobně jako u obdobných konstrukci kol v tom, že to, jak sedíte na sedle působí prostřednictvím sedlovky na rám v opačném směru, takže se sedlová trubka jakoby prohýbá směrem vpřed, zatímco sedlo se pohybuje mírně vzad.

Mám rád, když je možné toto pozorovat za jízdy sledováním sedlové trubky i samotné sedlovky a v tomto případě to bylo opravdu krásně viditelné.

Jakmile však s kolem odbočíte na lesní nebo polní cestu, úlohu hlavního eliminátora vibrací převezmou pláště. Několikacentimetrový zdvih vzduchového odpružení díky 40milimetrové šířce plášťů tady poznáte okamžitě a oceníte jeho schopnosti zejména právě na lesních cestách.

Při jízdě na silnici tato kola pomohou s vyrovnáním záplat na okreskách, nicméně nečekejte od nich žádné silniční extra výkony, na to nejsou dostatečně lehká a úzká.

Celkově se kolo na silnici nechová vůbec zle, nicméně jeho vyšší hmotnost a línější odpich v pelotonu silničářů určitě poznáte, i když si pláště pro tyto účely “nabombíte“ víc než do terénu.

A ještě jeden rozdíl mezi silniční a terénní jízdou jsem zaznamenal, a to ve zvukovém projevu vnitřní kabeláže. Zatímco na silnici a rovnějších cestách bylo kolo naprosto tiché a žádné pazvuky se z něj neozývaly, při nájezdu do terénu zejména kořenitých pasáží nebo při přejezdech větších nerovností a rolet se z hlavové trubky občas přeci jen cvaknutí kabeláže o rám ozvalo. Nebylo to nic častého ani obtěžujícího, ale zaznamenal jsem to.

Když už jsem u té kritiky, pak zmíním ještě dva malé detaily. Oba se týkají plastových krytek na rámu. Krytka integrovaného sedlového zámku má často tendenci se různě pootáčet a nesedět na rámu tak, jak by měla. Podobné je to s krytkou adaptéru pro přesmykač, kterou se mi málem kvůli tomu podařilo ztratit. Opakovaně jsem proto pro jistotu kontroloval její správné docvaknutí, které se třeba s vapkou moc nekamarádí.

Pokud bych měl krátce napsat ještě něco o fungování řazení a brzd, musel bych se omezit jen na slova chvály. Ačkoli jde o nejlevnější bezdrátovou sadu řazení, fungovala bez problémů a také celkový rozsah převodů mi ve finále přišel k pojetí kola zcela adekvátní. Biková Eagle kazeta mi tu ani moc nechyběla, ačkoli pro méně zdatné pionýry MTB by se možná v některých terénních výjezdech šikla.

Pokud se vám líbí extravagantní pojetí designu, může být Mylc přesně vaší volbou. Jeho tvůrci přiznávají, že v tomto případě dostal design přednost nad nízkou hmotností, ale pokud s tím od začátku budete počítat, věřím, že vám to vadit ani výrazně omezovat nebude.